Třešťští tvůrci stavěli do svých betlémů různé domy a domečky, které často odpovídaly skutečným budovám ve městě: kostelu, zámku, synagoze, měšťanským domům. Není vyloučeno, že právě tyhle zmenšeniny motivovaly žákyni Měšťanské školy v Třešti k tomu, aby roku 1931 napsala hezkou pověst o vzniku města.

Na počátku byla víla

...Rytíř dřímající pod dubem měl divný sen, divné třeštění. Zdálo se mu, že před ním stojí krásná víla, která má v ruce košíček s malými domečky a ty rozhazuje kolem stromu.

Probudil se a uvažoval o tom snu. Nakonec usoudil, že to bylo znamení, aby svůj domov založil právě v těchto místech.

Dal tedy ihned kácet okolní les a ze dřeva budoval novou osadu. Když byla dostavěna, pojmenoval ji Třešť, aby se na věky uchovala památka, že podnět k jejímu vzniku dal pouhý sen, pouhé třeštění.

Kdo si to zaslouží, je vyřezán

Proslulost třešťských betlémů se začala rodit na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Vyřezávání fugurek a stavba kulis k betlémskému příběhu nejprve nadchla truhláře, brzy poté tesaře, soukeníky, ševce, krejčí a další zručné řemeslníky a lidi s výtvarným cítěním a šikovnýma rukama.

Tvůrci vzájemně sledovali, co má kdo nového. Stávalo, že jeden inspiroval druhého figurkou, kterou vytvořil nebo přivezl odjinud.

Vtipně ztvárňovali také osobité obyvatele města, které místní znají nebo znali jménem: babku s bandaskou, řezníka... Vyřezáni jsou ovšem i jiní: Karel IV, Masaryk, Havel, Komenský.

Příkladem toho, že nápaditost a šikovnost tvůrců přináší radost několika generacím, je betlém Adolfa Bumbálka, o který se dnes starají jeho vnuci. Vznikal v letech 1910 až 1950. Později byl celkem 35 let skladován v krabicích, ale od roku 1987 ho manželé Havlíkovi na Vánoce vždy postaví. S údržbou jim pomáhají jejich děti se svými rodinami.

Údržba betlémů vyžaduje své

Nejde jen o oprášení barev, ale často o důkladnou renovaci figurek a kulis. Z velké části se přitom stejně jako v dobách, kdy betlémy vznikaly, uplatní přírodniny. Třešťané je shánějí už od léta a na betlémech je to vidět. Mnohé září jarními barvami díky sušeným květům. Ovce se pasou na šťavnaté louce − mechu. Houbař se vrací z lesa postaveného z jedlových větviček, který snad i voní. Vinaři sklízejí hrozny (zelené šišky), z nichž málem prýští šťáva...

Které přírodniny se hodí do betlémských scenérií
  • pařezy a samorosty
  • kameny a minerály
  • sušené květy a květenství, větve, plody, stonky
  • obilí, trávy, keříky, šišky, chvojí

Betlémáři mají vyzkoušeno, že například malý suchý keřík stačí opláchnout a postavit ho do betlému vzhůru nohama jako věrohodný exotický strom, pod nímž se výborně vyjímá slon či velbloud! Kulisy se dají obohatit také textilem, fotografií krajiny, malbou apod.

Kde a kdy jsou třešťské betlémy k vidění

Tradiční Vánoční výstava betlémů se v Třešti koná v Domě J. A. Schumpetera (Rooseweltova ulice 462, též sídlo infocentra).

Raritou je ovšem možnost vidět dvacítku rodinných betlémů přímo v domácnostech jejich majitelů. Tuto výstavu pořádá Spolek přátel betlémů pod názvem Betlémská cesta. Zpravidla začíná 25. prosince a trvá do začátku února.

Podrobné informace o termínech, kdy jsou k vidění rodinné betlémy, stejně jako plánek města s vyznačenými výstavními místy získáte v turistickém informačním centru města Třešť v Schumpeterově domě.

U Třešťského potoka v ulici Na Hrázi stojí postavy Svaté Rodiny v nadživotní velikosti, které vznikly během Dřevořezání, zdejší červencové řezbářské dílny.

Foto autor