Sněženky rozkvétají spolu s mnoha dalšími hlíznatými a cibulnatými rostlinami v pestrých kobercích dříve, než listí zastíní lesní podrost, a vytvářejí nádhernou jarní tvář probouzející se přírody. Po odkvětu jarních hajních květin lužní lesy zarostou neprostupným porostem vysokých bylin a často i kopřiv a stávají se královstvím komárů.
Souvislé porosty sněženek v přírodě jsou vzácné a nádherné
V naší přírodě sněženky spatříme nejčastěji v lužních lesích podél velkých řek (Labe, Moravy, Dyje, Bečvy). V západních a jižních Čechách téměř chybějí. Na Moravě je naleznete i v Moravském krasu, v Javorníkách, Beskydech či na Vysočině. Obývají vlhká údolíčka podél menších toků, rostou i v dubohabrových lesích, v bučinách, občas i na loukách.
detail květu sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis)
Jak je pěstovat?
Pokud si sněženky chceme pořídit na zahradu, vybereme jim místo pod stromy, kde je před vyrašením listí dost světla, v létě příjemný stín a svěží vlhká půda. Vyhovují jim severně orientovaná místa za domem nebo zdí, kde se půda v létě nepřehřívá. Určitě je nevysazujeme na sušší místa zahrady či do skalek a také nezapomeneme, že sněženka podsněžník je druh v přírodě zákonem chráněný. Pěstuje se spousta odrůd, běžné jsou plnokvěté a velkokvěté, vyšlechtěné jsou i kultivary se žlutými skvrnami na vnitřních okvětních lístcích. Sněženky jsou dost citlivé na přesazování, jejich cibulky mají jen tenkou ochrannou vrstvu, takže pokud je přesazujeme, nenecháváme je odložené na povrchu půdy dlouho, zasadíme je co nejdříve, aby je vysychání nepoškodilo. Na cibulky si musíme dát pozor i při nákupu, nesmějí být suché ani plesnivé. Množí se dceřinými cibulkami, původní druhy i semeny. A mějme na paměti, že sněženky patří mezi rostliny jedovaté!
Galanthus plicatus
Co možná každý neví
Botanická věda uznává devatenáct druhů sněženek (Galanthus) rozšířených v Evropě a jihozápadní Asii, od Španělska po severní Írán. Centrem rozšíření je Kavkaz a Turecko, kde roste nejvíce druhů. Všechny však vypadají podobně a jako sněženky by je pojmenoval i laik. Odlišují se hlavně šířkou listů, velikostí květů a šířkou vnějších korunních plátků i tvarem skvrn na vnitřních okvětních lístcích.
- První druh Galanthus nivalis, česky sněženka podsněžník, popsal již otec moderní botaniky Linné v roce 1753. Je to zároveň jediný druh, který roste i v naší přírodě.
- Všechny druhy sněženek kvetou velmi časně na jaře, ale Galanthus reginae-olgae z Řecka, Turecka, Albánie a Sicílie často rozkvétá už na podzim.
- Nejmohutnějším druhem je Galanthus plicatus s velmi širokými listy. Pochází z Balkánu, z oblasti mezi Rumunskem a Istanbulem, ale také z Krymu a ze severozápadního Kavkazu. Před více než 150 lety tento druh zaujal britské vojáky na bojištích Krymské války, kteří byli natolik fascinováni rozsáhlými bílými plochami rozkvetlých rostlin viditelnými hned po roztátí sněhu, že si cibulky odvezli do své vlasti a od té doby se sněženky na britských ostrovech s oblibou pěstují.
