Nové místo pro zahradní dřeviny

V době vegetačního klidu přesazujeme keře nebo malé stromky. Půda však nesmí být promrzlá. Čím mladší je dřevina, tím větší má šanci, že se po přesazení ujme.

U stromů či keřů, jejichž koruna je širší než jeden metr, se vyplatí připravit kořeny již předcházející zimu. Vykopeme stejný kruh jako při přesazování mladších rostlin, ale široký jako koruna přesazované dřeviny. Příkop prohloubíme co nejvíce, a když narazíme na kořeny, ostrým rýčem nebo sekáčkem je přesekneme. Jámu poté naplníme kompostem, sešlápneme jej a prolijeme. Do příští zimy do něj prorostou vláknité kořeny.

  • Další postup a také názorné fotografie najdete v Receptáři 12/2015 v článku nazvaném Přesazování.

Cibule zimní neboli ošlejch

Zimní cibule se pěstuje z jarního výsevu nebo si ji můžeme namnožit dělením starších trsů. Rostliny nesejeme hustě, každý trs kolem sebe potřebuje alespoň 20 cm volného prostoru.

Mírné zimy lákají k pěstování zeleniny, která v tomto období také sklízí. Patří mezi ně také ošlejch původem ze Sibiře. Tvoří trsy s drobnějšími cibulkami, které jsou 2—5 cm dlouhé a 1—2,5 cm široké. Pěstujeme ji hlavně pro nať, kterou používáme podobně jako pažitku. Pěstitelé ji na jaře vytrhávají celou a ve svazcích ji prodávají jako takzvanou zelenačku.

Ošlejch obsahuje více vitaminů a je jemnější než běžná cibule. Má čisticí a protihnilobné účinky, podporuje trávení a harmonizuje činnost střev. Působí proti bakteriím, léčí nachlazení a kašel. Nať je výborná do pomazánek, salátů, na vařené brambory nebo rýži. Mladé cibulky můžeme pokrájet na chléb s máslem.

  • Pod titulkem Vlastní zelenina i v zimě doporučuje Receptář zasít na jaře rovněž kadeřávek, růžičkovou kapustu a zimní pór zahradní.

Fortunela, kinkar, kumkvát

Tento citrus je v češtině znám pod několika různými názvy. Malé podlouhlé plody velké jen 2–4 cm kryje sladká oranžová slupka. Pokud jsou plody zralé a pěstované bez nadměrného množství chemie, lze je jíst celé i s ní. Prodávané plody by měly být pevné, pěkně vybarvené a bez měkkých ložisek. Jíme je nakrájené na kolečka, hodí se ke zdobení koktejlů a krémů, používají se i při výrobě likérů a báječné jsou v salátech. Směs čekanky, ledového salátu a koleček kumkvátu vytvoří výborný salátový základ.

  • Prosincový Receptář vybízí k ochutnání plodů z dalekých zemí a to Pod titulkem Exotika na našem stole.
  • Článek Pomelo s velkými plody navíc popisuje možnosti pěstování různých odrůd tohoto druhu citrusu.

Léčivé rostliny v medicíně

Například ze jmelí se vyrábí výtažek pro lék s imunostimulačními schopnostmi používaný při onkologické léčbě.

Téma léčitelství ve spojení se současnou medicínou se v Receptáři objevuje pravidelně; cyklus článků Když se řekne… připomněl význam řady obsahových látek, jako jsou silice, glykosidy, saponiny, glukosinoláty, hořčiny a jiné.

Všechny účinné látky léčivých rostlin však zdaleka nejsou známy. Výzkum a nové poznatky stále mohou přinést převratné objevy a efektivní užití při léčbě nejzávažnějších chorob.

  • V Receptáři 12/2015 se dočtete o historii antimalarika artemisininu získaného z pelyňku v sedmdesátých letech minulého století. Objevitelce této látky, čínské farmakoložce Tchu Jou-jou, byla udělena letošní Nobelova cena za fyziologii a lékařství, píše se mj. v článku Když se řekne …a další účinné látky.

Králík v barvě doutníku

Havanští králíci mají stejnoměrně sytě čokoládovou srst a díky světélkující panence neobvykle lesklé hnědé oči. Plemeno pochází z Nizozemska a někteří chovatelé přirovnávají vybarvení srsti k havanským doutníkům. Zda se povedl vrh, to se pozná až po přelínání, kdy se naskytne první příležitost posoudit barvu a podsadu.

„Odstaveným králíčatům dávám krátký čas granule, kvůli nastartování rozvoje a růstu, ale jinak králíky krmím ovsem, senem, řepou, mrkví a samozřejmě dostávají čerstvou vodu. Letos bylo extrémní sucho, nerostla tráva ani vojtěška, a tak jsem je krmil senem a jablky, která spadala ze stromů. Někdo se bojí, že se králík nafoukne. Ale když je zvyklý a dostane jen jedno jablko nebo půlku, nic se nestane.

Někteří chovatelé zavrhují i zelené krmení. To není dobře, nepodávám je sice jako hlavní složku, ale jako přídavek na chuť a také kvůli velkému obsahu vitaminů,“ vysvětluje chovatel Karel Uher, za nímž se Receptář vydal.

  • Další chovatelovy zkušenosti a doporučení přináší prosincový Receptář v článku nazvaném Srst v hlavní roli.

Tipy ze starých domácích receptářů

Na podzim vybereme největší a nejzdravější cibule z vlastní sklizně, uložíme je do látkového sáčku a zavěsíme v blízkosti kamen. Teplo musí být tak intenzívní, aby cibule téměř vyschly, ale nezplesnivěly. Když je pak brzy na jaře vysadíme na záhon, začnou rychle narůstat, ale nepůjdou do květu. V době sklizně pak mohou mít až půlkilogramovou hmotnost. Také v případě, že nám cibulky sazečky připadají příliš velké a máme oprávněnou obavu, že by mohly jít do květu, pořádně je před výsadbou vysušíme.

  • Pod titulkem Zapomenuté metody nabízí Receptář pět receptů a postupů, které se kdysi v domácnostech používaly. Mj. receptury přípravků proti molům, octomilkám či hnilobě uskladněných brambor.

Ozdoby pro náš stromeček

Každý rok může být jiný, ozdobený vlastnoručně ztvárněnými nápady. Třeba: Červenou látku přeložíme na rub, nakreslíme obrys klobouku muchomůrky, pevně sešijeme, obrátíme na líc a naplníme trochou vaty. Z bílé látky vystřihneme úzkou nohu, prošijeme ji, vložíme dovnitř připraveného klobouku a sešijeme spodní část. Připevníme bílý provázek. Když máme muchomůrky ušité, rozmícháme barvu a štětcem na hlavičky nakreslíme bílou akrylovou barvou nepravidelné tečky a necháme zaschnout.

  • Prosincový Receptář přináší půltucet tipů na zhotovení ozdob na stromeček i náměty pro vylepšení svátečního prostírání či vymýšlení veselého dárku. Vše ve vánočně laděné rubrice Pro šikovné ruce.

Pěkné Vánoce s Receptářem!

Podrobný obsah

Předplaťte si Receptář