Ve Francii, zemi, kde má geometricky tvarovaná zahrada svůj domov, jsou klášterní zahrady oblíbené a vytvářejí se dodnes. Příkladem je Jardin de Valloires v Pikardii vytvořená v roce 1987 na pozemku u cisterciáckého opatství.

Receptář speciál 3/2015 nabízí postřehy z klášterní zahrady ve Valloires.

Bylinková a užitková část zahrady mají čtvercové záhony zapuštěné do vydlážděného čtverce. Uprostřed čtverců většinou roste ovocný zákrsek nebo keř. Kolem něj jsou vysazené keříky levandule, rozmarýny a dalších bylinek, ale i barevný salát, mrkev apod.

Nádherná květinová část zahrady roste na čtvercových záhonech o velikosti 5x5 metrů, které jsou zasazeny přímo do trávníku. Každý záhon je ještě pravoúhle nebo úhlopříčně rozdělen na políčka, ve kterých se vzájemně doplňují keře, trvalky, letničky a bylinky. Základem voňavých čtverců je tady vždy růže.

Štěrk a jiné tipy pro záhony

Podzimní výsadba a období vhodné pro přípravu zahrady na příští sezony se přirozeně zrcadlí také v jednom z témat třetího Receptáře speciál roku 2015.

  • Článek s názvem Zahrada pro lenochy aneb jak si usnadnit práci popisuje možnosti, jak a kde pěstovat užitkové a okrasné rostliny tak, aby přinášely hodně radosti, a přitom vyžadovaly pokud možno minimum údržbové péče.

Hodně práce si lze usnadnit způsobem zavlažování, pěstováním ovocných stromů a keřů, vybudováním vyvýšených nebo správně založených štěrkových záhonů, výběrem suchomilných trvalek a skalniček, dobrou volbou půdopokryvných a plazivých rostlin, založením květinové louky.

Že lenost ve spojení se zahradničením ve skutečnosti znamená píli a znalosti, to lenošiví čtenáři Receptáře vědí už dávno. Na čtyřech stranách je připravena spousta praktických informací pro krásnou zahradu s lehátkem.

Mlynářství v Buřanech

Dodnes prý vzpomínají babičky z údolí Františkovského potoka, který u Jablonce nad Jizerou ústí do Jizery, kterak jim u Janatů pekli koláčky na svatbu. Mají tím na mysli Janatův mlýn, ve kterém se mlela mouka už od osmnáctého století a také se tu peklo v peci. Janatovi koupili mlýn v roce 1841 a vlastnili ho až do roku 2006. Ve mlýně se postupně vystřídaly čtyři mlynářské generace téže rodiny a obilí tu mleli do roku 1951, kdy byl provoz mlýna úředním výnosem ukončen.

  • Ve mlýně však zůstala zachována kompletní dobová mlýnská technologie. Prohlédněte si v Receptáři speciál 3/2015 pětipodlažní roubený Janatův mlýn; dozvíte se podrobnosti o jeho historii a funkčním technickém vybavení, o záměrech jeho současných majitelů a také o tom, kdy bývají interiéry historického mlýna, národní kulturní památky, přístupné veřejnosti.

Léčivá síla přírody a vůle

„Bylinkám děkuji za jejich léčebnou sílu a za všechno dobrodiní, které dokážou poskytnout. Bez vlastního přičinění to však nejde,“ tvrdí Alena Mohrová. V podhůří Orlických hor žije od narození. Od mládí náruživě sportovala, před sedmnácti lety však onemocněla boreliózou. A objevila se i další onemocnění. „Stále častěji jsem proto sahala po knihách o bylinkách, studovala jsem jejich účinky a vybavovala jsem si babičku, která vždy dokázala bylinkami pomoci od bolesti a různých neduhů,“ líčí motivy a počátky svého vážného zájmu o léčivou sílu přírody.

  • Pro čtenáře podzimního speciálu Receptáře popisuje své vyzkoušené postupy na přípravu čajů z čerstvých a sušených bylin, vlastní zkušenosti s kostivalem, jedlými kaštany, třezalkou a dalšími bylinami. „V současné době již sbírám asi sto druhů. S manželem pijeme denně bylinné čaje již patnáct let. Vždy dáváme přednost čerstvým bylinkám, které mají větší léčivou sílu a energii než sušené,“ říká bylinářka z Javornice.

Pohádka o houbaři z Vlissingenu

Ve městě toho jména, v Království nizozemském, v provincii Zeeland žil, byl Jan Willem Jongepier. Ač z cechu stavebních inženýrů učil se už jako mládenec rozpoznávat houby. A jednoho dne léta Páně 1971 ocitl se uprostřed Československa. Nebylo to naposledy, a tak se po letech přihodilo, že na louce v Bílých Karpatech potkal svou budoucí ženu Ivanu, specialistku na luční kvítí.

Jan Villem řečený Honza užasl: „Bohatost rostlinstva v této nádherné krajině je fascinující. Spočítal jsem, že v Bílých Karpatech roste stejný počet druhů rostlin jako v celém Holandsku.“

  • Jak to bylo dál a proč jsou louky a listnaté lesy v jižní části Karpat rájem hřibologů, to si přečtěte v Receptáři speciál 3/2015 v rubrice Houbaření, pod titulkem Honza z Holandska, milovník Bílých Karpat.

Pohádkový podzim se speciálem Receptáře!

Podrobný obsah

Předplaťte si Receptář