Lze o vás říct, že jste kutilka?

To asi ne. Leckdo si sám vymaluje, vymění umyvadlo… Druhý restauruje nábytek, vymetá bazary a opravuje… Já dávám přednost moderním věcem. Kdysi jsme měli piáno s krásnou černou vyřezávanou skříní, která je tak těžká, že s ní nejde vůbec hnout. To je u mě doma jediný starý kus, jinak máme vše absolutně moderní. A to spojení vypadá moc dobře.

Ovšem díky životu na venkově a čtrnácti letům s „Loskutákem“ ledacos umím, nebo aspoň vím, jak na to. Znám spoustu novinek a vychytávek, třeba magnetickou barvu, tekuté hmoždinky nebo oboustranné lepidlo…

K praktickým věcem obvykle vedou děti prarodiče, jak to bylo u vás?

Stejně. Právě babička mě naučila nejvíc — plést, háčkovat, šít. Máma byla taky šikovná, ta zase celý život šije. I když dneska míň. Není to už tolik potřeba. Dřív by prostě jinak neměla co na sebe.

Další otázky a odpovědi najdete v Receptáři 7/2015

Babička oplétala celou rodinu — svetry, šály, čepice. Dodnes mám kufřík se svými výtvory, který maminka bez mého vědomí pečlivě schraňovala, a když si Nelinka začala hrát s panenkami, přitáhla ho. Při otvírání mě polilo horko, co najdu, a přesně jsem poznala, které šaty na panenku vyráběla babička a které já – ty byly samozřejmě hnusné. Nela si pohrála, máti řekla, to stačí, a zase kufr uklidila.

Sebe jste taky oblékala?

To ne. Na sebe jsem nešila ani nepletla, pro lidi jsem vyrobila jen jeden svetr – a sice na bráchova syna Tedíka. Červené véčko s černým T na hrudi. Byla to makačka, dlouho jsem nemohla trefit správné proporce a po dvaceti začátcích vás to odradí od dalších kreací. Taky nemám čas sednout si k televizi a plést, jak se to dřív dělávalo.

Troufla byste si i na nějaké mužské profese?

Víte co, na základce jsme to měli s bratrem obráceně. On měl na pracovní výchovu učitelku — tudíž vyšíval. A ví, co je kanava, panama… Já měla muže — tak jsem vyráběla například prkénko. Umím použít půlkulatý pilník, šroubováky, rašple, kleště… Ale nijak zvlášť mě to nechytlo, i když vyměnit žárovku nebo zatlouct hřebík zvládnu. Ovšem nad tím, zda tam nevede kabel s elektrikou, už nepřemýšlím. A když si opravdu nevím rady, zvednu telefon a přenechám to odborníkům.

Kde nabíráte energii?

Obdivuju herečky jako Paulová, Stašová, Balzerová, jak úžasně vypadají, jsou pro mě ikony. Nevěřím, že za jejich vzhledem jsou pouze drahé krémy. Ovlivňuje to hodně genetika, ale taky to, že dovedou odpočívat. To je základ. Dvě z nich mi říkaly, že pokud to jde, dají si odpoledne dvacet minut spánku, to je nabije. Mě to spíš zatím totálně zabije. Pokud si zkusím přes den lehnout, začnou mi v hlavě běhat myšky a já peru a uklízím… Ale chci se to naučit.

Celý rozhovor si přečtete v Receptáři 7/2015

Předplaťte si Receptář