obrázek z archivu ireceptar.cz

Receptář na listopad: jabloně, jablka, lysohlávky, sovy, prodej ze dvora...

Listopadový Receptář je pěkný k pokoukání a též řádně důkladný. Třeba o jabloních a jablkách si přečtete ve třech článcích. Jeden je o kráse červených plodů, druhý o starých odrůdách, třetí o zdraví stromů.

Kterými červenými plody ozdobit zahradu

Ve výrazných odstínech září z holých listopadových větví a mezi stálezelenými lístky jako vzácné klenoty. Do zšeřelých podzimních a zimních dnů vnášejí pestrost a krásu. Šíří kolem sebe hřejivou energii už v létě, ale teprve na sklonku roku, když je o barvy nouze, vystupují do popředí daleko zřetelněji. Některé vydrží až do jara, jiné skončí v zobáčku hladových ptáků ještě před novým rokem. Které keře a stromy zdobí zahrady červenými plody, vypočítává slovem i obrazem dvoustrana listopadového Receptáře nazvaná Červená září v šeru.

Kterými červenými plody ozdobit zahraduKterými červenými plody ozdobit zahraduAutor: Archiv ireceptar.cz

Vápník pro jablka

Hořká pihovitost jablek je závada estetická, ale hlavně chuťová. Dužnina pod šedavými skvrnami je hořká a zkazí celé jablko. Není to však choroba, ale fyziologická porucha, jejíž příčinou je nedostatek vápníku. Po rozkrojení jablka zjistíme, že dužnina je pod slupkou prorostlá hnědými, hořkými skvrnami velkými 3—5 mm. Zásadní roli při vzniku choroby hraje přehnojování dusíkem a draslíkem a nedostatečné vápnění půdy,“ vysvětluje Jan Kopřiva v listopadové zahradní Poradně příčinu vážné poruchy jabloní a popisuje možnosti, jak a kterými přípravky stromům dostatek vápníku zajistit.

Boskoopské červené, Jadernička moravská, Panenské české…

Přibývá ovocnářů, farmářů, zahrádkářů i chalupářů, které láká pěstování starých ovocných odrůd běžně pěstovaných v minulosti. Vedle jiného i proto, že původní ovocné odrůdy jsou ceněné kvůli přípravě osvědčených domácích produktů, jakými jsou například jablečný mošt, sušené křížaly, různé marmelády, pálenka a podobně. Staré odrůdy jabloní mají zpravidla větší zastoupení kyselin, a proto z nich lze připravit lepší mošty s osobitou chutí. Rovněž na sušení jsou především renety (Kožená reneta zimní) vhodnější než odrůdy ze současného sortimentu, dočtou se ctitelé české sadařské tradice v článku o Jabloních našich předků, jehož součástí je i popis sedmnácti odrůd od Albrechtovo až po Zvonkové.

Jadernička moravskáJadernička moravskáAutor: Archiv ireceptar.cz

Čínská hořčice, mizuna, mibuna, komatsuna, perila…

Příznivci asijské kuchyně vědí, že mezi důležité dochucovací příměsi patří zelené listy, tzv. greens, a to druhy s velkými listy, ale i ty s jemnými lístky pikantní chuti. Většinou jde o rozsáhlý rod Brassica. Obrovskou předností těchto rostlin je rychlý růst a krátká vegetační doba. Většinu druhů lze pěstovat celoročně v květináčích. Článek s názvem Asijská zelenina představuje ty nejznámější a jejich využití na talíři.

Halucinogenní houby s riziky požití i záměny

Už v době kamenné vznikly v severní Africe první známé skalní kresby hub s psychotropními účinky. Západní civilizace se o těchto druzích dozvěděla vlastně až v šedesátých letech minulého století. V roce 1957 se v populárním americkém časopise Life objevil článek nazvaný Hledání magických hub. Jeho autor se náhodou dozvěděl o tom, že v Mexiku rituálním způsobem konzumují halucinogenní houby, zorganizoval expedici a zúčastnil se houbového obřadu. Přivezl obrazové i zvukové svědectví a napsal zmíněný článek, který způsobil obrovský rozruch i díky vznikajícímu hnutí hippies a zájmu lidí o jinou novinku doby — halucinogen LSD. Tisíce lidí pak vyrážely do Mexika za posvátnými houbami.

Halucinogenní houby Halucinogenní houby Autor: Archiv ireceptar.cz

Podrobně o historii objevu, ale hlavně o houbách samotných si přečtete v listopadovém Receptáři v článku Tajemné lysohlávky.

Sovy ve dne pospávají

V období přemnožených hrabošů a hryzců si sovy snášejí víc vajíček. Vědí, že uživí více mláďat. Někdy dokonce kvůli množství hlodavců vyvedou mladé dvakrát za rok. Tak prozíravá dokáže příroda být. Oba rodiče se pak mají co ohánět, aby ochmýřená sůvátka vyrostla a naučila se neslyšně létat nocí a lovit. Na rozdíl od ostatních ptáků soví rodiče spí s mláďaty přes den a krmí je v noci. Kořist jim zprvu trhají silným zobákem na kousky… Pokochejte se fotografiemi pod titulkem Kdo to ze tmy houká a přečtěte si o sýčkovu, kalousovi, puštíkovi a dalších.

Palandy v dětském pokoji?

Pokud to jen trochu jde, měli bychom se jim vyhnout. V bytech s nižším stropem dýchá dítě na horním lůžku teplý „vydýchaný“ vzduch, péče v době nemoci bývá mnohem problematičtější. Naopak sourozenec na spodním lůžku „dostává“ výpary přicházející z horní palandy. Pokud to z prostorových důvodů nejde jinak, měla by být vzdálenost lehací plochy od stropu minimálně 140 cm – právě kvůli teplému a vydýchanému vzduchu, radí rodičům v rubrice Zdraví článek Jak si zajistit dobrý spánek.

Jak si zajistit dobrý spánekJak si zajistit dobrý spánekAutor: Archiv ireceptar.cz

Vlašské ořechy v polévkách, kaši, sekané…

Vlašským ořechům se kdysi říkalo perské, protože je do Evropy ze Středního východu začali dovážet arabští kupci. Do Čech se dostaly v šestnáctém století a brzy se staly oblíbenou surovinou v panských kuchyních. Kuchaři smažili koblihy s ořechovou náplní, pekli jablka s vydatnou ořechovou nádivkou, ořechovým mlékem přelévali zeleninu, v zimních měsících vařili pikantní ořechovokřenovou polévku. Tu a další jídla si můžete připravit i dnes podle receptů Ořechové kuchařky.

Zdeňka má slabikář

Vojákyně z povolání se zúčastnila mise v Kosovu a jako památku si v Podujevu v trafice za čtyři eura koupila kosovsko–albánský slabikář. Její tlumočník jí k němu ještě sehnal slabikář srbský. Tak začala pozvolna vznikat sbírka zahraničních i českých slabikářů Zdeňky Markovičové. Pod titulkem Slabikáře se v listopadovém Receptáři lze dozvědět i to, že název jazykové učebnice prvňáčků pozbývá zřejmé souvislosti s výukou; slabikováním se děti neučí číst tak běžně jako dřív.

Zdeňka má slabikářZdeňka má slabikářAutor: Archiv ireceptar.cz

Danit, či nedanit?

„Bez daňové povinnosti je vše, co prodám do dvaceti tisíc korun za rok. Je celkem jedno, jestli si jednotlivé prodeje píši do notýsku, nebo vedu pokladní deník a dávám kupujícímu účtenku a sobě si zakládám příjmový lístek. Do dvaceti tisíc ročně se mne daně netýkají.

Pokud mám tržbu vyšší, podávám daňové přiznání. A dokladuji výdaje. Za krmivo, na obnovu zařízení, za veterinární péči, za obnovu chovu… Daň je mi pak vyměřena ze vzniklého zisku,“ popisuje Martina Holcrová jedno z pravidel, které je třeba znát, když si člověk chce přilepšit nebo se živit Prodejem ze dvora, a nabízí řadu dalších informací a vlastních zkušeností.

Podrobný obsah 

Předplaťte si Receptář