Přitažlivé sukulenty

Máme je rádi. Možná nám přijdou roztomilá jejich obézní „tělíčka“, možná nám imponuje jejich skromnost a nezničitelnost v extrémních podmínkách. Tyto rostliny v sobě dokážou zadržet větší množství vody jako zásobu pro období sucha. Pojem sukulence znamená dužinatost či zbytnění: Voda může být uložena v podzemním útvaru, ale to není pro pěstování tak hezké, lepší jsou rostliny se ztloustlými stonky nebo listy.

Těch sukulentů, které si můžeme pořídit domů, jsou stovky či tisíce. Některé vydrží téměř jakékoliv zacházení, zatímco jiné, vzácné, jsou citlivé na každou kapku vody v nevhodný čas. Téměř všechny však mají základní požadavky společné – co nejvíce světla a slunečního svitu, propustný substrát, který dobře proschne a opatrnou zálivku v době vegetačního růstu.

  • Přečtěte si v lednovém Receptáři o sukulentech, jejich druhové pestrosti, pěstování i historickém významu pod titulkem Jedovaté, leč kouzelné.

Léky na rakovinu v lese nerostou

Odborníků na léčivé vlastnosti hub se v posledních letech vyrojilo jak komárů po dešti. Ale jen některým lze opravdu věřit. Jedním z nich je bezpochyby Radomír Socha.

„Je to velký byznys,“ komentuje známý mykolog a také entomolog širokou tržní nabídku potravinových doplňků s obsahem hub. „Například v roce 2012 se na celém světě vyrobilo okolo třiceti milionů tun produktů z hub a obchod s nimi dosahoval ročního obratu více než osmnáct miliard dolarů. Některé firmy bohužel spoléhají na neinformovanost laické veřejnosti. Mnohé kapsle nabízených doplňků, třeba z hlívy ústřičné, neobsahují potřebný dostatek účinné látky.

Uvedu příklad: Pokud si chcete snížit hladinu cholesterolu v krvi, je třeba po dobu tří týdnů jíst denně alespoň 10–30 g prášku z hlívy ústřičné. Tuto dávku prodávané kapsle rozhodně nemají. Proto je lepší si hlívu vypěstovat nebo koupit, usušit ji a nadrtit na prášek,“ doporučuje odborník, jenž tento postup sám využívá podobně jako extrakty a tinktury z dalších druhů hub.

  • Obsáhlý čtyřstránkový rozhovor s RNDr. Radomírem Sochou, DrSc., uvádí Receptář 1/2016 pod názvem Opravdu houby léčí?

Beze strachu krátíme i silné větve

Ibišek stříháme v prosinci nebo začátkem ledna tak, že zkrátíme větvičky o polovinu až o dvě třetiny. Nebojíme se zkrátit i silné kosterní větve. Rostlinu lze vytvarovat také jako stromek, který pak květy nasazuje na každé větvičce od června až do podzimu. Ibišek zastřihujeme pravidelně, každý rok v přibližně stejnou dobu.

  • Jestliže náš ibišek dosud málo kvetl, mohlo to být i tím že jsme při jeho sestřihávání dělali chyby. S lednovým Receptářem už to bude snazší: Pod titulkem Kdy střihat ibišek přináší návod a fotografie.

Hlávky pro zimní nakládání

Domácí zelí, to je skvělá věc. Na rozdíl od zelí z obchodu neobsahuje potravinářskou chemii, kvasný proces uchová vitamin C a přidá potravině i další zdraví prospěšné látky. Výborné je samotné, ale má samozřejmě i další široké uplatnění v kuchyni, nejen jako klasická příloha k pečenému vepřovému masu.

  • Lednový Receptář přináší základní rozpis, kolik je potřeba na jednu hlávku sklenic a kterých, jakou sůl použít, kdy a proč sklenice otevřít a odtlakovat, jak při nakládání postupovat krok za krokem. Pro domácí kvašené zelí je zima tím nejvhodnějším časem!

Řepa místo krve

A budete-li už mít doma hlávky zelí pro nakládání, použijte jednu do závinu hraběte Drákuly. Náplň do listového těsta připravíte z uvařených, oloupaných a nastrouhaných bulev červené řepy smíchaných s nakrájeným hlávkovým zelím, nastrouhaným zázvorem a kořením podle chuti. Závin je výborný i studený.

  • Dalších deset receptů na slané i sladké varianty najdete v Receptáři 1/2016 pod titulkem Záviny.

Čínská petržel na maso, trávení i nachlazení

Používáte při vaření koriandr? Pokud ne, vězte, že jeho semena, ale především čerstvá nať, dodají jídlu nečekanou jiskru a chuťově je posunou do jiné dimenze.

Silice zvaná linalool dodává koriandru vůni a aldehyd decanal je zase zdrojem jeho poměrně citelného odéru. Řekové dali rostlině jméno koriandron, odvozené od slova koris, štěnice, právě kvůli specifickému štěnicovému zápachu nevyzrálých lístků a semen. Ve Francii z něj klášterní lihovarníci vyráběli benediktinku a chartreusku, nápoje kdysi pověstné blahodárným působením na trávení. Koriandr ve formě nálevu skutečně podporuje tvorbu a vylučování trávicích šťáv v žaludku a působí mírně antibakteriálně.

Staří Egypťané přidávali koriandr do chleba. Když se dostal do Číny, okamžitě se stal součástí tradiční medicíny. Proto se mu říká čínská petržel. Oblibě se těší v teplých tropických a subtropických oblastech, protože konzervuje maso před zkažením.

  • Přečtěte si v prvním Receptáři roku 2016 další podrobnosti v článku Koriandr z cyklu Rostliny, které měnily zdraví světa.

Úložiště s kontrolou

Koho stále a znovu trápí nejistota, která z náhradních tužkových baterií je nabitá a která jen odložená mezi ty ostatní kamsi do nepřehledného šuplíku, toho nápad přinejmenším zaujme. Vznikl v redakci Receptáře jako další z mnoha méně vídaných, ale užitečných kutilských nápadů.

Obvod se propojí, když se banánkem dotkneme + kontaktu na baterii postavené v pořadači, jehož základem je kovová deska s otvory. která se běžně prodává jako spojovací materiál. Podle intenzity svitu připájené žárovky určíme napětí, proud zobrazí malý ampérmetr (za 55 Kč).

  • Receptář 1/2016 přináší detailní fotonávod na zhotovení tohoto pořadače baterií.

Inspirace do dílny

Václav Dvořák z Třeště svého času vyrobil kamarádovi řezbářovi skládací stolek pro upevnění přímočaré pily, která pak slouží k bezpečnému vyřezávání jemných detailů. Pilka se snadno odnímá po vyšroubování čtyř šroubů. Stolek může být i dřevěný, ale kovový, je-li dostatečné tuhý, je lepší. Stolek lze přichytit k pracovnímu stolu.

  • Další konstrukční detaily najdete v lednovém Receptáři v rubrice Pošta plná nápadů pod titulkem Stolek pro řezbáře.

Dobrý nový rok s Receptářem!

Podrobný obsah

Předplaťte si Receptář