Od zbraní se přes sukulenty dostal ke kráse neživé přírody. Jako kluk sbíral Jan Göde sečné a bodné zbraně, později se dal na pěstování kaktusů. Když pak před dvaceti lety v barevném časopisu spatřil snímky krásných polodrahokamů, propadl jejich kouzlu.
„Kaktusy jsou nádherné, ale aby k něčemu vypadaly, musíte o ně soustavně pečovat. Získaný nerost jednou zařadíte a pak už ho jen občas oprášíte,“ říká sběratel, který si na svém koníčku užívá nejen krásné barevné vzory leštěných ploch svých nerostů, ale i dobrodružství spojené s jejich sbíráním v terénu a odhalováním jejich skryté krásy.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Ale velkou porci času, kterou koníčku věnuji, spolyká sběr materiálu a jeho zpracování."
Achát uprostřed snímku vpravo pochází z Botswany. Vyplňuje celou dutinu mateční horniny − má amorfní (nekrystalickou) formu.
Pátrá po peckách
Achát je vlastně různě zbarvený křemen, který se během milionů let usadil v dutinách mateční horniny, v tzv. melafýru. Ten časem zvětrá, nebo ho drtí v lomech. Z horniny se uvolňují tzv. pecky, které většinou vypadají jako obyčejný křemenný valoun. Tyto pecky můžete najít v lesích, některých lomech či na zoraných polích. Jak dokládá dolní snímek, mozaika českého achátu je opravdu pestrá.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Nasbírané kusy doma omyji, rozříznu speciální pilou vlastní výroby – dnes už se i prodávají – a zjistím, zda má cenu dál s kamenem pracovat. Pokud ano, řeznou plochu postupně jemněji a jemněji brousím a nakonec leštím.“
Jan Göde takto během dvaceti let nanosil domů metráky kamení, které rozřezal, vytřídil a vyleštil. Ovšem doma ve vitrínách či ve skříních jich skončila jen část. Mnoho achátů prodal na burzách, aby měl na nákup polodrahokamů především ze zahraničí, nebo si ty přebytečné rozebraly děti.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Někdy minerál dutinu v hornině zcela nevyplní a získá krystalickou formu jako křišťál na snímku vpravo. Jde o bezbarvou formu křemene.
Foto Jan Malý
