Na stopě škůdcům
Šíření chorob a útoky škůdců patří k obvyklým jevům vegetační sezony. Jak proti nim včas zakročit? Kdo se rozhodne pro ekologičtější přístup, měl by se o zahradu starat víc a častěji než ten, kdo dá hned přednost chemickému postřiku. Rostliny je třeba kontrolovat pečlivěji.
Například při zalévání či pletí nezapomeneme čas od času ohrnout lístky a podívat se na poupata, zda na nich není savý hmyz. Vždy je daleko efektivnější zasáhnout včas, dokud se škůdce ještě zcela nepřemnožil. A vždy také na prvním místě zkusíme použít přírodní prostředek.
Domácí postřiky proti škůdcům
V článku květnového Receptáře Domácí postřiky proti škůdcům najdete řadu tipů, jak zakročit. Od sbírání škůdců a mechanické ochrany plodin přes recepty na česnekový olej nebo postřik z chilli papriček až po nátěry kmenů křemelinou.
Jahodové opáčko
Už v dětství si člověk oblíbí jahody. Zahradní i ty lesní, tedy nejrozšířenější a nejznámější druhy jahod. Květnový Receptář roku 2014 připomíná v kostce více či méně známá fakta, která se hodí znát při vysazování, kypření půdy, zalévání, sklizni, množení i hnojení.
Radost z jahod umocňuje fakt, že dozrávají brzy. Odrůdy jahodníku jsou sice oboupohlavní a samosprašné, přesto je pro opylení prospěšné, když na květy přilétají včely.
jahody
Značná přizpůsobivost jahodníků klimatickým i půdním podmínkám umožňuje jejich pěstování od nížin až po podhorské oblasti. Dobře rostou a plodí téměř ve všech půdách s výjimkou štěrkovitých, těžkých nebo zamokřených. Čím se liší jednotlivé druhy, jak je pěstovat a proč prospívají zdraví, to vysvětluje článek Jahody jsou chutné a zdravé.
Zahrádkář laborantem
Než se pustíme do zahradničení, měli bychom nechat udělat půdní rozbor, abychom znali nejen půdní typ, ale také kvalitu půdy na své zahradě a její fyzikální vlastnosti, chemickou reakci a zastoupení živin. Díky půdnímu rozboru totiž získáme informace, na jejichž základě budeme moci určit třeba typ hnojiva a jeho optimální dávku.
podle rostlin lze poznat například přemokření louky
Podrobnosti a rady k odběru vzorků najdou zájemci pod titulkem Jaká je kvalita naší půdy. A také informace o tom, které rostliny prozradí kyselou či zásaditou půdu, přebytek nebo nedostatek dusíku a jak zjistit půdní reakci indikátorovými papírky.
Je modrý paličák vždy českým česnekem?
Není. Tento mýtus je významně zneužíván pro klamání zákazníků. Například ze Španělska se do České republiky dováží česnek hlavně ze skupiny modrých paličáků — takže je to vlastně opačně. Většina modrého paličáku vydávaného na trhu za český byla vypěstovaná jižně od Pyrenejí.
Článek Česnek, pověry a mýty předkládá čtenářům další tucet podobně zaručených pravd. Týkají se nakupování i pěstování. Víte, že česnek se má sázet do chladné půdy? „Kdo psychicky nevydrží do prosince, ať sází v listopadu,“ doporučuje šlechtitel česneku Ing. Jan Kozák.
není česnek jako česnek
Pila, nůžky, jablka i švestky
Čtyři stránky s názvem Stručně o řezu jádrovin a peckovin dokládají, proč řez ovocných stromů vyžaduje tolik praxe a zkušenosti, proč patří k nejobtížnějším, ale také nejdůležitějším pracím zahrádkáře. Zájemci v něm najdou řadu kreseb a informace týkající se jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní, meruněk a broskvoní. A to včetně detailů, jakým je například optimální počet broskví na každé plodonosné větévce.
Postav pergolu, zasaď popínavku…
Mohou být přistavené k budově, stát samostatně, mohou být zhotovené z různých materiálů, zastřešené i otevřené. Slouží jako místo k posezení i jako opora popínavým rostlinám. Hodí se do zahrad jakkoliv velkých a jakéhokoliv stylu. Stačí, když si promyslíme, jakému účelu má pergola sloužit a podle toho vybereme vhodné místo i materiál. Zkrátka: Pergola do zahrady patří. Tipy pro její stavbu, zařízení i výsadbu popínavých rostlin také najdete v Receptáři 5/2014.
pergola
Tajuplná podhoubí
Z odpovědí Zdeňka Pouzara v rozhovoru pro květnový Receptář je znát, jaká úžasná dobrodružství lze při mykologickém bádání zažívat. Například na otázku co dnes věda ví o podhoubí, odpovídá:
Velmi málo. Víme třeba, že mnoho druhů hub — strmělky, špičky, čirůvky, běločechratky – roste v tzv. čarovných kruzích, kdy podhoubí vytváří z plodnic kruhy, a to postupně pak zprostředka odumírá, takže soustředné kruhy se stále rozšiřují.
O václavkách zase víme, že její podhoubí se umí rozrůst v lese na tak ohromném prostoru, takže se může stát, že v jednom lese nacházíme vlastně plodnice pouze z jediného podhoubí.
tajuplné podhoubí
Přečtěte si víc pod titulkem I houby jsou nesmrtelné.
Sladidla budoucnosti
Až 2000x sladší než sacharóza jsou bílkoviny z plodů rostliny Pentadiplandra brazzeana, které přitom neobsahují takřka žádné kalorie. Objevili ji roku 1984 francouzští antropologové Anette a Marcel Hladik, kteří v Gabunu pozorovali opice, jež se s chutí krmily nápadnými červenými plody. Proto se rostlině někdy říká opičí plody.
Rostlina se vyskytuje ve dvou formách, a to buď jako keř dosahující výšky několika metrů, nebo jako dlouhá liána. V poslední době se množí pokusy s jejím umělým pěstováním, protože má skutečně mimořádné vlastnosti, dlouho udrží sladkou chuť a je neobyčejně vhodná pro diabetiky. Je označována za sladidlo budoucnosti, zejména proto, že její chuť je velmi podobná sacharóze, a není proto třeba ji nijak chemicky upravovat.
Zdravý cukr z přírody
Informace o dalších sedmi sladidlech přináší článek nazvaný Zdravý cukr z přírody.
Moravský pštros se rád pere
Patří k našim nejstarším a nejrozšířenějším holubům, má hmotnost až 800 g a vyskytuje se v mnoha barevných a kresebných rázech. Aby plemeno zachovali a zušlechtili, sdružují se chovatelé v klubu. V něm zkušenosti získával i Josef Malec ze Smečna, který tyto holuby chová už více než šedesát let!
- Doporučil byste moravského pštrosa chovatelům bez zkušeností?
Určitě, chovat ho může každý. Je to vděčný holub, jen jeho šlechtění je komplikované. A je z čeho vybírat, stačí si zajet na některou z chovatelských výstav. Pštros je však poměrně živý až agresivní holub a rád se pere.
moravský pštros
Výhodou je proto větší holubník a každý pár musí mít své hnízdo. Nejagresivnější jsou modří holubi, protože jsou plašší a tím divočejší. Proto si zřejmě zachovali nejvíce původních vlastností. Červení a černí jsou klidnější,“ radí chovatel v květnovém vydání Receptáře 2014 , v rozhovoru nazvaném Ušlechtilý a krásný, prostě elegán.