Bylo tedy nasnadě požádat Jiřího, aby zalistoval ve svém archivu a nabídl to nejlepší i čtenářům Receptáře.

„Jsem důchodce, profesí zdravotník, pracoval jsem u záchranné služby. Fotografovat jsem začal krajinky a vůbec vše pohodové a klidné, jako kompenzaci k tomu, co jsem za svůj profesní život zažíval,“ říká senior, který se stal fotografem na volné noze. Jiří má novinářský průkaz a spoustu práce.

„Počasí, to je dynamika, děj, příběh, pro krajináře je počasí vším. Můžete chodit třeba deset let na stejné místo ve stejný čas, můžete fotografovat stejný motiv, a přesto to bude pokaždé jiné — díky počasí. Bez počasí by nebyla krajinná fotografie!“

Fotografie by měla vyprávět příběh.

„Snímek musí diváka vtáhnout do děje, který mu chce fotograf vyprávět,“ říká Jiří. Když se díváte na fotografii vodního hradu Švihova, možná si vybavíte scénu z tolik známého filmu Tři oříšky pro Popelku. „Rozzářená okna, zimní hvězdná noc, jen Popelka chybí.“

Objektivem svého fotoaparátu Jiří často míří k obloze jen tak.

„Fascinují mě různé formace mraků, které se shlukují do podob bizarních obrazců. Třeba snímek Tvář bouře vznikl čirou náhodou. Schylovalo se k bouřce, které v létě nejsou ničím zvláštním. Manželka mě zavolala na balkon, abych se šel podívat. Když jsem to uviděl, respektive když se obrazec začal postupně a rychle vyvíjet, tak jsem honem běžel pro fotoaparát a s úžasem jsem sledoval vývoj oblačnosti, která se zformovala až do podoby Beethovena.“

Charón

Největší úlovek — a to doslova a do písmene — vznikl při výlovu Biskupského rybníka u Dírné v jižních Čechách. S rybáři stál poctivě celých 6 hodin ve vodě a čekal.

„Fotografií bylo hodně, tahle přišla jako poslední, když jsem už chtěl jít z vody pryč. Můj Charón měl úspěch i na mezinárodním fóru, na výstavě v Dubaji.“ Jméno dostal snímek podle syna boha věčné tmy Ereba a bohyně noci Nykty, jenž měl jediný úkol, vozit mrtvé do podsvětí.

Právě noční obloha je téma, které Jiřího zajímá. „Snažím se proniknout do kuchyně, kde se vaří ony fantastické snímky hvězdného nebe. Zatím se mi nedaří, ale jak doufám, není všem dnům konec.“ To bezpochyby! Přeju štěstí a trpělivost.

Podzimní mlhy

Na fotografii Charón je tzv. mlha z vypařování, která vzniká, pokud se do studeného vzduchu vypařuje voda z povrchu teplejší vodní hladiny.

Mlha je atmosférický aerosol, tedy ve vzduchu rozptýlené velmi malé vodní kapičky, které zmenšují dohlednost pod 1 km. Vzniká v případě, že teplota vzduchu poklesne pod teplotu rosného bodu nebo se mu při dostatečném počtu kondenzačních jader přiblíží. Existuje celá řada procesů, které vedou ke vzniku mlh.

Foto Jiří Strašek