obrázek z archivu ireceptar.cz

Receptář na prosinec: atlas hub, sváteční kaktusy, fotografie zvířat…

Kdyby časopisy soutěžily v disciplíně užitečnosti, Receptář by byl velikým favoritem. Ačkoliv měsíčník, přináší v každém svém vydání inspiraci a poradenství na mnohem delší období.

Prosincové Receptáře bývají i důležitým kamínkem do mozaiky nápadů let minulých i příštích. Právě tak je to s cyklem rozhovorů s osobnostmi české mykologie. Vycházejí v Receptáři letos od února a budou vycházet i příští rok!

Na houby s valaškou

Prosincový díl vedle jiného přibližuje i současné, tradičně blízké vztahy českých a slovenských mykologů. Nic na nich nezměnilo ani rozdělení společného státu. Češi dodnes jezdí za houbami do různých částí Slovenska a Slováci zase do Česka. S nejznámějším slovenským mykologem Ladislavem Hagarou se autor článku setkal na československé výpravě za houbami poblíž Tábora.

  • Pod titulem Velký tvůrce atlasů si v Receptáři 12/2014 vedle jiného přečtete o Ottově encyklopedii hub, nejnovějším díle mykologa, jenž se svému oboru a fotografování hub začal naplno věnovat až ve svých šestatřiceti letech a jemuž první knížka Atlas hub vyšel v roce 1987.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Z rozhovoru je patrná i někdejší novinářská profese Ladislava Hagary. Tak třeba: „…Spatřil jsem jich pětadvacet na jednom místě! Tvořily neúplný kruh s průměrem asi sedm metrů, od vajíček až po gigantické plodnice vysoké čtvrt metru. Ztuhl jsem úžasem. Jen jsem němě zíral a kochal se. Najednou se přiblížila skupina houbařů s velkým zrzavým psem. Zdálo se mi, že míří k mému čarokruhu. Tak jsem se rychle postavil do jeho středu a výhružně se opřel o valašku, kterou obracím padlé dřevo při hledání kornatců…“ Název chráněné houby, o které je řeč, a další poutavé odpovědi přináší prosincové vydání Receptáře.

Kaktusy pro sváteční kvetení

Vánoční a velikonoční kaktus jsou dva různé druhy kaktusů, přestože se podobají listy, tvarem i květy. České jméno dostaly podle období, kdy vykvétají. Obě rostliny řadíme mezi kaktusy, i když připomínají sukulenty. Jejich nároky na pěstování se ovšem od klasických kaktusů liší. Pocházejí totiž z deštných pralesů Brazílie, proto si potrpí na více vláhy, snesou i méně světla, nikoliv však stín.

kaktusy pro sváteční květeníkaktusy pro sváteční květeníAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Prosincový Receptář radí, jak se o kaktusy postarat, aby kvetly ve správném termínu pod titulkem Vánoční, nebo velikonoční?

Fík domácí

Fíkovník lze pěstovat také v českých klimatických podmínkách. Dá se počítat i se sklizní chutných plodů? Jak a čím nahradit vosičku stehnatku, přirozeného opylovače samičích rostlin subtropického fíkovníku?

Ve středoevropských podmínkách je třeba pěstovat klon, který tvoří fíky bez oplození, a zvolit rané odrůdy. V době vegetačního klidu vydrží mrazy až −15 °C. Pokud mrazy rostlinu poškodí, dobře se obnoví z podzemních částí. I proto lze fíkovník pěstovat v nádobě, kterou přes zimu postavíme na chladné místo. Během až desetitýdenního vegetačního klidu bude rostlina bez listů. Přečtěte si víc v prosincovém Receptáři pod titulkem Fíky z vlastních zdrojů.

fíky z vlastních zdrojůfíky z vlastních zdrojůAutor: Archiv ireceptar.cz

Rejsci a bělozubky, hmyzožravci

Žijí v lesích, na zahradách i ve staveních a na první pohled si je můžeme splést s myšmi. Tito malí čiperové však s hlodavci nic společného nemají a nijak nám neškodí. Čeleď rejskovitých patří do řádu hmyzožravců. Za den spořádají až dvojnásobné množství potravy, než sami váží.

Jak je rozpoznat? Rejska si spleteme s myší proto, že stejně jako ona má hnědošedý kožíšek a je maličký. Na rozdíl od myši však má rejsek typický prodloužený rypáček, který dává celé hlavě protažený tvar. Tento skvělý orgán k lovu hmyzu je vybaven dokonalým čichem a jemným hmatem. Očka jsou malá a ušní boltce u rejsků nevidíme vůbec; u bělozubky viditelné sice jsou, ale oproti myši jsou stále malé.

rejsek malýrejsek malýAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Potěšte se na dvoustraně prosincového Receptáře nazvané Naši nenápadní sousedé fotografiemi rejsků a bělozubek a zajímavými informacemi ze života drobných savců.

Století chuťovek na dvě tři kousnutí

Klasický chlebíček byl originálním nápadem Jana Paukerta, který v roce 1916 v Praze na Národní třídě otevřel své proslulé lahůdkářství.

U zrodu nápadu bylo přání portrétisty Paukertovy rodiny Jana Skramlíka, který si objednal něco k občerstvení „na dvě tři kousnutí“. A tak si jeho hosté jako první pochutnali na velkém plátku veky potřeném bramborovým salátem s domácí majonézou a pokladeném z poloviny plátky šunky a z druhé uherským salámem, kouskem dobrého ementálu, měsíčkem vajíčka natvrdo a kouskem nakládané okurky.

jednohubkyjednohubkyAutor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pochopitelně i další pravidelné kulinářské rubriky časopisu jsou v prosincovém vydání přichystány a servírovány především pro sváteční dny.

Tento vynález pražského lahůdkáře se v různých variacích těší oblibě dodnes. V prosincovém Receptáři léta Páně 2014 si přečtete tipy pro správný výběr veky, lahůdek i jejich kombinací, ale stejně tak recepty na různé další chuťovky, jednohubky, chlebíčky.  

Krásné Vánoce a hodně zdraví do nového roku!

Podrobný obsah 

Předplaťte si Receptář

Akční letáky