Oskerušová naučná stezka měří asi šest kilometrů. Vede krajinou podhůří Bílých Karpat za humny Tvarožné Lhoty kolem mohutných jeřábů oskeruší, které právě v dubnu kvetou.

Rozložité, až patnáct metrů vysoké stromy zdobí především kraj Slovácka, kde se také jejich plody uplatňují v kuchyni i v léčitelství. Zejména pomáhají při zažívacích obtížích.

Malvice ve tvaru malého, v průměru dvou- až čtyřcentimetrová jablka či hruštičky, se vybarvují od zelené přes žlutou a červenou až do hnědé. Ve zralém stavu jsou sladkokyselé, šťavnaté a voňavé.

Plody se používají pro přípravu pálenky, koláčů, marmelád, přidávají se do kompotů a moštů, mohou se i sušit.

Sbírají se koncem září a začátkem října po spadnutí na zem a nechávají se dozrát. Strom plodí nejdříve po osmi letech, spíše však ještě později.

Jeřáby z doby baroka, ba i starší

Oskeruše vyžadují teplé léto. Ty, které rostou například v Českém středohoří nebo ve Středočeské pahorkatině, ovšem dokazují, že se vypořádají i s drsnějším klimatem. Dávají za pravdu názorům, že v historii bývaly rozšířeny mnohem více než dnes. Jsou mrazuvzdorné.

Pěstitelé jeřábů oskeruší doporučují při výsadbě přidat ke kořenům půdu, která dobře drží vlhkost — třeba i trochu zeminy určené pro pokojovky.

Důležitá je zálivka v období sucha v prvním, případně i dalších letech po výsadbě.

V podhůří a v méně teplých oblastech budou lépe prospívat na jihovýchodních svazích, ale plodit začnou třeba až za dvacet let.

Pozor při sečení, jeřáby jsou ještě řadu let po výsadbě citlivé na poškození kmínku. Zasazené ve volné krajině, potřebují ochranu před zajíci a srnčí zvěři. Doporučuje se kotvit stromek několik let mezi trojicí kůlů a chránit jeho kůru před odřením.

Jeřáb oskeruše se může dožít několika stovek let, udává se až půl tisíciletí. K nejstarším v Evropě patří čtyřsetletá Adamcova oskeruše, památný strom v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Stáří Špidurovy oskeruše u Tvarožné Lhoty se odhaduje na 300 let...

Koláče, pálenka, semenáče...

Program pravidelných dubnových Slavnosti oskeruší ve Tvarožné Lhotě u jihomoravské Strážnice počítá s ochutnávkami koláčů s oskerušovou marmeládou i zralých plodů a koštem oškorušovice, jak se v nářečí říká pálence z oskeruší.

Zájemci se mohou poradit o možnostech pěstování jeřábu oskeruše.

Na slavnosti bývají k ochutnání i výrobky z úrody dalších dřevin, jako jsou morušovníky, dřín, mišpule, rakytník řešetlákový, kdouloň, jabloň jadernička moravská, slivoně durancie či špendlík.

Pořadatelé udělují titul Nositel oskerušové tradice pěstitelům a propagátorům stromu, který na Slovácku patří k nejváženějším.

Odborníci mj. debatují o významu oskeruší a jejich záchraně na dalších místech Evropy.

Na programu bývá jarmark řemesel, občerstvení se zabijačkovými specialitami, sborový zpěv, cimbálová muzika a prodej stromků (v omezeném množství).

Foto V. Hrdoušek