Tomáš Klus

Rozhovor Receptáře: zpěvák a herec Tomáš Klus

Jako dorostenec získal titul mistra Evropy družstev v moderním pětiboji, vystudoval DAMU, stal se Zpěvákem roku i Českým slavíkem, vycházejí mu alba, zahrál si v televizní pohádce Tajemství staré bambitky.

Tomáš Klus se narodil v květnu 1986 v Třinci, žije v Praze. S přítelkyní Tamarou má dceru Josefínu. Ve vánočním speciálu Receptáře, v rozhovoru nazvaném Jednou chci bydlet pod zemí vysvětluje, proč by si chtěl pořídit dům zapuštěný do země, stavbu, která je vůči přírodě a životnímu prostředí maximálně ohleduplná.

„Tohle jsou strašně krásný stavby. Kryté zemí, ale zároveň částečně prosklený. Na internetu je toho spousta. Na adrese slamenedomy.cz jsem dokonce objevil domy ze slámy. Zní to sice šíleně, ale mně to přijde lepší než dům z panelů.“

Tomáš KlusTomáš KlusAutor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Celý rozhovor vyšel ve speciálu Receptáře 4/2013.

Do svých osmnácti let se Tomáš věnoval modernímu pětiboji. S nadsázkou tvrdí, že je od té doby specialista na těstoviny s tuňákem. „Když jsem ještě sportoval a bydlel jsem v Dejvicích na ubytovně, vařil jsem je každý den. Ve středu se sýrem,“ zavzpomínal v rozhovoru pro speciál Receptáře.

Skoro každý chlap něco sbírá, co vy?

Já se umím velmi nadchnout. Tak se mi stalo, že jsem začal sbírat známky, dělal jsem to celý týden, shromáždil jsem jich za tu dobu spoustu a pak jsem je někomu dal. Zároveň jsem sbíral hokejové kartičky, které jsem si s nikým nevyměňoval, protože mi to bylo líto, a ty jsem pak taky někomu dal, protože mě to přestalo bavit. Abych to shrnul: zkoušel jsem to, ale nikdy jsem velký sběratel nebyl. Jediné, co mám dodnes rád, jsou cédéčka a vinyly. Těch mám relativně dost.

Tomáš KlusTomáš KlusAutor: Archiv ireceptar.cz

Houbaříte?

Když ještě žil děda, tak mě v šest ráno vytáhl — já jsem ho za to samozřejmě miloval — a moc mě to bavilo. Houby jsem rád sbíral, ale nejím je, což je paradox. Bavilo mě toulat se lesem. Akorát mě hrozně štvalo, že děda — v té době už starší pán — měl vždycky plný koš a já třeba jen jednu. „Tak zkus najít nějakou tady,“ napovídal. „Ty ji nevidíš?“ Sbírat houby chce jistý cvik.

Máte nějaká domácí zvířata?

Já mám psa, přítelkyně Tamara taky, takže máme doma takovou „polosmečku“.

Jaké jsou to rasy?

Kapička je husky s bíglem a spoustou jiných. Taková mejdanová směska. Její matka rozhodně nebyla rasistka. Rodea je Jack Russel teriér. Oba jsou blázni, ale každý trochu jinak, takže je u nás poměrně veselo.

Snesou se?

Milujou se a jsou pár, což je vtipný, protože ona je hrozně veliká a on strašně malej.

Foto Dagmar Hájková

Celý rozhovor najdete ve vánočním speciálu Receptáře 4/2013