Oblaka jsou vždy tvořena z drobných kapiček vody, ale jejich vzhled, změny, hustota i výška odrážejí nejrůznější děje v atmosféře. Pozorování oblaků a vzhledu oblohy pomůže odhadnout vývoj počasí v následujících hodinách, někdy i dnech. Podívejte se na základní typy mraků a naučte se předpovídat počasí z oblohy.

Atlas mraků

Dokážete se na mraky dívat celé hodiny a stále vás baví jejich nové tvary a neobvyklý vzhled? Mrak ve tvaru slona, medvěda nebo motýla zaujme děti i dospělé a zdá se, že mají nekonečnou spoustu podob. Oblaka se přitom řadí jen do několika skupin a jejich podoba odhalí i mnohé z tajů počasí. Není potřeba znát podrobné tabulky a složité diagramy, už pět základních typů mraků vám prozradí o počasí dost. S jejich pomocí zvládnete rychle reagovat na změny počasí třeba na výletě nebo u vody a připravit se na jeho proměnlivost. Dělení mraků je však daleko rozsáhlejší a každý typ má navíc několik variací.

Cumulus neboli kupa

Malé i větší načechrané obláčky, lidově pojmenované „beránky“, jsou nejznámějším typem oblačnosti. Taková oblaka se odborně nazývají cumulus a jsou znakem pěkného počasí. Velmi často se objevují za teplých jarních nebo letních dnů, kdy slunce ohřívá zemský povrch a vzduch v jeho nejbližším okolí. Následně teplý vzduch s vodní párou stoupá vzhůru a ochlazuje se, pára kondenzuje a vznikají drobné vodní kapičky. Oblaka tohoto druhu se ještě dále dělí podle tvaru, od malých naducaných obláčků po velké útvary připomínajícím kupu nebo květák, často postupně rostou a blízko vrcholu se zvětšují. Pokud na obloze znamenáte zářivě bílá oblaka tohoto typu, je riziko deště nízké. Jsou spojena většinou s hezkým, letním počasím.

Cumulonimbus hrozí deštěm

Přestože nadýchané beránky typu cumulus srážky nepřinášejí, hlavně v horkém létě se během dne mohou zvětšovat a přeměňovat. Mraky postupně nabývají na objemu do rozsáhlých kupovitých oblaků, rostoucích hlavně do výšky. Taková oblaka ve tvaru velkých hor či věží jsou sice velmi fotogenická, ale během chvíle se mohou přetvořit do bouřkových mračen. Oblak se nahoře rozšiřuje a vytváří útvar připomínající kovadlinu, bílá barva přechází do tmavošedé, zvedá se silný vítr a objevují se blesky doprovázené hřměním. Cumulonimbus neboli dešťová kupa přináší srážky, které mohou mít podobu dešťových nebo sněhových přeháněk, mnohdy přecházející do prudkých lijáků, někdy dokonce obsahují i kroupy.

Jemné tahy na obloze

Oblaka typu cirrus (v překladu řasa) vytvářejí na obloze rovná i různě stočená vlákna, pruhy či nitky, které jsou v některých případech zakřivené směrem nahoru nebo různě propletené. Nacházejí se velmi vysoko v atmosféře, propouštějí sluneční paprsky, nevytvářejí stín a nehrozí, že by přinášely déšť. V menším množství působí jako výzdoba modré oblohy. Pokud se rozšiřují na větší část oblohy a dostávají se do nižších poloh, mohou předznamenávat blížící se teplou frontu. Střet teplého a studeného vzduchu způsobuje vznik větší oblačnosti a v nejbližších hodinách bude počasí nestálé, s možným výskytem srážek.

Šedavý závoj

Nízká souvislá oblačnost v podobě zachmuřených oblak se nazývá stratus (česky sloha). Tato oblaka přikryjí krajinu jako neprostupná přikrývka, vytvářejí ponurou atmosféru a zakrývají slunce, které může jen nepatrně prosvítat. Dešťové přeháňky však obvykle nepřinášejí, z těchto neohraničených, mlhavých oblak bude v nejhorším případě jen drobně mrholit. Ve vyšších polohách vykouzlí oblaka stratus neopakovatelnou podívanou, když tento mlhavý záliv obklopuje vrcholky hor a kopců.

Srážkový nimbostratus

Tmavá, vrstevnatá oblačnost nimbostratus (také dešťová sloha) vytváří šedou vrstvu plnou srážek, která nepropouští sluneční paprsky. Není neobvyklé, že už z dálky můžeme vidět pruhy deště uvolňující se z mraků. Na výlet do přírody v tomto případě raději zapomeňte, jednotvárná, tmavě šedá oblačnost je znakem trvalejšího deště.