Může za to rozptýlené světlo

Na obloze můžeme červánky pozorovat ještě chvíli po západu slunce (nebo těsně před jeho východem).

Pro pochopení jejich vzniku stačí znalost jednoduché poučky o rozptylu světla: Prochází–li sluneční záření atmosférou, rozptyluje se kratší vlnová délka (modrá barva) lépe, delší vlnová délka (červená barva) naopak lépe atmosférou prochází.

Proto je přes den slunce žluté, před západem se jeho barva mění na oranžovou až červenou. A právě červená barva může osvětlovat mraky v blízkosti zapadajícího slunce.

Vodní pára nebo prach

Červené zbarvení oblaků je tím výraznější, čím více je v ovzduší vodní páry nebo prachu. Proto by červánky mohly signalizovat:

  • buď příliv vlhčího vzduchu související s příchodem fronty,
  • nebo zesílení větru u blížící se tlakové níže.

Jenže fronta se může rozpadnout či změnit směr svého postupu, stejně tak tlaková níže. Zkrátka, červánky sice mohou být předznamením zhoršení počasí, neboť jisté fyzikální opodstatnění to má, ovšem spoléhat se na ně nemůžeme.

Výskyt červánků tedy raději považujme za úžasné nebeské divadlo a neptejme se, co pro budoucí počasí znamenají.