obrázek z archivu ireceptar.cz

Receptář na červenec: dobrodružství přírody, pěstební tipy, fotovoltaika...

Začaly prázdniny a červencový Receptář potěší zvídavé čtenáře všeho věku. V rubrice věnované přírodě časopis nabízí hned tři témata, která mohou být zdrojem nevšedních zážitků: mechy, medvědy a blesky.

Víte například, že…

  • …žíznivé mechy pojmou tolik vláhy, že jejich hmotnost vzroste až sedminásobně? Proto fungují jako ochrana proti povodním. Lesy, jejichž půdu pokrývají koberce mechů, zadrží mnohem více vody než chudé porosty se suchou půdou pokrytou jehličím.
  • medvědí mláďata přicházejí na svět v doupěti uprostřed zimy a medvědice je kojí až do jara, aniž by se mohla sama najíst? A aby při tom letním čtení o roztomilých medvíďatech člověka trochu mrazilo v zádech, najde v článku také detailní rady, jak a proč se chovat při nečekaném setkání s největší evropskou šelmou.
  • …babičky svého času napomínaly vnoučata slovy: „Neutíkej, uhodí do tebe.“ Nebezpečí možná vyvozovaly z toho, že se to někdy někomu stalo. Teoreticky bychom dnes mohli jejich varování vysvětlit dvěma příčinami. Buď při vyšší námaze produkujeme vyšší koncentraci elektrických nábojů, nebo děláme dlouhé kroky, čímž se do nás mohou snadněji dostat odlišné hodnoty napětí. Receptář nabízí obsáhlý výběr nejrůznějších rad, doporučení a také odůvodnění, jak se při bouřce chránit před bleskem.

jak se při bouřce chránit před bleskemjak se při bouřce chránit před bleskemAutor: Archiv ireceptar.cz

Tykev na pánev i jako láhev

Česky se jí nejčastěji říká lagenárie, ale seženeme ji i pod názvy kalabasa, indická okurka, divenice obecná nebo na Slovensku flaškovec obyčajný. Nejlépe chutnají mladé plody, protože starší hořknou podobně jako okurky. Nejvhodnější doba pro sklizeň nastává, když plod můžeme ohnout do oblouku, aniž by se zlomil. Pokud už ohnout nejde, je starý, ale vyhodit ho nemusíme: Plod za stopku pověsíme do suchého průvanu, kde uschne, a získáme tak krásnou dekoraci, která může sloužit třeba jako nádoba.

Tykev na pánev i jako láhevTykev na pánev i jako láhevAutor: Archiv ireceptar.cz

  • O pěstování těchto láhvových tykví, historických zajímavostech a také o možnostech kuchyňského využití včetně srovnání s cuketami či dýněmi se v Receptáři 7/2015 dočtete pod titulkem Dekorace, nebo jídlo?

Granátová jablíčka na naší zahradě?

Domovinou granátovníku je teplá západní Indie, hojně je pěstovaný v celé oblasti Středozemního moře a v subtropických oblastech Ameriky. Ve Španělsku po něm nese jméno celá oblast — Granada. Po celou sezonu kvete zářivě oranžovočerveně a české pěstitele dokáže překvapit i plody. V Česku se však nedá pěstovat venku po celý rok. Tím spíš patří mezi oblíbené pokojové rostliny.

Zatímco venkovní rostlinu na podzim přenášíme do chladné místnosti s teplotami 6—10 °C a výrazně omezíme zálivku i světlo, při pokojovém pěstování jen přestáváme hnojit.

Granátová jablíčka na naší zahradě?Granátová jablíčka na naší zahradě?Autor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Zimující rostlině opadají listy, pokojová roste dál.

Granátovník lze rozmnožovat stratifikovanými semeny, štěpováním nebo řízkováním. Rostliny vypěstované ze semen ze zakoupených plodů však obvykle nekvetou a tudíž ani neplodí.

  • K urychlení počátku plodnosti a k získání kvalitních plodů můžeme na semenáčky štěpovat rouby z plodících rostlin, doporučuje Receptář 7/2015. Pod titulkem Granátovník najdete množství podrobných pěstitelských rad.

Sukulent v děrovaném květináči

Pěstování aloí v děrovaných závěsných keramických nádobách má oproti pěstování v obyčejných umělohmotných květináčích výhody. Získáme například atraktivní zelenou výzdobu, přičemž v jednom květináči můžeme díky otvorům pěstovat více rostlin, aniž by se jejich růžice na sebe mačkaly a navzájem se utlačovaly.

Vzdušný a prodyšný keramický květináč po zálivce snadno a rovnoměrně vysychá, takže aloe, které jsou stejně jako většina sukulentů náchylné na přemokření, nemůžeme přelít, jak se často stává v uzavřených nádobách, zvláště mají-li malý nebo ucpaný odtokový otvor.

Sukulent v děrovaném květináčiSukulent v děrovaném květináčiAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Článek nazvaný Mít aloe vždy po ruce připomíná vedle jiného i význam dostatku světla a vzduchu pro léčivou sílu rostliny. 

Pravidla skalniček

Přívlastkem xerotermní označují skalničkáři ty rostliny, které dobře odolávají vysokým teplotám a intenzivnímu slunečnímu záření a rovněž jim nevadí delší doba bez zálivky.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Tyto rostliny pocházejí ze stepí a polopouští nebo z kamenitých horských oblastí, kde se voda na stanovišti dlouho neudrží.

Jsou vhodné pro suché a teplé skalky i pro sesazené například do kamenných či keramických nádob. Xerotermními rostlinami si můžeme „ozelenit“ terasu, aniž bychom se báli, že je zahubí sluneční žár nebo občasné opomenutí zálivky, jak tomu může být u klasických letniček.

Pravidla skalničekPravidla skalničekAutor: Archiv ireceptar.cz

  • V červencovém Receptáři najdete článek věnovaný tématu Čím osadit skalky a v něm důležité předpoklady pro založení skalky, v níž se rostlinám bude dařit. Vedle výčtu skupin xerotermních rostlin, získáte například i tipy pro výběr a výsadbu rostlin vřesovištních.

Táta houbař, syn mykolog

„Vzpomínám si, jak táta jednou přinesl velké množství hub, zejména hřibovitých ze své ranní vycházky. Uspořádal je do řad podle druhů, a v nich plodnice od největší do nejmenší. Čekal, co na to řeknu. Plodnic hřibu smrkového tehdy bylo dvě stě dva. Byl jsem ze „sestavy“ na novinách rozjařený a brzy nato jsem začal všechny nálezy hub, které jsme s tátou sbírali, evidovat a dělat jejich roční součty, porovnávat nejčasnější a nejpozdnější nálezy atd. Bylo mi tehdy devět let,“ říká Miroslav Beran, mykolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

„Ten zvláštní radostný pocit, který mám z pěkného nálezu hub, jsem určitě převzal od svého táty a také od našeho souseda pana Karla Hanzala, který se mi jako malému hochovi často věnoval. Přitom byl rovněž vášnivý houbař a nadto znal i řadu druhů, které mého tátu nezajímaly, ten totiž sbíral jen ty houby, které se naučil znát v dětství.

Táta houbař, syn mykologTáta houbař, syn mykologAutor: Archiv ireceptar.cz

S tátou jsme houby většinou sebrali, ale to jejich zpracovávání pro kuchyň, to už byla jenom práce — lepší bylo je někomu darovat. A i když mi pak jídlo z hub chutnalo, už se to nemohlo vyrovnat tomu zážitku v lese,“ popisuje kořeny své profese Miroslav Beran.

  • Přečtěte si v červencovém Receptáři čtyřstránkový rozhovor s mykologem, kterého zvlášť zajímají lupenaté houby. Tedy i ryzce, jimž je věnováno hned několik otázek a odpovědí. Pod titulkem Houbaření je výlet do pohádky.   

Domácí elektrárna, stropní LEDpanel, knižní jehelníček

Jak známo, Receptář s radostí referuje o kutilských počinech. Zatímco fotovoltaický zdroj elektřiny pro řadu domácích spotřebičů je z rodu vyšší kutilské a současně dokladem fachmanského umu, osvítit sklep dvěma tisíci lumenů šikovně spájených a na strop zavěšených LED pásků chtělo „jen“ dobrý kutilský nápad.

„LED světlo je napájené přes starý adaptér. Ten může být libovolný, důležité je, aby dával stejnosměrných 12 V a byl dostatečně výkonný (adaptér od notebooku, routeru a podobně),“ radí Petr Šimkanin pod titulkem LED světlo do sklepa.

LED světlo do sklepaLED světlo do sklepaAutor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

„Záleží jen na naší fantazii, jak bude jehelníček vypadat,“ tvrdí Veronika Poláková o Jehelníčku na cesty.

No a jehelníček ve tvaru knihy, ten je sice v červencovém Receptáři publikován pod záložkou Pro šikovné ruce, ale šitíčko uložené tak trochu jako mikronářadí, to si zaslouží jedničku s hvězdičkou z kutilštiny.

V článku Slunce pracuje pro nás popisuje Radim Řehák, jak vyřešil pro svůj dům systém tzv. ostrovní fotovoltaiky, tedy takový, který přebytky elektřiny nedodává do veřejné elektrické sítě, ale ukládá je do akumulátorů.

„Těm, kteří o něčem podobném uvažují, nabízím informace z dlouhodobých zkušeností, které jsem se solární energií získal jako kutil. Problematikou se zabývám od roku 1994 a ostrovní solární elektrárnu jsem sám postavil od A do Z a navíc skoro celou z odpadu,“ píše úvodem autor, elektrikář. Ale i pro laika je to čtení inspirativní. Všechno jde, když jeden ví, jak na to.  

Pěkný červenec s Receptářem!

Podrobný obsah 

Předplaťte si Receptář

Akční letáky