Stará „trafačka“ přestala plnit svou funkci v polovině minulého století a od té doby chátrala a dělala ostudu. Její likvidace by přišla na sto tisíc korun, což bylo pro obec velké sousto. A tak její představitelé přímo zajásali, když o zchátralý objekt projevil zájem Martin Chaloupka, protože se vědělo, že on své nápady umí dotáhnout ke zdárnému konci.
První vesnický orloj
Nápad instalovat na doslouživší industriální věži orloj se zrodil už počátkem druhého milénia. Martina Chaloupku, bývalého kameramana České televize, zkrátka neopustila chuť nabízet lidem zajímavosti, ani když natrvalo přesídlil na chalupu do svého milovaného údolí.
Martin Chaloupka
„Ne že by Kryštofovo Údolí nemělo co nabídnout. Je tady krásný dřevěný raně barokní kostel sv. Kryštofa z roku 1686. Do zdejšího Muzea betlémů se o Vánocích sjíždějí milovníci betlémářství, kteří se tu mohou kochat čtyřiadvaceti betlémy, mezi nimiž jsou jak miniaturní tak velké sestavy. Jeden z betlémů zabírá na dvě desítky čtverečních metrů. Nejstarší betlém je z roku 1846,“ připomínal před lety pan Chaloupka autorce článku. Zasvěcení ovšem vědí, že velkou část z nich v okolí sám našel, do muzea dopravil a spolu s dalšími nadšenci zrestauroval. Získal pro obec i veliký venkovní betlém, šestnáct metrů dlouhý, který vytvořil uznávaný malíř Josef Jíra.
Ale zpět k orloji. Iniciátor celé akce věděl, že na ni bude potřeba poměrně dost pěněz, a tak nejprve oslovil přátele. Vysvětloval, maloval, přesvědčoval. Někteří kroutili hlavou, jiní se hned nadchli. K prolomení nedůvěry významně přispěl majitel zámečnictví František Budák z nedalekého Machnína.
Pohled do ústrojí orloje v Kryštofově
„Vysvětloval jsem mu, že nějaké peníze na materiál seženu, ale on rozhodl, že materiál dodá a zámečnické práce udělá jeho firma. A už se těšil, až vnukovi před orlojem řekne: Vidíš, to dělal tvůj děda.“
Bohem nadaní tvůrci
Než pan Chaloupka požádal v roce 2006 o stavební povolení, bylo jasné, kdo vytvoří postavy a mechanismus orloje.
„Liberecký řezbář Václav Plechatý nadšeně souhlasil s tím, že vytvoří apoštoly a ještě pár figur navíc. Mechanická část je z dílny Františka a Petra Budákových a strojařský génius Jiří Otmar vymyslel a vyrobil pohybovou mechaniku. Jeho silnou stránkou je taky improvizace, bez něj bychom to dělali o dva roky déle,“ chválil mistra pan Chaloupka. Dokonce tvrdil, že orloj v Kryštofově údolí je složitější než pražský nebo olomoucký.
„S Jirkou Otmarem jsme se byli podívat v Praze, když byl zrovna v orloji zámečník. Zjistili jsme, že mechanicky je ten náš o řád lepší. Něco jiného je jejich hodinový stroj a tři ozubená kola, která zajišťují pohyb planet. My sice nemáme klasický astroláb (astronomický přístroj, který dříve astronomové, astrologové a navigátoři používali na určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce — pozn. redakce), ale máme také znázorněny fáze Měsíce a zvěrokruh.“
Apoštoly vytvořil liberecký řezbář Václav Plechatý
A tak jsme se vydali na prohlídku unikátního vesnického orloje. Nejdřív jsme po kovových schodech vyšlápli do útrob bývalé trafostanice. Ve dvou kruzích tu na samostatných traverzách čeká dvanáct apoštolů na svůj čas. Náš průvodce jim dopřál procházku navíc. Jeden apoštol vždy přijede k okénku, zastaví se, povyjede se představit a zase se vrátí. Figury se pohybují v kruzích proti sobě a střídají se.
„Jeden vždy stojí a další přijíždí k druhému okénku, takže si je člověk má čas prohlédnout,“ vysvětlil Martin Chaloupka rozdíl oproti staroměstskému orloji, kde Ježíšovi učedníci obíhají jen jeden kruh. „Jirka Otmar to vymyslel opravdu báječně,“ připomněl znovu.
Pomohli patroni
Po prohlídce zákulisí jsme se zastavili před orlojem. Jak patrno na obrázcích, nahoře pod stříškou jsou dvě lucerny, které po setmění osvětlují figury. Ve výklencích v rozích je pak vlevo svatá Barbora, patronka havířů, a vpravo patron obce svatý Kryštof.
vesnický orloj Kryštofov
Uprostřed pod kovanými stříškami jsou hodiny, dvě okénka pro apoštolské defilé a ponocný, který podívanou v každou celou od 8 do 22 hodin zatroubením odstartuje.
Vlevo pod ponocným putuje šipka ukazující, které znamení zvěrokruhu právě vládne (ztvárnil je mistr Plechatý), a vpravo v kruhu jsou znázorněny fáze Měsíce. Vše uzavírá luneta zpodobňující první ranní činnost hospodáře na vsi – krmení dobytka. I v ní se některé figury pohybují. Na jižní straně stanice jsou sluneční hodiny.
Proměna trafostanice v první český vesnický orloj přišla na 1 300 000 korun. Skoro polovinu postupně odčerpal z rodinného rozpočtu pan Chaloupka, pomohli přátelé i dotace od krajského úřadu, za niž byl pořízen odbíjecí stroj a dva zvony. Ale přesto zůstal dluh.
„Potřebovali jsme nějakým způsobem zasponzorovat figury z vesnického výjevu. Požádal jsem tedy známé osobnosti — a musím říct, že nám vyšly vstříc. Náš orloj je tedy ještě slavnější,“ pochvaloval si pan Chaloupka.
Když se v říjnu 2008 orloj slavnostně odhaloval, přijeli do Kryštofova Údolí i patroni. Jiřina Bohdalová si vzala na starost kravičku, Marek Eben přispěl na sluníčko, Martin Dejdar má figuru Matěje, protože i jeho syn je Matěj.
detail orloje v Kryštofově
„Jirka Lábus si pořád nemohl vybrat, tak jsem mu poradil, ať si vezme selku, co krmí slepici, vždyť role v dámských šatech mu nejsou cizí ani na divadle,“ směje se Martin Chaloupka. Slepičku nakonec sám přidělil Marcele Augustové, s níž kdysi v České televizi spolupracoval. O další menší řezby se podělili místní podnikatelé a příznivci tohoto nápadu.
Přijedete-li o Vánocích, nezapomeňte zajít také do zmíněného Muzea betlémů, které je ve svátečním čase otevřeno denně od 10 do 16 hodin. Místní vám jistě rádi ukážou i další nápady Martina Chaloupky, ačkoliv od léta 2015 na něj mohou už jen vzpomínat. Když opustil tento svět, rozesmutnil sousedy i přespolní.
Foto autorka
