Velikonoční nápady
V dubnovém Receptáři najdou zájemci řadu tipů pro zdobení vajec, ale také náměty k jiné velikonoční tvorbě: Například k malování na bílý porcelán. To lze snadno provést díky speciálním fixům. (Po vypálení v troubě získá pomalované nádobí odolnost i ke strojnímu mytí.) Vzniknout tak mohou třeba sváteční kalíšky na vajíčka.
ušatý ubrousek
Stejně lákavý je i další z návodů Receptáře 4/2014: zhotovení dekoračních hnízdeček z březových větviček. V nich vypadají pěkně i vajíčka nebarvená a nezdobená, zvlášť když se proutky zazelenají. S dětmi si také můžete vyzkoušet skládání zaječí velikonoční dekorace z látkového ubrousku.
Papír pod záhonem
Z jarní logiky věci vyplývá, že s dubnovým Receptářem nejvíc času čtenáři stráví na zahradě. Ano, ale čím a kde začít?
Už v dubnu je výhodné si najít čas na mulčování! Pod tím pojmem si většinou představíme zasypání záhonů tzv. mulčovací kůrou z okrasných důvodů nebo zakrytí plochy pro pěstování zeleniny mulčovací fólií, která zamezí růstu plevelů. Ovšem důvodů a možností, jak a proč mulčovat, je víc, připomíná Receptář v článku nazvaném Jak, kdy a proč mulčovat.
Jak, kdy a proč mulčovat
Vedle jiného doporučuje použít jako ochranu záhonu proti plevelům papírovou variantu mulčovací fólie. Výhody? Zahubí i hluboce kořenící plevel a mívají životnost kolem tří let.
Kiwi v zahradě
Některé druhy aktinidie čínské čili oblíbeného kiwi lze s úspěchem pěstovat i v českých podmínkách. Vyžadují teplé a slunné stanoviště, chráněné před mrazivými větry. Nejlépe roste v lehčí až středně těžké, propustné, humózní půdě s kyselou až neutrální reakcí (pH 5 až 6), dostatečně zásobené vodou a živinami.
Plodnost začíná ve 3. až 4. roce po výsadbě, u semenáčků později. Z jedné rostliny lze při plné plodnosti sklidit 4 až 10 kg plodů asi od šestého roku. Plody ve středoevropských podmínkách dozrávají od července až do prvních mrazů. Podrobnosti o pěstování a možnostech volby jednotlivých odrůd přináší dubnový Receptář pod titulkem Poznáváme a pěstujeme kiwi.
kiwi odrůda Ken´s red
Výlet za keřem
„Keby ste mali cestu… Čo to hovorím alebo vravím — kdybyste měli cestu na Slovensko a zavítali pomedzi, pardon, mezi Trenčín a Prievidzu, tak pod jižními svahy Strážovských vrchov je městečko Bánovce nad Bebravou. Bebrava či Bebravá je říčka. Severně od Bánovců je vesnička Timoradza a po pri nej (nedaleko od ní) je Smradľavý vršok. To snad nemusím překládat,“ zve botanik Václav Větvička na další výpravu do světa rostlin. Tentokrát na Slovensko, do míst, kde volně roste ruj vlasatá. Dekorativní keřovitá rostlina dokáže upoutat pozornost i pachem svých listů…
Počítání teček u slunéček
V Česku žije osmdesát původních druhů slunéček a také jedno dovezené z ciziny. Poznají se podle počtu teček? Například známé slunéčko sedmitečné může mít krovky bez teček a ostatní druhy jsou ještě proměnlivější.
slunéčko východní
Všechny spojují lesklé klenuté krovky a kompaktní tvar, prvky jejich jedinečného vzhlede. Některá slunéčka jsou dravým postrachem mšic, červců a puklic. Ale i před těmi býložravými, která se živí rzemi a padlím, mohou zahrádkáři smeknout.
Receptář 4/2014 upozorňuje pod titulkem Slunéčkové radosti a starosti na některé rozdílnosti v tečkování jednotlivých druhů, ale především na to, jak vypadají larvy, kukly a vajíčka slunéček. Proč? Abychom je z rostlin omylem neodstraňovali a abychom uměli užitečným beruškám nabídnout vhodné ubytovací možnosti.
Milenci a ty druhé
V každém vydání Receptáře je věnována stránka pozoruhodným fotografiím od čtenářů. Dubnové pokračování Svět samý květ se zvlášť vyvedlo. Potěšte se jarními záběry a vězte, že jeden snímek je pouhou ochutnávkou:
milenci na louce
Jezevec na konec
Jestli můžeme poradit, nespěchejte v Receptáři číslo čtyři s nalistováním stránky šedesát tři. Kdo ten náročný čtenářský rituál vydrží, může si dát aprílové předsevzetí, že si Velmi lechtivého obra dopřeje jako úsměvnou sladkou tečku celého časopisu. I když v ní hlavní hrdina požírá hraboše, ropuchy a slimáky.