obrázek z archivu ireceptar.cz

O železniční modelařině, lokomotivách i krajině

Vítězslav Báňa se už v dětství zajímal o modely mašinek a vagonů. Stejně jako jiní propadl kouzlu vláčků, krásných strojů a vagonů, které ujížději krajinou a zastavují před návěstími, na malých i větších nádražích.

Záliba ve vláčcích dříve či později přináší fandům vysněné zážitky: Mohou na modelovém kolejišti posunovat vagony, řadit je a připojovat k lokomotivám jako na skutečném nádraží. Řídit vlaky, aby se bezpečně míjely, projížděly krajinou, po mostech, skrz tunely, za bílého dne i se světly po setmění...

Modelové železnice si může doma stavět a provozovat fanda sám. Ale ten, kdo nemá v pokoji nebo na půdě dost místa, nebo touží užít si opravdu velkou modelovou železnici, zamíří do modelářského kroužku nebo klubu.

Tak i Vítězslav Báňa je členem Klubu železničních modelářů v Praze 3, který sdružuje 4 až 5 dospělých a 8 až 10 dětských modelářů.

Pořádáme obvykle jednu, někdy dvě výstavy pro veřejnost za rokPořádáme obvykle jednu, někdy dvě výstavy pro veřejnost za rokAutor: Archiv ireceptar.cz

Výstavy pro veřejnost

Vyvrcholením práce klubu je výstava, pro kterou klub připravuje novinky a vylepšuje stávající modelový park a především kolejiště.

„Pořádáme obvykle jednu, někdy dvě výstavy pro veřejnost za rok, což obnáší zhruba měsíc příprav, kdy se pracím na exponátech věnujeme ve svém volném čase zhruba tři dny v týdnu,“ říká Vítězslav Báňa. „Například na jedné podzimní výstavě na pražském Masarykově nádraží jsme měli čtyři kolejiště, z nichž největší o rozměru TT se do výstavní místnosti celé nevešlo. Měří totiž celkem 30 metrů. Takže asi pětimetrový úsek musel zůstat u nás v klubu.

Těch třicet metrů by ve skutečnosti měřilo asi tři a půl kilometru. Není to možná mnoho, ale snažíme se, aby se kolem kolejiště střídaly nejrůznější krajinné scenérie, které respektují skutečnost.

Snažíme se, aby se kolem kolejiště střídaly nejrůznější scenérie, které respektují skutečnostSnažíme se, aby se kolem kolejiště střídaly nejrůznější scenérie, které respektují skutečnostAutor: Archiv ireceptar.cz

Modelová nádraží jsou věrnou kopií skutečných stanic. Co se krajiny týče, pečlivě zvažujeme, abychom do modelu nezakomponovali něco, co by doopravdy nemohlo existovat. Například kostelík kousek nad skutečným portálem tunelu by se asi propadl,“ prozrazuje modelář.

Dětský koníček ho přivedl k jeho současné profesi: „Zajímalo mě, proč vláčky vlastně jezdí, jak přepínat výhybky, jak zapojovat další různé elektrosoučásti. A postupně jsem se tak dostal až k mému povolání elektroinženýra.“

Zkušenější staví vlastní modely

Železniční modeláři kupují především koleje, výhybky, prvky elektrického ovládání a některé doplňky kolejiště jako drážní a veřejné osvětlení. Hotové vagonky a lokomotivy lze dnes pořídit v širokém výběru. Zkušenější modeláři však dávají přednost vlastní stavbě na koupené podvozky a budování vozového parku, který odpovídá současné i historické skutečnosti na české železnici.

Zkušenější staví vlastní modelyZkušenější staví vlastní modelyAutor: Archiv ireceptar.cz

Velikosti modelových železnic

0 (nula) — modely zmenšeny v poměru 1:43

H0 (poloviční nula) — modely zmenšeny v poměru 1:87

TT — modely zmenšeny v poměru 1:120

Základní formát 0 je nejstarší, modely jsou od výrobců velmi propracované, bývají nejčastěji předmětem zájmu sběratelů. Klasická há nulka je ve světě u modelářů nejrozšířenější, modely jsou z funkčního hlediska velmi kvalitní.

Formát TT je vhodnější pro domácí modelové železnice a před rokem 1990 byl rozšířen především v Československu a v bývalé NDR. Modely TT jsou, snad i díky menším rozměrům, náročnější na údržbu než modely formátu H0.

„Karoserie vyrábíme z mosazného plechu, nebo je odléváme z plastu do vlastní vytvořené silikonové formy. Z ní se dá vytvořit až dvacet karoserií.

Karoserie vyrábíme z mosazného plechu, nebo je odléváme z plastu Karoserie vyrábíme z mosazného plechu, nebo je odléváme z plastu Autor: Archiv ireceptar.cz

 

Obvykle koupíme ve výprodeji lokomotivu a podvozek s pohonným ústrojím pak oblékneme do nové karoserie.

V drtivé většině takto vyrábíme jen dieselové a parní lokomotivy. Trolejové vedení v modelovém kolejišti je náročné nejen na výrobu, ale především na provoz a údržbu.

Modelová lokomotiva je vlastně mechanická hračka, jejíž funkční životnost je i při odpovídající údržbě okolo deseti let.

Ze sběratelského hlediska tedy není její nákup příliš výhodný, protože již v okamžiku, kdy si novou hotovou modelovou lokomotivu stejně jako nový automobil vezeme domů, její cena díky velké nabídce na trhu klesla. Cena možná stoupne až po mnoha desetiletích.

Je lepší, když modely dělají radost jízdou hned a podněcují klukovskou zvědavost, proč a jak to funguje,“ uvádí Vítězslav Báňa.

Výplně a krajinné prvky se vytvářejí z polystyrenu, či se modelují ze sádry (skály). Výplně a krajinné prvky se vytvářejí z polystyrenu, či se modelují ze sádry (skály). Autor: Archiv ireceptar.cz

Jak se tvoří modelová krajina

Rozměrnější modelové kolejiště sestává z několika modulů, které mají své vlastní elektrické ovládání. Konstrukce modulu je sestavena z dřevěných hranolů, povrch krajiny tvoří i několik vrstev papíru zpevněného disperzním lepidlem. Výplně a krajinné prvky se vytvářejí také z polystyrenu, či se modelují ze sádry (skály).

Vzhled povrchu se dotváří barvami a posypy imitujícími trávu, štěrkové cesty a podobně. Kmeny stromů a kostry jejich korun se modelují z drátu, koruny stromů či křoviny pak ze speciální vaty zpevněné barvou. Další kapitolu tvoří budovy, jejichž základem je obvykle karton.

Sklíčka do oken je možné si dát nařezat laserem ve firmě, která takto vyrábí razítka. Jak pro krajinu, tak pro budovy lze samozřejmě koupit pestrou škálu hotových prvků v modelářských potřebách.

Foto Vítězslav Báňa a Jan Malý

Akční letáky