Mezi prvními sběratelskými kousky Ladislava Prunera byl mlýnek, který jeho maminka našla zapomenutý ve skladu v hospodě.

„Vzácná, originální kovářská práce. Zajímalo mě stáří strojku. Ptal jsem se v muzeích, ale nikde nevěděli. Začal jsem tedy shánět další mlýnky i dokumentaci,“ vypráví sběratel o počátcích své záliby.

Od poličky na zdi k muzeu

Postupem času se původních šest kávomlýnků určených na selskou poličku rozrostlo na sbírku čítající na 330 strojků lišících se konstrukcí a stářím, od výrobců z různých koutů světa. Ladislav Pruner mlýnky schraňoval, kde se dalo, než si splnil svůj muzeální sen.

Soukromé muzeum kávomlýnků v Chabařovicích na Náměstí 9. května čp. 322 je přístupné v pondělí až pátek od 8 do 17 hodin, v sobotu do 12 hodin. V jinou dobu je možné se objednat na čísle 602 283 140.

Po rekonstruci značně zchátralého patrového domu v Chabařovicích zřídil v prvním patře domku Muzeum kávových mlýnků.

„Jen police na exponáty mě stály desetitisíce, ale jedna z nejrozsáhlejších sbírek svého druhu na světě má nyní důstojné umístění,“ říká spokojeně čtyřiapadesátiletý muž, který svoji kolekci rozšiřoval z darů od známých a přátel. Několik let také pracoval ve firmě, která bourala staré domy. V nich našel dost zajímavých přírůstků. Hodně pomohl Klub sběratelů kuriozit.

Káva se roztloukala v hmoždířích

Kávu do Evropy přivezli Turci, když neúspěšně táhli na Vídeň. Pražená kávová zrnka se původně drtila dřevěnými tlouky v hmoždířích, teprve později se začaly používat strojky podobné těm, kterými se mlel pepř.

V muzeu Ladislava Prunera v Chabařovicích najdete mlýnky různých velikostí, které mají tělo ze dřeva, z porcelánu, z různých kovů a slitin, s různým typem mlecího ústrojí. Deskové pracují podobně jako mlýnky na mák, základem prstencových je kužel. Většina má ruční pohon, ale jsou tu i první domácí elektrické mlýnky.

Nejstarší exponáty v Prunerově muzeu pocházejí z konce 18. století, tedy z období, kdy se začaly kávomlýnky vyrábět. K nejvzácnějším kouskům patří mistrovské nebo tovaryšské práce kovářů a zámečníků, vyrobené pouze v jednom exempláři. Ladislav Pruner původně sbíral všechno, co se týká kávy – obaly, pražiče kávových zrn, výroční listy pražíren kávy a podobné dokumenty. Posléze tuhle část sbírky přenechal Zemědělskému muzeu v Praze.

Foto autor