Lednový hobby magazín leckomu zkrátí dlouhé čekání na příznaky jara. Někdo si díky zahradním tématům začne pečlivě plánovat novou sezonu. Jiný se prostě začte, protože na sto stranách prvního vydání Receptáře ročníku 2015 je co číst a co prohlížet. Například:

Asfodelka, jarmanka, pomněnkovec, šanta a jiné trvalky

Množství trvalek, které jsou k mání, láká k výsevu na jakémkoliv stanovišti. Může to být suchá zídka, svah, místo pod korunami stromů nebo i bahnitá půda kolem rybníčku. Výsadby můžeme během let obměňovat, tvarovat, zvětšovat a různě modelovat. Důležitý je dostatek vláhy, pravidelné kypřeni půdy a občasné přihnojení kombinovanými hnojivy.

  • Vyberte si včas, kterými trvalkami ozdobíte zahradu. Lednový Receptář přináší osm tipů s popisy a fotografiemi pod titulkem Nenáročné a vděčné.

Povijnice batátová na českém záhoně

Kořenové hlízy této tropické rostliny jsou známé jako batáty neboli sladké brambory. Pocházejí z mexického poloostrova Yucatán a z oblasti ústí Orinoka ve Venezuele. Do Evropy byly přivezeny v šestnáctém století, dnes se pěstují hlavně v Asii, Africe a Americe. Batátům se daří také v tuzemských klimatických podmínkách, vždy však vyžadují slunečnou polohu a hluboké hlinitopísčité půdy bohaté na organické zásobní látky.

  • V Receptáři 1/2015 si přečtete podrobný pěstitelský návod v článku Sladké brambory.

Kiwano ze semen?

Rostlina pochází z jižní a střední Afriky. Lze ji množit semeny a to i těmi z koupených plodů. Na den dva je namočíme do teplé vody, vysejeme koncem února do květináčů s kyprou půdou. Rostlinky přepikýrujeme, vzrostlé sazenice vysadíme do skleníku či fóliovníku, v nejteplejších oblastech i na chráněná venkovní místa, radí Receptář v článku Africká okurka neboli rohatý meloun. Hodit se může i recept na kiwanový pohár se šlehačkou či jogurtem

Lilek bedrníkolistý plodí rajská jablíčka

Než je lidé začali šlechtit, měla „divoká“ rajčata kulaté červené nebo žluté plody velikosti mezi rybízem a třešní. Dodnes taková rostou na svazích And. Malé plody jsou šťavnaté, mají typickou rajčatovou vůni a chutnají i lidem, kteří běžná rajčata nejedí. V českém názvosloví jde o lilek bedrníkolistý nebo též rajče divoké.

  • V článku nazvaném Divoká rajčata se dozvíte podrobnosti, jak na záhoně či v nádobách pěstovat tuto původní aztéckou plodinu.

Kopra do mýdla i cukroví

Bílou kokosovou dužninu můžeme jíst čerstvou, jejím usušením získáme takzvanou kopru. Název je jihoindického původu a znamená sušený kokosový ořech. Lisováním kopry vzniká kokosový olej využívaný v potravinářství či v kosmetice (mýdla, šampony, opalovací krémy), rozemletá na „kokosovou mouku“ zase končí v nejrůznějších pokrmech. Ta obsahuje velké množství vlákniny (až 39 %), bílkovin (asi 20 %) a je vhodná pro přípravu bezlepkových pokrmů. Kopra se také strouhá a používá jako náplň nebo posyp koláčů, čokoládových výrobků nebo sušenek.

  • Mnohem více o kokosech se v Receptáři dozvíte v článku Palmy — symbol jihu. Hobby magazín nabízí i návod na pěstování kokosové palmy z ořechu.

Zimní jabloně

V Čechách se jabloně pěstovaly nejprve v klášterních zahradách, teprve za vlády Karla IV. se rozšířily více. Dalším příznivým obdobím pro pěstování jabloní byl konec 16. století za vlády Rudolfa II. a rozkvět ovocnářství pak přinesla i osvícenská doba reprezentovaná vládou Josefa II. a Marie Terezie. Zvýšený zájem o pěstování jabloní definitivně začal až po vzniku Československa v roce 1918.

  • Pod titulkem Chutná a odolná představuje lednový Receptář 18 kvalitních zimních českých odrůd jabloní, které lze pěstovat téměř bez chemického ošetřování proti houbovým chorobám a jen s minimální chemickou ochranou proti živočišným škůdcům (mšicím, obalečům jablečným atd.).

Proč hnojit dusíkatým vápnem

Dusíkaté vápno je dlouhodobě osvědčené hnojivo pro zvýšení úrodnosti půdy a navíc výrazně působí proti houbovým chorobám, ničí plevel a v půdě i některá stadia škůdců (drátovce, ponravy, slimáky včetně vajíček a další).

Dusíkaté vápno obsahuje přibližně 20 % dusíku a asi 50 % páleného vápna. V půdě se přemění na močovinu, která se dále transformuje na čpavkový a nitrátový dusík.

Podrobnosti přináší lednový Receptář v článku Dusíkaté vápno a zahrada.

Rychlost proměny je závislá na půdní vlhkosti a teplotě. Právě tento proces, který trvá přibližně dva týdny, ničí plevelná semena i klíčící plevele, hmyz i původce houbových chorob kořenů a stébel.

Postupně po dobu 7—10 týdnů se pak do půdy rovnoměrně uvolňuje dusík ve formě přijatelné pro rostliny. Je však třeba hnojivo správně používat.

Mykofobové a mykofilové

„Evropou vede taková čára od severu k jihu, zhruba od Finského zálivu, přes polsko-německé hranice až do Říma, s malým vykrojením na západ pro Bavorsko a sever Itálie. Vlevo od této čáry žijí mykofobové, kteří se volně rostoucích hub bojí, a proto si kupují ty pěstované, a na východ mykofilové, kteří si houby nosí z lesa, a proto pěstované nekupují,“ cituje Ing. Ivan Jablonský, CSc. kolegu, aby vysvětlil, proč se v Česku nezvyšuje prodej pěstovaných hub.

  • Cyklus rozhovorů s významnými českými mykology pokračuje. Lednový Receptář ročníku 2015 představuje názory a zkušenosti nejznámějšího tuzemského odborníka na pěstované a léčivé houby. Pod titulkem Život mezi houbami hovoří například o žampionech, hlívě, šiitake, lesklokorce, chytré houbě korálovce nebo o velmi rozšířeném pěstitelství hub v Asii.

Šustí z turkyň

„Tak u nás říkáme kukuřičným klasům, musí být vyzrálé, suché, z dobrého roku, šustí nemůže být zelené. Otrhané suché listeny z klasů třídíme, opereme v teplé vodě, pak je vymácháme jako prádlo a nato je síříme — dáme je do uzavřené bedny, ve které zapálíme sirný knot umístěný v keramickém květináči. Děláme to, aby šustí, které před prací musíme navlhčit, později neplesnivělo. Sířením také získá světlejší zabarvení,“ líčí Ludmila Kočišová z Vnorov na Slovácku první krok výroby figurek ze šustí.

  • Lednový Receptář přibližuje půvabné lidové řemeslo slovem i obrazem a také popis, jak se tvoří nádherné figurky z kukuřičného šustí.

Podrobný obsah

Předplaťte si Receptář