Trasa, jak ji doporučují autoři Turistické encyklopedie České republiky, měří 60 km a vede z Berouna do Tetína a Koněprus přes Kotýz, Tmaň, Suchomasty, Všeradice, Liteň, Karlštejn, Srbsko, Hostim do Svatého Jana pod Skalou a zpět do Berouna.

Pro zájemce o hlubší poznání regionu jsou vyznačeny tři naučné stezky s informačními panely:

  • Zlatý kůň–Kobyla,
  • Karlštejn–Svatojanský okruh,
  • NPR Karlštejn.

Jde o oblíbenou víkendovou oblast Pražanů s četnými chatovými osadami a trampskými tábořišti.

Obdivovatelé přírodních jedinečností jezdí do Chráněné krajinné oblasti Český kras nejen kvůli jeskyním, ale i fauně vázané na teplé a suché vápencové podloží.

  • V dubových a habrových lesích rostou javory a lípy, v podrostu koberce sasanek hajních a jaterníků podléšky, dymnivka dutá, hrachor jarní, svízel vonný, prvosenky jarní.
  • Pestrá je skladba teplomilných křovin: dřín, skalník, dřišťál, hloh, brslen, svída.
  • Na skalách a ve skalních stepích se daří bělozářce liliovité, lilii zlatohlavé, konikleci lučnímu, hlaváčku jarnímu...

Beroun

Bývalé královské město, založené Václavem II. na soutoku Berounky a Litavky. Z městského opevnění se dochovaly dvě brány. Nad náměstím s novobarokní radnicí a několika historickými domy (v jednom Muzeum Českého krasu) stojí kostel sv. Jakuba Většího, založený spolu s městem koncem 13. století.

Na starém hřbitově na Plzeňském předměstí původně pozdně gotický kostel Zvěstování P. Marie, který byl za třicetileté války zničen a znovu postaven o sto let později.

Na Městské hoře s parkovou úpravou byla r. 2000 znovu otevřena rozhledna a později zde bylo vybudováno medvědárium, kam byli umístěni tři medvědi, známí z televizních večerníčků.

Tetín

Na skalnatém ostrohu nad řekou jsou pozůstatky slovanského hradiště, později knížecího sídla a královského hradu, v němž byla roku 921 zavražděna kněžna Ludmila.

Z hradiště je velmi pěkný výhled do údolí Berounky a do Tetínské rokle.

V obci stojí tři kostely, z nichž nejstarší je původně románská kaple sv. Kateřiny, postavená v 10. století. Kostel sv. Ludmily, který byl vybudován na místě staršího gotického kostela, pochází z roku 1700. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého je v základech románský, z doby kolem roku 1225; barokně upraven byl v 18. století.

Koněprusy a Kotýz

Při obci se nacházejí Koněpruské jeskyně, významná geologická, paleontologická a archeologická lokalita. Dosud známý system chodeb a dómů navzájem propojených komíny a propastmi měří dva tisíce metrů. Kromě prostor s bohatou krápníkovou výzdobou nahlédnou návstěvníci i do penězokazecké dílny, která tu pracovala v 15. století.

Národní přírodní památku Kotýz najdete západně od skalního ostrohu vrchu Zlatý kůň. Nevelké plochy skalní stepi se sucho- a teplomilnou vegetací. Z jihozápadního okraje se otvírají krásné pohledy do kraje. Při jihovýchodním okraji je vchod do Děravé jeskyně, proslavené archeologickými nálezy.

Tmaň, Suchomasty, Všeradice, Liteň

Na místě bývalé tmaňské tvrze byl počátkem 18. století postaven barokní zámek (veřejnosti nepřístupný).

V katastru obce Suchomasty se nachází přírodní útvar Klonk, skalnatá stráň nad údolím Suchomastského potoka, která představuje mezinárodně uznávanou hranici mezi silurem a devonem.

Ve Všeradicích stojí barokní kostel z r. 1765 s kostnicí. Na místě tvrze byl v 17. století zbudován dnes nepřístupný zámek. Rodiště M. D. Rettigové.

V Litni stávala Valdecká tvrz, připomínaná r. 1405. Později byla přestavěna na barokní zámek, který se r. 1850 dostal do majetku rodiny Doubkovy, u níž často pobývali malíři Josef a Quido Mánesové. Na stropě bývalé zámecké jídelny zůstala zachována malba Q. Mánesa. Rodinnou hrobku navrhl v r. 1888 A. Wiehl. Zámek není veřejnosti přístupný. V městečku stojí farní kostel ze 14. století, v úpravách ze 17. a 18. století.

Karlštejn

Josef Mocker (1835–1899)

Značnou zásluhu na tom, že hrad Karlštejn dnes navštěvují tisíce turistů denně, má architect Josef Mocker, nesmírně pracovitý představitel neogotického stylu. Od roku 1872 zastával funkci stavitele katedrály sv. Víta v Praze.

Byl autorem neogotického západního průčelí chrámu a hlavní lodi s křížením. Postavil i chrám sv. Ludmily na pražských Královských Vinohradech (1888–93) a řídil restaurátorské práce na řadě staveb v Čechách: na Prašné bráně v Praze, chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, hradech Křivoklát, Konopiště aj.

Karlštejna se ujal r. 1887 v době, kdy hlavní věž už téměř hrozila zřícením. Původní strohou gotickou pevnost přestavěl na romantický hrad, jenž ale půvabně zapadá do okolní krajiny. S odstupem času se jeho dílo posuzuje vlídněji než v první polovině 20. století.

Obec s hradem, národní kulturní památkou, založený římským císařem a českým králem Karlem IV. byl vybudován v letech 1348–57 pro ochranu říšských korunovačních klenotů a souboru ostatků svatých. O ně měl pečovat sbor kanovníků sdružených v kapitule, jejíž zakládací listina byla sepsána r. 1357.

K nejvzácnějším prostorám (návštěvu nutno objednat) patří kaple sv. Kříže, jejíž stěny jsou vykládány polodrahokamy a zdobeny 127 obrazy Mistra Theodorika, který zde pracoval v letech 1357–65. V obci sídlí mj. muzeum betlémů.

V okolí přírodní rezervace Karlštejn s řadou značených cest a naučnou stezkou Svatojanský okruh a NPR Karlštejn.

Srbsko, Hostim, Svatý Jan pod Skalou

V okolí Srbska na levém břehu Berounky jsou četné vchody do veřejnosti nepřístupných jeskyň (Barrandova, Úzká, Nová, Galerie, Patrová aj.). Při břehu Berounky cvičné horolezecké terény.

V Hostimi, dnes z velké části rekreační obci při toku potoka Loděnice (Kačáku), stojí u návsi statek s půvabným jménem Vanilka, který nabízí možnost projížďky na koních.

Klášter ve Svatém Janu pod Skalou založil podle legendy kníže Bořivoj, který se tu měl setkat s poustevníkem Ivanem, sídlícím v jeskyni. Barokní kostel byl vystavěn v l. 1657–61 podle plánů C. Luraga. Vystoupat lze na skálu nad sv. Janem, odkud je vynikající rozhled. Naučná stezka vede do bývalých Solwayových lomů.