obrázek z archivu ireceptar.cz

Rybovka: betlémský příběh vyprávěný zpěvem a hudbou

Českou mši vánoční, církevní skladbu známou pod názvem Hej, mistře, napsal Jakub Jan Ryba roku 1796 a od té doby si získává srdce nových a nových generací muzikantů, zpěváků i posluchačů. V čem je její kouzlo?

Autoru, vesnickému učiteli působícímu v Rožmitále pod Třemšínem se povedlo vytvořit skladbu pro široký okruh lidových orchestrů a sborů. Láká její sváteční a radostný obsah — oslava narození Ježíše Krista — i jednoduchost; potěšení z pěkného provedení pastorální mše prožívají i laičtí účinkující.

K Vánocům Ivo Apfelbecka patří RybovkaK Vánocům Ivo Apfelbecka patří RybovkaAutor: Archiv ireceptar.cz

Jedním z těch, kteří během Vánoc přinášejí posluchačům sváteční zážitek, je Ivo Apfelbeck. Žije a pracuje v České Lípě a zpívá ve dvou tamních pěveckých sborech. V Českolipském pěveckém sboru a Hvězdě.

Povídáme si o České mši vánoční Jakuba Jana Ryby, o tom, proč se nejhranější vánoční mše těší tak veliké oblibě. 

Ivo patří k těm, které si hudba našla už ve druhé třídě základní školy. Sedm let se pak týden co týden učil hře na violoncello a příležitostně hrál v žákovském orchestru. Až po řadě dalších let dostal nabídku, aby si ve volném čase přišel zazpívat do sboru. Základy měl víc než dobré, díky nim i velkou chuť a tenor k tomu.

Zeměměřický inženýr se sborovému zpěvu církevních písní věnuje celý rok, ovšem i on stejně jako další stovky či spíše tisíce amatérských zpěváků a muzikantů se na Rybovku těší dlouho před vystoupením.

Ferdo, Jožko, Janku!

„Rybovka je v nejlepším slova smyslu jednoduchá skladba, což má pro nás amatéry tu výhodu, že dokážeme vnímat atmosféru koncertu víc, než když provádíme složitější skladbu a musíme se daleko víc soustředit na jednotlivé pasáže,“ říká Ivo. I tato okolnost přispívá k oblibě jediné česky psané mše Jakuba Jana Ryby.

„Každé vystoupení vždycky provází tréma daná odpovědností za příští okamžiky. Někdo ji prožívá víc, jiný se s ní srovnává lépe, někdy se dostaví intenzivněji, jindy méně. Česká mše vánoční patří ke skladbám, při kterých tréma brzy ustoupí.“

Hvězda a Rybovka Jakuba Jana RybyHvězda a Rybovka Jakuba Jana RybyAutor: Archiv ireceptar.cz

Jistě je to i tím, že skladbu zkomponoval učitel. Jakub Jan Ryba začal svou profesi vykonávat v Rožmitálu pod Třemšínem ve svých třiadvaceti letech. Vedle čtení, psaní a počtů vyučoval základům vzdělanosti od vlastenectví a zeměpisu přes pravidla slušnosti, morálky i zdravovědy až po zemědělské a pěstitelské vědomosti. A samozřejmě učil zpěvu, hudbě a hře na varhany, klavír, housle, violu, violoncello, flétnu, klarinet či lesní roh..

Rovněž pilně komponoval, hrál, stal se rožmitálským varhaníkem. Z velkého množství duchovních a světských skladeb řadu složil pro své žáky a mládež. V necelých 31 letech napsal Českou mši vánoční, která se stala nejznámějším z jeho děl.

Kostel sv. Anny ve Skalici u České LípyKostel sv. Anny ve Skalici u České LípyAutor: Archiv ireceptar.cz

Znalci Rybovy tvorby odhadují, že na vznik mše mělo vliv i uznání za výsledky učitelské práce v Rožmitále, kterého se mu dostalo právě roku 1796 od zemských i církevních úřadů. Předtím se potýkal s nedůvěrou ze strany místních nadřízených, ale i některé rodiče musel přesvědčovat, že vzdělání je pro jejich děti důležité.

Při komponování mše svou roli nejspíš sehrál i fakt, že v září 1796 pominula hrozba válečných útrap na území Čech a to kvůli tehdejšímu mocenskému konfliktu mezi Rakouskem a Francií.

Ve skládání mohl Ryba nalézt i osobní útěchu ze ztráty prvorozeného syna, který na jaře téhož roku zemřel již jako druhý z jeho dětí.

Dirigentka Martina Bogarová vede sbor HvězdaDirigentka Martina Bogarová vede sbor HvězdaAutor: Archiv ireceptar.cz

Radujme se srdečně u jesliček společně!

 „Příjemná odezva a ohlas spokojených posluchačů po každém povedeném koncertu je vlastně tím základním důvodem, proč se věnujeme zpěvu. Po večerech zkoušíme, abychom o víkendech mohli vystupovat a přinášet příjemné zážitky publiku a tím i sobě,“ popisuje Ivo Apfelbeck, proč se sborovému zpěvu duchovní hudby věnuje, a dodává i osobní zkušenost.

„Poté, co jsem se už jako sborista dvakrát zúčastnil půlnoční s Rybovou mší, byl jsem dílem tak osloven, že jsem zatoužil po sólovém partu — tady roli mladšího pastýře. Po několikaletém čekání se mi mé přání splnilo. A hned dvojnásobně. Jedno provedení bylo při mši, druhé, zcela neočekávané, bylo koncertní v kostele. Ačkoli je Rybova mše hrána velmi často, posluchači si bez ní téměř nedokážou Vánoce představit. Zpívám ji vždy s radostí, roli pastýře s dvojnásobnou.“

Úloha sólového zpěváka je přitom náročnější — zpívá sám a jen za sebe. Part musí zvládnout s jistotou. Už se nemůže schovat za kamarády zpěváky, kteří mu pomohou přenést se přes obtížné místo.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Unie českých pěveckých sborů zastřešuje na 1200 neprofesionálních pěveckých sborů. Každý z nich má nejméně 12 zpívajících členů. Z internetového portálu unie lze vyčíst, že ke specializaci na duchovní hudbu se hlásí přes 150 českých sborů. Českou mši vánoční však provádějí mnohé další.

Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby (1765—1815) mohou lidé poslouchat během bohoslužby, ale také samostatně při různých adventních či vánočních koncertech. Při mši zpívá sbor na kůru neboli kruchtě proti oltáři, za zády věřících. Naopak při koncertě v kostele stojí sboristé u oltáře.

Důležité je i obvyklé rozestavení členů sboru do půlkruhu stejně jako předchozí akustická zkouška, to aby se zpěváci dobře slyšeli.

Hej, mistře, vstaň bystře

Mše je poutává i výjimečná svým dějem.

Připomeňme, že ještě v prvních desetiletích dvacátého století byli součástí venkovského hospodářského života obecní pastýři — slouhové. Smluvně si je najímali sedláci k sezonnímu pasení dobytka. V místech, kde pracovalo více pastýřů, býval i zkušený, například ovčácký mistr. Slouhové bydleli v obecních pastouškách, odměnu dostávali v naturáliích a jen z části v penězích.

K práci pastýřů patřilo vytrubování na kravské či volské rohy, dřevěné i kovové trouby. Jednoduché, mnohdy originální melodie (někde s popěvky ...vyžeňte kráávy do nové tráávy...) oznamovaly hospodářům, že je čas vypustit zvířata na pastvu.

Na českém venkově bývalo pastýřské vytrubování po staletí slyšet i během Štědrého večera. Slouhové obcházeli stavení, aby popřáli lidem zdraví a spokojenost. Těšili se přitom vážnosti nejen kvůli své profesi. Podle biblického příběhu se právě pastýři jako první dozvěděli o narození Spasitele.

Pro autora slavné vánoční mše žijícího v podhůří Brd byly pastýřské reálie současností a zřejmou inspirací. V jeho skladbě se pastýři svolávají, aby se vydali do Betléma k jesličkám. Mladší pastýř budí staršího slovy Hej, mistře, vstaň bystře. Ten zprvu bručí, že se ani nemůže pořádně vyspat, ale brzy je rád, že je vzhůru.

Vlastně jde o veselou situaci ze života, která vykouzlí u leckoho z posluchačů úsměv hned na začátku a ten pak vydrží až do konce. Vše se navíc odehrává v idylicky krásném prostředí: pod krásnými hvězdami, jasnou oblohou …měsíc krásně plápolá, světlý je sad obora, denice již vychází, z hájů volá zvěř, cvrlikáním přelibým ptáčků zvučí keř, rozléhá se les.

Českolipský pěvecký sbor Hvězda na kůru kostela ve SkaliciČeskolipský pěvecký sbor Hvězda na kůru kostela ve SkaliciAutor: Archiv ireceptar.cz

To vše díky Ježíškovi. Není divu, že se šéf pastevců vydává se svými pomocníky poklonit novorozenému spasiteli. Pojďme tam, pojďme tam Dítě vítati, jemu díky vzdávati.

Ještě předtím se pastýři rozejdou do okolí, aby pozvali všechny pobožné lidi do Betléma na oslavu narození spasitele. „Aleluja“ Bohu pějme, nebes Otci chválu vzdejme, radujme se srdečně u jesliček společně!

Naštymujte hudby jasné, ať nám to jde všecko krásně

Když s hudebními nástroji stanou u jesliček, obdivují a oslovují čerstvě narozené děťátko. A chystají se mu zahrát, což pak i učiní. A připomínají si zásady lidského bytí: Rozpal hojně srdce láskou víc a více! Nedej padnout v nepravosti, přikloň všecky k pravé ctnosti. A tak štěstí dojdeme, nebe jistě najdeme.

A radují se ze svých prožitků: Viděli jsme Ježíše, který se dnes narodil, celý svět vysvobodil.

Ivo listuje partiturou pastorální skladby, která má formální strukturu jako jiné mše.Tvoří ji devět částí, například Kyrie je prosbou o smilování Pána, Gloria chvalozpěvem oslavujícím narození Krista, Credo vyjadřuje vyznání křesťanské víry. Svým obsahem, postavami pastýřů, verši i hudbou však mše oslovuje všechny posluchače, kteří v ní cítí ideály, naději na šťastný život, radostnou a veselou mysl.

 „V době svého vzniku byla Rybovka určena lidem na venkově, kteří umějí na něco hrát a zpívat, aby se sešli, zahráli si a zazpívali. A opravdu se scházeli a krásně zpívali a hráli pro radost svou i sousedů a dalších posluchačů.“

Děje se to tak i po dvou stoletích.

Foto autor

Akční letáky