Květnové vydání nabízí sto stran aktuálních informací a vyzkoušených receptů a nápadů, které možná neznáte.

Víte například, jak postavit z prutů, proutí a provázku pohlednou a bytelnou oporu pro rajčata a další plodovou zeleninu? Podrobnosti jednoho z mnoha výborných tipů hledejte v Receptáři 5/2015 v článku nazvaném Čas obelisků.

Anebo listujte a čtěte, co vám do oka padne:

Nádherné květy kosatců v naší zahradě

Výběrem kosatců na míru jejich stanoviště, tedy i podle půdy, ve které je budeme pěstovat, vykročíme na cestu ke krásnému květinovému zákoutí.

  • Kosatce s kartáčkem neboli bradaté vyžadují spíše půdu s obsahem vápna a nejlépe rostou na slunném stanovišti.
  • Kosatce bez kartáčku preferují mírně kyselou půdu a slunné nebo polostinné místo.

Další užitečné rady a doporučení pro péči o krásu a zdraví pestrobarevných kosatců najdete v Receptáři 5/2015 pod titulkem To je ale úžasný svět!

Květenství nelámat a po odkvětu ustřihnout

Kdo zatouží přemístit trochu krásy a vůně rozkvetlých šeříků do vázy, měl by postupovat tak, aby kytice dlouho vydržela a keři zároveň zůstala dobrá kondice pro bohaté nakvétání v příštím roce. K tomu jsou potřeba ostré nůžky. Ulamování větviček s květenstvím totiž šeříky oslabuje,

  • Květnový Receptář přináší v článku nazvaném Voňavé šeříky podrobný návod správného řezu šeříkových květů a rovněž vysvětluje, proč květenství po odkvětu ustřihnout.

Triky pro papriky, okurky, rajčata i tykve

„Rajčata napadá několik virových chorob přenosných nejen škůdci, ale také mechanicky. Nemůžete-li při odstraňování bočních výhonů vyštipováním či vystřiháváním dezinfikovat nůžky, nehty nebo celé ruce, je přenos virů z napadené rostliny na zdravou velmi snadný. Pokud však vylamujete boční výhony tak, že je uchopíte kousek nad místem odlomení, nedostanou se prsty ani nehty do styku s rankou, která vznikne po odlomení, a přenos viróz není možný. Takový způsob vylamování bočních výhonů je pro rostlinu šetrný, ranka je rovná a brzy se zacelí,“ dočtou se zahrádkáři pod titulkem Abychom dobře sklidili.

  • Nechte se inspirovat i dalšími tipy květnového Receptáře pro pěstování plodové zeleniny. Může se vám hodit návod na paprikový plot, zavěšení okurek na síť či na urychlení vývoje cuket a dýní.

Altaj, Amfora, Amur, Duet...

Zimolezy jsou známy zejména jako okrasné popínavé rostliny nebo keře s nejedlými, ale dekorativními plody. Šlechtěním divokých zimolezů se však podařilo vypěstovat odrůdy s chutnými plody připomínajícími borůvky. Zimolez přitom není náročný na pěstování ani nevyžaduje kyselou lesní půdu.

Plodem jedlého zimolezu je tmavě modré souplodí dvou srostlých bobulí překryté slupkou. V místě srůstu je výrazný šev. Plody dozrávají v květnu, tedy dříve než jahody, jsou atraktivní a chutné především v čerstvém stavu. Mají silnou barvicí schopnost, kterou si zachovávají ve všech výrobcích. Obsahují vitaminy C a B, značné množství rutinu a minerální látky.

  • Více o výsadbě odrůd vhodných pro sklizeň plodů a také o ošetřování keřů najdete v Receptáři 5/2015 v článku Pěstujeme zimolez.

Rododendrony a azalky

Nejefektnější je vysazovat he ve skupinkách – rostliny pak lépe udržují příznivé mikroklima. Větší plocha rozkvetlých rododendronů různých barev také mnohem lépe vypadá. Pokud společně sesadíme nízké a vyšší druhy s různými typy květů a různou dobou květu, vytvoříme tak atraktivní místo, které zahradu rozsvítí bohatou paletou barev, jež budeme moci obdivovat téměř dva měsíce.

  • Přečtěte si v květnovém Receptáři pod titulkem Květen patří klasice, kam rostliny vysadit, jak je přihnojovat, zalévat a množit.

Co plzákům nechutná?

Begonie, čechravy, česnek, chejry vonné, chrpy, denivky, dlužichy, fenykly, fuchsie, hledíky, hořčice, hortenzie, hvozdíky, kakosty, kerblíky, kohoutky, kontryhely, konvalinky, kosatce, kostivaly, kozlíky, levandule, lichořeřišnice, máky, máty, měsíčky, muškáty, náprstníky, okrasné trávy, oměje, orlíčky, pažitky, pelyňky, petržele, pivoňky…

Po letošní mírné zimě můžeme opět očekávat invazi plzáků španělských. V rámci přípravy na jejich hubení a na obranu zahradních výpěstků přináší Receptář 5/2015 nejen výčet těch rostlin, kterým se slimák vyhne, nebo naopak, které požírá, ale především řadu tipů pro odlákání škůdce od pochoutek a jeho likvidaci.

  • Nechte se povzbudit inspirací z článku Slizké nebezpečí.

Houby a radioaktivita, lysohlávky a návykovost

Jan Borovička dlouhodobě zkoumá schopnost hub zadržovat těžké kovy a radioaktivitu. Poznávání hub si oblíbil už v dětství, později se stal sběratelem kamenů a v dobách středoškolských studií zjistil, že obě své záliby může spojit do jedné profese, vypráví vědec v rozhovoru nazvaném Těžké houby nesvítí.

  • Čtyři strany otázek a odpovědí v květnovém Receptáři zaujmou jistě i příležitostné houbaře či lysohlávkové experimentátory.

Husí povídání

S Receptářem se také v květnu vydáte do přírody a to za husami a jejich mláďaty. Možná je neuvidíte, ale jen zaslechnete něco z jejich řeči: Za letu hlasitě kejhají, při pastvě si tiše povídají „ga ga ga“. Šest slabik značí pomalou chůzi, tříslabičné zvolání „přidávám do kroku“ a rychlé dvouslabičné „odlétám“.

Varování má více variant. Obecná výzva k pozornosti zní jako krátké „gog“, když husa spatří psa nebo lišku, zvolá „gi gog“, a pokud se ozve zvučné „gang“, celé hejno se dá na útěk.

Upovídaná jsou už malá housata. Stále se jednoduchým štěbetáním ujišťují, zda jsou rodiče na blízku. A když jsou nasycená a zavrtají se do matčina peří, ozývají se takzvaným trylkem, který značí příjemnou únavu. Leknou-li se, rodiče to podle speciálních slabik poznají a spěchají na pomoc...

Pěkné počtení!

Podrobný obsah

Předplaťte si Receptář