Naše první krátké zastavení se odehraje nad řekou Berounkou, v krajích krásných meandrů i stromových porostů. Blízko sem mají Berouňáci, Rokycaňáci, Kladeňáci i Plzeňáci. Stovky lidí sem jezdí brouzdat spadaným listím i zelenkavou trávou, či mají to štěstí vlastnit jednu ze zdejších stovek chatiček. Již víte, kde jsme? V listnatých lesích chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko narazíte na desítky druhů ptáků (hnízdí tu 120 druhů!), stromomilci ocení na 52 druhů dřevin.

Odborníci zdejší oblast rozkládající se na 628 čtverečních kilometrech pokládají za středoevropský unikát. Za své zachování může zdejší příroda vděčit i řece, která ostrým vnořením se do krajiny znemožnila jiné využití řečiště. Vyžijí se zde cyklisté i horolezci, stejně jako vodáci. A těm, kteří se bojí na příkré stěny, můžeme doporučit výstup na vrch Těchovín, tyčící se do výšky 617 metrů nad mořem.

Druhý výlet do krajů pod ochranou UNESCO si můžete naplánovat do malebného Třeboňska, unikátního skloubení působení člověka i přírody. Lidé na zdejší krajině podepisují již od 12. století, a přestože jí vnukli jinou tvář, dá se výjimečně říci, že jde o tvářičku líbeznou. Když se vysloví místní název, každému se vybaví kapr. A rybník. Však jich tu také je! Prvňák by se ani nedopočítal: 460 vodnatých slz v krajině. Dominuje jim rybník Rožmberk. Narazíte tu i na vzácná rašeliniště a rozsáhlé mokřady, či si můžete - stejně jako na Kokořínsku - užívat nepřeberného štěbetání ptactva.

Krásný výhled, čistý vzduch, studený vítr. Z listnatých nížin se přesunujeme do hor. Stačí napovědět, že nedaleko zahlédneme 1602 metrů vysoko čnějící Sněžku a všem je jasno - jsme v Krkonoších. Jejich hřbet zabírá délku 35 kilometrů a honosí se všemi vegetačními stupni - od listnatých stromků si můžete vylézt až k přízemním kletím a borovičkám. Krajina si stále zachovává svou tvář. Člověk zde naštěstí příliš nezasahuje. Však by byla škoda ničit památku starou 600 milionů let.

Hned u první přírodní krásy přímo vzývající k relaxaci se musíme trochu zarazit. Není totiž tak úplně naše. Bílé Karpaty leží na hranici Čech a Slovenska a nejvýše z nich ční Velká Javořina, na které se vyšplháte až do výšky 970 metrů. Toulat se tu můžete romantickou přírodou, nebo třeba zavítat do zříceniny hradu Lednica. Unavené nohy zkuste, pokud se teploty ještě vyhoupnou maličko výš, smočit v ledové vodě Váhu či řeky Moravy. Přestože jsou Bílé Karpaty pohoří, narazíte tu hlavně na buky. Komu spíše učarují jemnější rostliny, může si s trochou štěstí dopřát na jaře pohled na volně kvetoucí orchideje. Ale hlavně netrhat, jsou chráněné!

Odpojíme se od slovenské hranice a přiblížíme se k té rakouské. Kde jsme? Vítejte na Dolní Moravě. Ovšem nepleťte si zdejší místosloví s malou vesničkou nedaleko Pardubic. Krásné přírodní hájenství Pálavy se nedávno (konkrétně roku 2003) rozrostlo o Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje, čímž si oblast vysloužila pěkných 300 čtverečních kilometrů. Kraji dominuje nepříliš vysoký Děvín, sahající do 554 metrů nad mořem. Okolo kopce se vine i zdařilá naučná stezka. Znalcům vína i mlsným jazýčkům nelze než doporučit Lednicko-valtický areál: Nejen pro krásnou architekturu proslulého Lednického zámku se skleníkem a krásným parkem, ale i proto, že místní kraj oplývá vínem málem dokonalým.

Posledním zastavením v naší krásné zemi uzavřeme seznam šesti míst, která coby biosférické ráje hájí i UNESCO. Uhádnete, která krajina by mohla na seznamu chybět? Z vinic Moravy se přesuneme opět do hor. Na řadě je Šumava. Zdejší Národní park se dočkal vyhlášení roku 1991. Pohoří patří k nejstarším v Evropě. Však jej najdete již na mapě Claudia Ptolemaia okolo roku 100. Výškovou hitparádu zde s přehledem tří metrů trhá vrch Velký Javor (1456 metrů, druhý v pořadí, vrch Roklan, má 1453 metrů), ale k procházkám se doporučují spíše nížinné oblasti. V zimě si tu své užijí i stovky běžkařů. Do učebnic zeměpisu vstoupí také Boubínský prales, hornatá oblast se stejnojmenným vrcholkem a rozhlednou. Za pozornost stojí zdejší prastaré stromy kořeny často vysoko nad úrovní terénu, přezdívané pro svůj vzhled chodové. Ošizeni nezůstanete ani o proklatě ledová jezera.