rybník Hejtman, v pozadí Chlum u Třeboně

Okolo Třeboně, výlet k rybníkům do malebné jihočeské krajiny

Slunce a písečné pláže na březích rybníků, staré duby na hrázích a pod nimi nepočítaně pravých hřibů, lesy plné borůvek, to vše a mnohé další nabízí Třeboňsko. Kraj stvořený pro odpočinek u vody, turistické toulky a ochutnávky rybích lahůdek.

Vydejme se krajinou jihočeských rybníků po okružní trase dlouhé 50 km, jak ji doporučují autoři Turistické encyklopedie České republiky.

Výlet začíná a končí v Třeboni a vede mimo jiné kolem rybníků Rožmberk, Nový Vdovec, Ženich, rybníků u Vitmanova a obce Stříbřec, přes Stráž nad Nežárkou a Chlum u Třeboně a mnoha dalšími zajímavými místy, jejichž tvář i proslulost, historii i současnost tolik ovlivnilo rybníkářství.

Z Třeboně kolem Světa

Po roce 1570 povolil Vilém z Rožmberka Jakubovi Krčínovi z Jelčan stavbu rozlehlého rybníka, který sahal až k městským branám a zatopil močály u Spolského potoka, Svinenské předměstí, kapli sv. Alžběty, augustiniánský špitál, pole, louky a sady.

Třeboňským se stavba nelíbila, měli strach z protržení hráze a zatopení města, a tak rybník dostal jméno Nevděk. Dnes má rozlohu 201,3 ha a je rybníkem nejen chovným, ale především rekreačním. V okolí byla vybudována naučná stezka Okolo Světa.

rybník Světrybník SvětAutor: Archiv ireceptar.cz

Slavný Rožmberk a osud Staré Hlíny

mapa Třeboňskomapa TřeboňskoAutor: Archiv ireceptar.cz

Největší český rybník Rožmberk je také dílem Krčínovým. Má rozlohu 489 ha a jeho 2430 m dlouhou hráz zpevňují čtyři řady dubů. Stavba rybníka zasáhla do osudu obce Stará Hlína, protože voda zaplavila nejen tvrz, ale také tzv. Moravskou cestu z Třeboně do Jindřichova Hradec.

Na základě protestů nechal Krčín postavit přes zátoku 902 m dlouhý dřevěný most, po kterém formani přejížděli. Stával v místě dnešního pětiobloukového mostu. Asi 0,5 km pod hrází rybníka si můžeme prohlédnout renesanční Rožmberskou baštu (1590), zdobenou sgrafity.

Ženich má nejdelší hráz 

Stráž nad NežárkouStráž nad NežárkouAutor: Archiv ireceptar.cz

Rybník Nový Vdovec pochází z let 1562–63, roku 1827 byl zrušen, ale záhy zase obnoven. Ženich má z rybníků na Třeboňsku nejdelší hráz – 3238 m.  Rybníky u Vitmanova byly vyhlášeny přírodní rezervací.

Dva stříbřecké rybníky

U Stříbřeckého Nového a Stříbřeckého Starého rybníka leží obec Stříbřec, poprvé písemně zmiňovaná r. 1415. Kaple sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1860, štít hasičské zbrojnice zdobí sluneční hodiny. Stojí tu malebná stavení, např. čp. 9 z r. 1832, kovárna a patrový statek s vjezdem, který patří rodině Hoffbauerů. Statkář Vladimír Hoffbauer býval přítelem Emy Destinové a na její památku nechal v lese u Nové řeky postavit pomníček.

Za okupace se ve Stříbřeci ukrýval spisovatel Ivan Olbracht, kterého připomíná pomník před školou.

pomník Emy Destinové u zámku ve Stráži nad Nežárkoupomník Emy Destinové u zámku ve Stráži nad NežárkouAutor: Archiv ireceptar.cz

Ze Stráže nad Nežárkou do památkové vsi Žiteč

Ve Stráži stával hrad Vítkovců, založený v r. 1267. Z tého stavby se dochovala jen okrouhlá věž s břitem, budovy byly přestavěny na zámek, který v l. 1914–30 vlastnila slavná operní pěvkyně Ema Destinová.

Žíteč u rybníka Blato byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou, kterou reprezentují stavení s trojúhelníkovými štíty na návsi. Kaple Loučení P. Marie je z 19. stol.

Soused s nejvyšší hrází

Staňkovský rybník je během letní sezony rájem rekreantů i rybářů. Pokud si chceme zachytat, můžeme si zde koupit povolenku.

Staňkov leží v cípu Staňkovského rybníku, který byl vybudován v 16. stol. rybníkářem Mikulášem Ruthardem z Malešova. V době svého vzniku se nazýval Soused a jeho hráz, vysoká 18 m, je nejvyšší v Česku. Rybník má ještě jedno prvenství, je nejdelším – 6 km.

rybník Hejtman, v pozadí Chlum u Třeboněrybník Hejtman, v pozadí Chlum u TřeboněAutor: Archiv ireceptar.cz

Hejtman a Majdalena

Chlum u Třeboně je oblíbeným letoviskem na břehu rybníka Hejtman (82 ha), založeného v 16. stol. Ves je připomínána ve 14. stol. jako součást třeboňského panství, ale první přistěhovalci z Vitorazska založili osadu už ve 13. stol.

Zámek i park jsou v soukromém vlastnictví a nejsou přístupné. Na vyvýšenině nad obcí stojí kostel Nanebevzetí P. Marie (1737–45), od zámku ke kostelu stoupá křížová cesta. V Chlumu pracovala sklárna, která až do přelomu 20. a 21. století vyráběla především olovnatý křišťál. Pece však roku 2003 vyhasly.

Majdalena je známým vodáckým místem s tábořištěm u toku Lužnice. U odbočky z hlavní silnice k tábořišti stojí kostel sv. Maří Magdaleny z 19. století.

zámek v Třebonizámek v TřeboniAutor: Archiv ireceptar.cz

Třeboň, památková rezervace

Třeboň vznikla jako trhová osada v pohraničním hvozdu. Dnes je městkou památkovou rezervací, kde můžeme obdivovat měšťanské domy na náměstí s mariánským sloupem, augustiniánský klášter s oltářními tabulovými obrazy Mistra třeboňského (originály jsou uloženy v pražské Národní galerii) a sošku Madony s dítětem, vynikající dílo gotického sochařství. V zámku stojí za prohlídku renesanční interiéry Viléma a Petra Voka z Rožmberka. V zámeckých sklepeních pak stálá expozice Strašidla zemí Koruny české a erbovní bestie.

Ze života Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan (1535–1604)

Rožmberský regent a rybníkář pocházel z nezámožné zemanské rodiny. Jako hospodářský správce ve službách Viléma z Rožmberka zakládal pivovary, stavěl mlýny, vybudoval na 44 rybníků, například Svět, Rožmberk, Počátek, Nevěrný, Skutek, Pamatuj nebo Krvavý, a také systém stok, především Novou řeku, která odvádí vodu z Lužnice do Nežárky.

V r. 1569 byl Krčín povýšen na regenta a dostal tvrz Leptáč u Netolic, dnešní Kratochvíli. Sídlo přebudoval, ozdobil loveckými motivy a zřídil při něm oboru, svého času největší v Čechách. Místo se tak zalíbilo Vilémovi z Rožmberka, že je s Krčínem vyměnil za Sedlčany.

Krčín se však v Sedlčanech neusadil, nechal si postavit obdobu leptáčské tvrze v Křepenicích a nazval ji Nový Hrádek Krčínov. Kolem tvrze vybudoval vodní příkop a rybníky Nepřízeň a Návesník. V interiéru si pak zařídil laboratoř, protože byl vášnivým alchymistou.

V profesním životě se mu dařilo, horší to bylo v soukromí. V r. 1566 se oženil s vdovou o třicet let starší, nejspíš proto, aby se dostal k jejímu majetku, ale jeho žena žila ještě jedenadvacet let. A Krčín toužil po dědici. Po smrti první ženy se znovu oženil, ale ani v tomto manželství se dědice nedočkal.

Druhá manželka mu porodila šest dcer. Prvorozená Mariana zemřela ještě za Krčínova života; po její smrti neměl Krčín v Křepenicích stání a přestěhoval se do Obděnic. V tamním kostele si nechal postavit krásný renesanční náhrobek, na němž je datum jeho narození.

Zemřel někdy na přelomu ledna a února 1604, ale datum úmrtí na náhrobek už nikdo nedoplnil. Dokonce se ani neví, kde a jak skončilo jeho tělo. V Obděnicích není, a tak zůstává místo jeho posledního odpočinku zahaleno tajemstvím. Nejspíš se v rodinné bitvě o majetek na tatínka nějak pozapomnělo.

Akční letáky