V roce 1992 doplnil přednášku ukázkami několika hlavolamů. „Někteří posluchači se pak ptali, kde se ty věci dají sehnat,“ vypráví Jaroslav Flejberk. „Tak jsem se po nich začal shánět a zjistil jsem, že jich moc není. Odvodil jsem si tedy, že by bylo dobré, aby někdo začal hlavolamy sbírat a také vyrábět, protože spousta z nich zůstala jen v jednom exempláři. Už v roce 1992 se mi podařilo shromáždit na 100 hlavolamů a za šestnáct let se to číslo rozrostlo asi na sedm tisíc.

Přesné číslo neuvádím proto, že z matematického hlediska stejný typ hlavolamu může mít různý tvar. Jsou sběratelé, kteří se soustřeďují právě na různé varianty téhož hlavolamu, jako je třeba Rubikova kostka.

Záhada: Kdo a jak vyrobil Foglarova ježka v kleci?

V mnoha variantách existuje také český ježek v kleci. Je zajímavé, že žádný sběratel zatím nedoložil vlastnictví ježka vyrobeného dřív, než ho Jaroslav Foglar proslavil ve své knize. Spisovatel ho určitě musel znát, ale odkud, to se už bohužel těžko dozvíme. Foglar zemřel v roce 1999, kdy moje sbírka teprve nabírala na významu, a pokud jsem mluvil s lidmi z jeho blízkosti, říkali, že by se o tom stejně nechtěl bavit, aby záhada původu hlavolamu zůstala nerozluštěna.

Kromě toho nám vlastně připravil další hlavolam: Nejenže ježka učinil rozšroubovatelným, ale závit umístil na vnitřní obvod půlek. Když jsme se pokoušeli vyrobit kovovou šroubovací kuličku, ukázalo se to jako velký problém.

  • Pokud jsme do kovové půlky vyřezali závit a navařili na ni ostny, kov se zdeformoval a kulička nešla sešroubovat.
  • Kuličku s ostny zase nelze pevně upnout, abychom mohli vyříznout závit.

Nakonec se mi před třemi lety podařilo tento problém rozluštit, když jsme do středu obou polokoulí umístili čepy, které se do sebe zašroubují. Ovšem je to jen částečné řešení, do malé kuličky se nedá umístit složený plán, takže výzva pana Foglara stále trvá.“

Dávnou tradicí hlavolamů se pyšní Japonci

Sběratelství hlavolamů není pro 46letého matematika jen shromažďováním předmětů. „Hlavním kritériem pro zařazení do sbírky je, že hlavolam vyřeším. Každý exemplář by pak měl být zdokumentován — jeho původ, historie, výrobce. Situaci také ztěžuje fakt, že neexistují sběratelské katalogy, což odradí hodně lidí. Na světě proto existuje jen asi 2000 kolegů, v Česku je to kolem dvaceti lidí.

Není to moc, ale i tak se počtem sběratelů řadíme asi na páté místo světového žebříčku. Velmocemi v tomto oboru jsou USA a Japonsko, i když v každé z obou zemí mají ke sbírání hlavolamů odlišný přístup.

Ve Spojených státech předmět jen zdokumentují a zařadí do sbírky, zatímco v Japonsku jsou hlavolamy součástí tradice — hlavolamy se zde předávají z generace na generaci a udržují se ve stále funkčním stavu. Pokud zub času hříčku (velmi často dřevěnou) nahlodá, vyrobí novou, funkční. Díky tomu mohou mít ve sbírce například dvě stě let starý hlavolam, který však byl vyroben před několika lety,“ říká sběratel, jenž v Česku spolupořádá již tradiční pražskou zářijovou výstavu Hry a hlavolamy.

Foto autor