Kávová zrna obsahují velké množství bílkovin, sacharidů, lipidů a samozřejmě kofeinu. Při správném pražení se vytváří až 700 prchavých látek, které jsou nosiči chutí a vůní, jsou rozpustné ve vodě a tím nám poskytují onen charakteristický požitek z kávy.

Domácí pražení kávy

Při pražení se uplatňuje koloběh horkého vzduchu, kterému jsou promíchávaná zrna vystavena. Průmyslové zpracování využívá poměrně složitou technologii, my to můžeme zkusit v horkovzdušné troubě. Předehřejeme ji asi na 220 °C. Zelená kávová zrna rozprostřeme na plech, ale nedáváme je příliš hustě, protože káva pražením zvětšuje objem. Plech se zrny vložíme do trouby a vždy po pěti minutách jej vyjmeme, kávu promícháme a vyfoukáme jemné slupky, které se při pražení odlupují. Již po prvních minutách začnou zrna od krajů tmavnout a postupně ztmavnou celá.

Promíchávat a vyfukovat slupky je opravdu nutné každých pět minut, jinak by některá zrna zůstala neupražená a káva by zhořkla. Čistého času (bez promíchávání) by měla být zrna v troubě něco přes půl hodiny. Záleží také na tom, zda máme v oblibě kávu upraženou jemně (světle hnědá), středně (středně hnědá) nebo silně (velmi tmavá).

První ochutnávka

Po upražení je necháme vychladnout a další den je ještě promneme v ubrousku, abychom je zbavili zbývajících slupek. Kávu pak uzavřeme do obalu, do něhož se nedostane vlhko ani světlo, a uložíme ji do chladné místnosti. Zhruba za týden se v kávě plně rozvinou chuťové a aromatické složky a můžeme ji připravit ke konzumaci.

Nejlepší je čerstvá, proto zrna meleme vždy až těsně před přípravou nápoje. Káva semletá na velmi jemný prášek obvykle zhořkne. Naopak nahrubo semletá se hodí jen pro kávu překapávanou: pokud bychom ji spařovali, pak pouze v konvici, aby v šálku na povrchu neplavaly nepříjemné hrubé částečky. Mletí otevírá buňky zrnek a tím se uvolňují éterické oleje, které způsobují, že káva voní. Čím déle se rozemletá zrna uchovávají, tím více ztrácejí vůni a káva pak i chuť.

Kdy se začalo chodit na kávu?

Zmínky o kávě můžeme najít už v Homérově Odysseji a v Bibli. Kávu zcela jistě znali již Arabové v 6. století našeho letopočtu. První evropské kavárny byly údajně otevřeny v roce 1683 ve Vídni a v Benátkách, v Praze potom první kavárnu zřídil arabský obchodník Georgius Deodatus Damascenus v roce 1714: bylo to pod Mosteckou věží na Malé Straně.