Tříkrálová koleda má dlouhou tradici. Kromě žáků na ni chodívali také učitelé a duchovní. Vykuřovali kadidlem, kropili svěcenou vodou a křídou psali na dveře či silný dřevěný rám jména Tří králů (u nás nejčastěji v podobě K + M + B) .

Průvod s velbloudy zamíří do centra Prahy

Na svou tradiční pouť Prahou již po 23. vyrazí tříkrálový průvod na velbloudech. Pouť mudrců začíná v pátek 6. ledna v 15. hodin poblíž Malostranského náměstí, konkrétně u kostela svatého Tomáše. Po tradičním požehnání, které tříkrálovým koledníkům udělí pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, zamíří průvod přes Karlův most na Staroměstské náměstí. Cílem cesty bude živý Betlém na Staroměstském náměstí. Průvod doprovodí bubeníci a trubači a půjde po trase Mostecká ulice, Karlův most, Karlova ulice, Seminářská ulice, Mariánské náměstí, Linhartská ulice, ulice U Radnice, Malé náměstí. Pak projde pod staroměstským orlojem. Pouť zakončí na pódiu na Staroměstském náměstí, kde králové předají své dary nově narozenému Ježíškovi v živém Betlémě.

Sobotní koledování v kouřimském skanzenu

Podobu tradiční obchůzky Tří králů můžete zažít v sobotu 7. ledna v Kouřimi. V Muzeu lidových staveb tu pro návštěvníky připravili obchůzku Tří králů a zpívání koled na konci vánočního období. Obchůzky s Tříkrálovou kolední hrou začínají v 11, 13 a 15 hodin. Zazpívat si můžete také vy - společné zpívání koled s Michaelem Pospíšilem má začátky v 11.30, 13.30 a 15.30 hodin. Na své si přijdou i milovníci výtvarných a řemeslných dílen, chybět nebudou ani další připomínky zvyků a obyčejů. Nahlédnete mezi hospodyně besedující při přástkách, vyrobíte si komentu ze slámy či drátků, namalujete si některého z králů a nebo třeba poprvé v životě uslyšíte jak zní fanfrnoch.

Jak se král volil mazancem

Díky etnografovi a folkloristovi Čeňku Zíbrtovi (1864 - 1932) máme k dispozici obsáhlé informace o nejrůznějších lidových zvycích v našich zemích. Pochopitelně, že jeho zájmu neunikly ani tříkrálové aktivity. Ve své knize Veselé chvíle v životě lidu českého cituje Jana Mirotického z Kroměříže, který v roce 1579 popisuje tradici, která se v mnohém podobá proslulým tříkrálovým koláčům jak je známe z Francie, Španělska či Portugalska: “Z lidového podání vymizelo již nadobro zábavné volení krále mazancem. Losem zvolený král byl určen, aby podle starého obyčeje kropil stavení a psal tříkrálové křížky. Do pečiva zastrkovali penízek a komu z domácích při rozkrájení připadl kousek s tím penízkem, byl králem...”

A Zíbrt dále vysvětluje, jak tradice s tříkrálovými mazanci vypadala: “Na den Tří králů, jenž se den Ukázání Páně oněm mudrcům jmenuje, jedna každá čeládka z medu a z mouky, přidadouc zázvoru a pepře, mazanec udělá a krále sobě vyvolí tímto způsobem. Mazanec dělá hospodyně, do kterého bez spatření jiných, když jej hněte, jeden peníz nebo groš vpustí a potom odhrabíc uhlí, na horkém ohnisku jej praží a upražíc na tolik kusů láme, kolik osob se nachází mezi čeládkou. Potom rozdává jednomu každému jeden kus. Oddělují se také Kristu Pánu, blahoslavené Panně a třem mudrcům jejich díly, kteréž se rozdávají místo almužny. V čímu kusu by pak nalezen byl groš neb ten papír, toho všichni jmenují králem a vsadí ho na stolici a po třikrát ho s plesáním vyzdvihují vzhůru. Ten má v pravé ruce křídu, kterou tolikrát znamení kříže vzhůru na břevnách aneb na klenutí pokoje opisuje, kteréžto kříže u veliké vážnosti mají, protože se o nich věří, že jsou proti mnohým zlým věcem.”