obrázek z archivu ireceptar.cz

Sběratel achátů

Mnozí sběratelé už to tak prostě v sobě mají. Něco sbírat musí a do zorného pole jejich zájmu se postupně dostávají předměty z různých sběratelských oborů. Vlastně jen hledají, co je jejich srdci nejbližší. Sběratel Jan Göde je na tom podobně.

Od zbraní se přes sukulenty dostal ke kráse neživé přírody. Jako kluk sbíral Jan Göde sečné a bodné zbraně, později se dal na pěstování kaktusů. Když pak před dvaceti lety v barevném časopisu spatřil snímky krásných polodrahokamů, propadl jejich kouzlu.

„Kaktusy jsou nádherné, ale aby k něčemu vypadaly, musíte o ně soustavně pečovat. Získaný nerost jednou zařadíte a pak už ho jen občas oprášíte,“ říká sběratel, který si na svém koníčku užívá nejen krásné barevné vzory leštěných ploch svých nerostů, ale i dobrodružství spojené s jejich sbíráním v terénu a odhalováním jejich skryté krásy.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 „Pravda, mnoho kousků ve sbírce – především ty ze zahraničí – jsem koupil na sběratelských burzách. Mám minerály z Brazílie, Argentiny a podobně, tedy ze vzdálených končin, kam bych se stěží dostal.

Ale velkou porci času, kterou koníčku věnuji, spolyká sběr materiálu a jeho zpracování."

Achát uprostřed snímku vpravo pochází z Botswany. Vyplňuje celou dutinu mateční horniny − má amorfní (nekrystalickou) formu.  

Pátrá po peckách

Achát je vlastně různě zbarvený křemen, který se během milionů let usadil v dutinách mateční horniny, v tzv. melafýru. Ten časem zvětrá, nebo ho drtí v lomech. Z horniny se uvolňují tzv. pecky, které většinou vypadají jako obyčejný křemenný valoun. Tyto pecky můžete najít v lesích, některých lomech či na zoraných polích. Jak dokládá dolní snímek, mozaika českého achátu je opravdu pestrá.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

„Nejlépe se pecky hledají po dešti, kdy snadno rozeznáte obyčejnou hroudu od slibného kamene. Samozřejmě musíte předem vědět, ve které lokalitě máte šanci něco najít.

Nasbírané kusy doma omyji, rozříznu speciální pilou vlastní výroby – dnes už se i prodávají – a zjistím, zda má cenu dál s kamenem pracovat. Pokud ano, řeznou plochu postupně jemněji a jemněji brousím a nakonec leštím.“

Jan Göde takto během dvaceti let nanosil domů metráky kamení, které rozřezal, vytřídil a vyleštil. Ovšem doma ve vitrínách či ve skříních jich skončila jen část. Mnoho achátů prodal na burzách, aby měl na nákup polodrahokamů především ze zahraničí, nebo si ty přebytečné rozebraly děti.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 „Pokud někdo slyší slovo polodrahokam, má představu, že má značnou cenu. Ale většinou se tyto minerály na burzách prodávají za stokoruny, jen výjimečně částka přesáhne tisícikorunu. Je to opravdu hlavně potěcha pro oko než uložený kapitál,“ říká muž, který má na své vizitce napsáno: Sběratel a brusič achátů.

Někdy minerál dutinu v hornině zcela nevyplní a získá krystalickou formu jako křišťál na snímku vpravo. Jde o bezbarvou formu křemene.

Foto Jan Malý

Akční letáky