Šestaosmdesátiletý vědec se o svůj obor zajímá více než sedmdesát let! A houby má František Kotlaba rád i na talíři:.
„Houby jím strašně rád. Upravujeme je tradičně, nejčastěji jako smaženici, přičemž jednotlivé druhy rádi kombinujeme — hřibovité s lupenatými, ryzce s liškami a podobně. Chuť houby ovšem nejlépe vynikne, když ji jen osmahneme na oleji, pouze s minimem koření…
Mám jeden skutečně unikátní kulinářský zážitek, kterým je smaženice z hřibu příživného (Pseudoboletus parasiticus). Tento drobný hříbek parazituje na jiné houbě, a to na pestřeci obecném; má ale jen malé kloboučky a z jednoho pestřece vyrůstají tak tři čtyři, leckdy pouze jeden.
![„Houby jím strašně rád," říká mykolog František Kotlaba](https://dam.production.vlm.nmheagle.sk/api/image/640x480/cef/cef9cabc-f564-4198-9f2b-fae35a0bd145.webp "„Houby jím strašně rád," říká mykolog František Kotlaba")
„Houby jím strašně rád," říká mykolog František Kotlaba
obrázek z archivu ireceptar.cz
Celý rozhovor s RNDr. Františkem Kotlabou, CSc., najdete v únorovém Receptáři pod titulkem Houby jsou velké dobrodružství.
Houba navíc roste spíš vzácně, takže málokdy jich člověk najde dost na to, aby si je mohl kuchyňsky připravit. Mně se asi před dvaceti lety podařilo najít asi patnáct plodnic.
Žena mi je upravila standardně jako smaženici. Když jsem je pak začal jíst, úplně jsem strnul — zeptal jsem se jí, co jsi do toho přidala? Nějaké zvláštní koření?
Chutnalo to totiž trochu jako s přídavkem karí. Zřejmě se do hřibu příživného dostaly určité látky z pestřece. Jídlo to je ovšem fantastické.“
Novinky pro zahradu: bílá slunečnice, duhový laskavec, tykve…
Se slunečnicemi máme spojenu žlutou barvu. Na trhu však dnes najdeme slunečnice oranžové, červené i téměř černé. Letošní novinkou je Moonshadow F1 — velkokvětá bílá slunečnice. Soukvětí s černým středem mají po obvodu velké jazykovité květy v bílé barvě s jemným růžovým podbarvením. Moonshadow F1 patří do skupiny sterilních hybridů; netvoří v květech pyl. Tuto vlastnost ocení pyloví alergici.
slunečnice
Laskavce mnozí pokládají jen za plevele. Letošní novinka laskavce latnatého (A. paniculatus) Autumn Palette však zaujme výraznými květenstvími v pastelových odstínech růžové, okrové a smetanově bílé barvy. Mohutné laty vyniknou na záhonu, lze je řezat do váz i sušit.
- V únorovém Receptáři najdete i další tipy na novinky: bazalku, ostálku a aksamitník. Rovněž si už nyní můžete vybírat mezi novými druhy a odrůdami zeleniny: mrkve, pastináku, tykve, hrášku, třešňových rajčat a pálivých paprik.
Santpaulie, toulitka, kalceolarie, gloxínie, orchidej
Africkou fialku (santpaulii) lze snadno pěstovat, a tak je často doporučována začátečníkům. Ovšem velmi oblíbená je i mezi zkušenými pěstiteli, které láká vytvořit vlastní sbírkovou kolekci složenou z velkého množství kultivarů. Vedle základních fialových verzí existují modrobílé či jinak barevné květy.
africká fialka
Nejlepším stanovištěm pro pěstování santpaulií je východní nebo severovýchodní okno. Fialky nemají rády přímý sluneční úpal v létě, ten dokáže listy silně popálit. Pozor si dáváme při zálivce, fialky nikdy nezaléváme na listy, protože voda nesmí netéci do srdíčka. Prach odstraníme z listů štětečkem; rostliny nikdy nesprchujeme.
- V článku únorového Receptáře nazvaném Pestré květy do každého bytu najdou zájemci také rady pro pěstování toulitky, kalceolarie, gloxínie a orchidejí.
Srdce od srdce
Ctitelé pěstitelek a ctitelky pěstitelů se mohou vytáhnout svátečním dárkem v podobě rostliny, která má tvar srdce nebo jejíž květy srdce připomínají.
- Únorový Receptář přináší hned několik tipů pro zamilované dárce a dárkyně pod názvem Srdce, kam se podíváš.
srdce kam se podíváš
Například kaktusy: Různé odrůdy opuncií mívají některé články těla ve tvaru srdce. Takový kaktus je skvělým dárkem především pro vášnivé pěstitele kaktusů. Takový dárek jako by říkal: „Budeš-li mě mít rád a dobře se o mě starat, budu ti vždy dělat radost. Pokud se mě však hrubě dotkneš, zabodnu ti hluboko do kůže své trny.“ Opuncií je třeba se dotýkat velice opatrně. Jejich trny mají na koncích malé zpětné háčky, které se při neopatrném doteku ihned zachytí v kůži a je velice obtížné je vytáhnout.
Kácení stromů
Od loňského roku se prý nemusí žádat o povolení ke kácení stromů na vlastním pozemku. Je to pravda, nebo jsou v tom nějaké záludnosti? Ptal se čtenář a zahradní poradce Jan Kopřiva vysvětlil, že vyhláška, platná od loňského roku, pravidla kácení spíše zamotala, než zjednodušila. Stále platí, že do obvodu kmene 80 centimetrů ve výšce 130 centimetrů se o povolení nežádá, pokud stromy nejsou součástí významného krajinného prvku.
obrázek z archivu ireceptar.cz
obrázek z archivu ireceptar.cz
Podrobnosti zájemci najdou v poradenské rubrice únorového Receptáře.
Silnější stromy může kácet bez povolení jen majitel, který má v místě trvalé bydliště a zahradu oplocenou pevným plotem.
Jak z bytu vyhnat zimní šero?
Únorový Receptář doporučuje vsadit na kouzlo řezaných květin! Jediný výrazný květ rozjasní interiér i náladu. Pod titulkem Méně je někdy více se čtenáři mohou dozvědět i několik tipů pro pěkné aranžování. Řeč je o váze, o vzpřímených květinách, doplňkové zeleni a zrcadle.
Perlátor pro úsporu vody i příjemnější mytí
Uspořit drahou vodu mohou pomoci baterie doplněné perlátorem. Perlátor mísí vodu se vzduchem, díky čemuž jí kohoutkem proteče o 40—50 % méně. Vytékající voda působí měkce, ale přitom si zachovává dostatečný proud. Perlátory jsou buď zabudované v baterii, nebo je můžeme koupit jako samostatný nástavec, který našroubujeme na stávající baterii. Příklad perlátoru a další tipy jak vybrat vodovodní baterii najdou zájemci v Receptáři 2/2014 v rubrice věnované bydlení.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Cibule a její přátelé v salátech a dresincích
Kulinář Petr Stupka doporučuje pro přípravu zimních salátů využít zástupce rodiny cibulovitých, tedy cibuli, česnek a pórek, a rovněž mléčně kvašenou zeleninu, především kysané zelí. K témuž účelu se hodí rovněž rozličné kořeny od křenu až po celer. Hvězdou na nebi takových salátů je však cibule: Lze ji upravit za studena i teplou, poslouží do základu řady různých dresinků. Fajnšmekři si nejspíš vyzkoušejí i klíčení vojtěšky, řeřichy nebo čočky, aby získali tu nejčerstvější zimní zeleninu.
Nákladní přívěs za osobní auto
To se vezmou dva „zadky“ ze Škody 105, svaří se a máte přívěs, který úžasně ladí s tažnou „stopětkou“ (pokud vám tedy ještě nějaká zbyla). Řidiči předjíždějící tuto soupravu byli prý vždy vyděšeni, s jak dlouhou škodovkou mají tu čest. Autor neznámý, rok výroby 1982. Tolik popisek exponátu ze sbírky Ing. Milana Říhy.
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Fotografie přívěsného vozíku a mnoha dalších unikátů obsahují tři stránky únorového Receptáře nazvané Pocta kutilství.
Ta paměť
„Každý zodpovědný, své cti dbalý únor nás oblaží plujícími ledy. Prostě v únoru má být obleva. Vídala jsem kry houpající se po hladině Svitavy, Chrudimky, Radbuzy i Vltavy. Sunuly se líně, cestou pozbývajíce na objemu, jak postupně odtávaly,“ píše v úvodu pravidelného sloupku Receptáře spisovatelka Ivanka Devátá a jako vždy čtenáře jistým perem vede k úsměvné pointě. Tentokrát pod názvem Ta paměť!
Počtěte si ve sloupku, ale i jinde v únorovém Receptáři ročníku 2014!