Oblast se oficiálně jmenuje Údolí Doubravy a tak je také zapsaná jako chráněné území. Ale místní říkají důvěrně Doubravka, protože i řece Doubravě říkají Doubravka, a přírodní útvar, který ta jejich řeka na přelomu třetihor a čtvrtohor vytvořila, je navíc malý, ne delší než 5 km, sevřený do úzkého kaňonu; je takový rodinný a je radost tam chodit na výlet.

Soutěska má v samotném srdci na jednom kilometru převýšení 55 m, a tomu odpovídá i charakter řeky a okolní přírody. Však si toho všimli i někdejší členové místního Klubu československých turistů, kteří ve svém Průvodci z roku 1935 napsali (pravopis původní):

„Z překvapení chodec nevychází. Skalní obři strmí na pravém břehu do veliké výše, na levém pak mohutné balvany pokrývají celou stráň. Nebudeme litovati výstupu do stráně a opětného sestupu, abychom skalami spoutanou Doubravku shlédli i zblízka. Vysoce zajímavé místo! Zde se příkré skály s obou stran řečiště pouze na několik málo metrů k sobě přibližují, propouštějíce všecku vodu mezi skalní stěnou na pravém a velkým balvanem na levém břehu; za větší vody jest hukot vodopádem zde způsobený daleko v lese slyšeti.“

A ze stejného spisku pochází i následující úryvek: „Profesor T. G. Masaryk navštívil v r. 1906 údolí Doubravky. Odpočívaje po vykonané tuře na loučce před Horním mlýnem, řekl svým průvodcům asi toto: Z krajiny této mělo by se učiniti národní poutniště. Je význačná historicky. Německý Brod — uzel drah — památný Havlíčkem — dům, v němž žil a byl zatčen. Z Něm. Brodu drahou do Přibyslavě, při jejímž obléhání Žižka zemřel 1424. Odtamtud pěšky k Žižkově mohyle, dále do Borové k rodnému domku a pomníku Havlíčka. A k osvěžení přírodou k Bílku nebo Chotěboři do údolí Doubravky a potom návrat drahou z Chotěboře nebo Sopot k Něm. Brodu nebo Pardubicům.“

Snímky jsou z konce května 2012, kdy bylo dlouhodobě sucho a málo vody, takže se řeka dala přejít po kamenech. Když však několik dní prší, stane se z ní pěkná dračice, a to je potom lepší ji pozorovat pouze ze břehu. Další fotografie na www.nadoubravce.cz

Pokud se chceme potěšit skutečně divokou přírodou, projít se po nezpevněném i kamenitém povrchu, místy si vyšlápnout do příkrých svahů nebo se nechat polechtat závratí na skalním ostrohu, a přitom nechodit dlouhé túry a nepotkávat davy turistů, je tohle opravdu dobrý tip.

Foto autor