obrázek z archivu ireceptar.cz

Portál časopisu Receptář: Jak užitečný byl v roce 2014

Internetový Receptář existuje od roku 2009 v podobě, kterou lze nazvat intenzivní. Dnes a denně na obsahu portálu pracuje redakční tým; aktualizuje a přidává články a informace. Nové i ty, které již vyšly v časopise.

Mnozí čtenáři tištěného Receptáře využívají možnost vstoupit na web a vyhledat informace k tématu, které je zajímá. Možná si jen osvěží, co už se před časem dozvěděli z časopisu, ale nejspíš najdou i něco navíc — aktuální novinky nebo třeba to, co si zatím nestihli přečíst na papíře.

A občas sami přidají k článku své vlastní poznatky, názor, zkušenost. To dělají i ti, kteří znají Receptář jen z internetu. Obohatí recept, potvrdí správnost návodu, poradí postup, který se osvědčil jim samotným.

postřik hrušek proti rzipostřik hrušek proti rziAutor: Archiv ireceptar.cz

Sdílení: od ochrany hrušní ke stavbě krbu

Během roku 2014 se tak k nejsledovanějším diskuzním příspěvkům zařadila i tato receptura na postřik proti rzi hrušňové:

Dostal jsem tip na postřik, který by měl působit na rez hruškovou. Strom se postříká na jaře (může se i opakovaně, např. v březnu a dubnu). Složení:

  • 10 l voda
  • 10 ml řepkový olej
  • 1 prášek do pečiva

Má, prosím, někdo s tímto (i jiným) postřikem zkušenosti? Předem dík.“
Pavel Karas

„Používám tento postřik na angrešty po dobu 3 let a funguje perfektně na padlí, dříve označované jako americké.“
Ruda Nikodýmová

Na podzim se sklízejí pevné hlávky zelírecept na nakládané zelíAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Velmi sledovanou se stala i čtenářská odpověď na otázku, zda lze zelí nakládat i na jaře, položenou pod článkem Recepty na nakládání zelí: kysané, sterilované a jiné.

„Nemáte, prosím, někdo zkušenost s nakládáním zelí na jaře? Zkvasí a vydrží stejně jako to, které bylo naloženo na podzim? Díky. Labuťák
„Bydlíme v paneláku, kde není pro 25 litrový sud místo. Máme pětilitrový, takže běžně nakládáme 5x do roka, v zimě, na jaře, v létě, prostě kdykoliv si vzpomeneme, jen ne z raného zelí. Děláme to tak už léta. Kupujeme pozdní zelí normálně v supermarketu i skladované, jen dáváme pozor, aby bylo v rámci možností co nejčerstvější -- poznáte podle toho, jak vypadá košťál na řezu. Neměl by být hodně seschlý. Postup jak je uvedeno zde (5. 10. 2013). Zrovna dnes nakládám! Zelí je k nerozeznání od toho podzimního. Akorát pouští míň šťávy, takže doléváme po upěchování vychlazenou převařenou vodou. To, že zelí jde udělat jen na podzim a musí na to být zelí přímo z pole, je ničím nepodložený mýtus.“ Tomáš

Úplnou špičkou čtenářské sdílnosti se staly návody, jejichž výsledkem jsou díla v opravdovém smyslu toho slova. Právě pro tyto lahůdky má internetový Receptář zaveden svůj speciální web Mojedilo.cz. Nejsledovanějším v roce 2014 se stal fotopostup nazvaný Stavba zahradního krbu s kamenem.

Stavba zahradního krbuStavba zahradního krbuAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Předplatné časopisu láká uživatele portálu

Soudě podle návštěvnosti webové stránky věnované předplatnému Receptáře i podle objednávek ročního nebo čtvrtletního zasílání časopisu, přibývá čtenářů, kteří současně využívají výhod tištěné a internetové verze oblíbeného hobby magazínu.

  • K výhodám jistě patří provázanost aktuálních informací, poznatků odborníků, praktických zkušenosti, ale třeba i obsahy jednotlivých vydání časopisu, které usnadní hledání ve starších ročnících.

Zdeněk Neubauer z Vidonína, pravidelný přispěvatel kutilské rubriky Receptáře, popsal, čeho si na Receptáři zvlášť cení: „Protože celý život bydlím na vesnici, kde kutí snad každý, můžu zodpovědně prohlásit, že domácí kutil je v podstatě schopen zhotovit skoro všechno a že pokud by z toho měl užitek jeho dům, zahrada, chata nebo dílna, postaví třeba i kosmickou loď. Pokud tak ještě neučinil, pak jen proto, že se uvedené zařízení doma k ničemu nehodí.

Ještě stále mám někde v sobě pocit beznaděje, když se před lety začaly plnit ochody krásnou zahradní technikou a kutilským nářadím. Vypadalo to, že skončil čas vymýšlení a vytváření, protože už všechno bude možné koupit. Ale ouha, uplynuly roky a málokdo má doma všechno, co by se mu líbilo.

Doma postavený zahradní traktor se sekačkouDoma postavený zahradní traktor se sekačkouAutor: Archiv ireceptar.cz

Proto se stále vyplatí vymýšlet, zlepšovat, namáhat si hlavu a pokoušet trpělivost svého okolí tak dlouho, dokud se dílo nepodaří. A nevzdávat se přesto, že je to často jenom pokus a omyl. Přitom všem bychom měli tlouci hlavou o pracovní stůl a děkovat hlasitě těm, kteří nám umožňují se o své nápady podělit s ostatními. Není jich mnoho, ale Receptář k nim už dlouho patří.“

Příroda na zahradě

Užitková zahrada, okrasná zahrada, pokojové rostliny, choroby a škůdci, zahradní stavby, tyto rubriky byly během roku 2014 v internertovém Receptáři nejnavštěvovanější, přesněji řečeno — články v těchto rubrikách.

Velký zájem o zahradníkův kalendář, desatero pro rajčata, řez ovocných stromů, pěstování česneku, využití arónie, maliny a ostružiny a další témata prozrazuje, že informace  z Receptáře jsou užitečné pro desítky tisíc zahrádkářů po celý rok.

Stejně tak užitečné jsou ovšem i pro množství zahrad a přirozený život v nich. Ke čtenářům časopisu a portálu se totiž čím dál tím zřetelněji dostávají články, ve kterých je zmiňována druhová ochrana fauny a flóry jako pravidlo, které přináší člověku prospěch i na jeho zahrádce.

Moucha pestřenkaMoucha pestřenkaAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Tím spíš pak autory takových článků potěší přízeň publika. Třeba ta, která se objevila v diskuzi pod článkem Chraňte na zahradě mouchy pestřenky, zlikvidují více mšic než slunéčka!. Pisatel Petr v ní mj. vzpomíná:

„Můj děda s babičkou mi pořád říkali — vnoučku, dívej se kolem sebe na zahradu, hodně ti to pomůže. Nechápal jsem zpočátku, ale když jsem dnes viděl tu moji poničenou zeleninu i rybízy plné mšic, které ožraly mladé výhony, vzpomněl jsem si, že prarodiče měli zahradu naprosto čistou. Až teď mi svitlo, proč vedle záhonů nechávali pás klasické květnaté louky. Říkali mi, abych na něj nešlapal, páč tam byli veškerý motýli, brouci a také tyto mušky, jež připomínaly vosy.

Tehdá jako malej kluk jsem se jich bál. Ale děda mě jednou ráno přivedl k jedné kvetoucí rostlince, vypadala jak plevel, abych se podíval na vosičky a spoustu jejich larev, které požíraly mšice. Děda mi povídá: „Koukni na větev rybízu.“

Za hodinu byla ta větev čistá, to je fakt, na to si vzpomínám. Bylo mi tehdy 14. Dnes je mi 52 a začínám zkoušet jejich rady. Pozdě, ale přece. Snad něco předám i svým dětem a vnoučatům.“

Je příjemné být užitečným.

Akční letáky