Legenda praví, že kdysi v 6. století žil ve francouzském Burgundsku jistý irský mnich, jenž slavil Vánoce na kopci u posvátné jedle spolu s místními nepokřtěnými obyvateli, kteří ji uctívali jako symbol slunovratu. Mohl by to být počátek obliby stromku jakožto symbolu Vánoc?

První vánoční stromky

Stará francouzská píseň z 13. století se zmiňuje o stromku s hořícími svíčkami. Alsaský lesní řád z roku 1561 dovoloval každé měšťanské rodině uříznout si v městských lesích jednu jedličku za účelem vánočním. V brémské kronice z téže doby se píše o jedli ozdobené ovocem, sladkostmi a papírovými květinami. Ve společenském domě ji postavili cechovní mistři pro své děti. V Lipsku měli zase v roce 1765 vztyčenou na náměstí velkou ozdobenou jedli, což víme od J. W. Goetha, který ji opěvoval.

Cesta ozdobené jedličky do Čech

Zpočátku se stromek věšel ke stropu špičkou dolů a byla to jedlička, nikoliv smrček, ten přišel až mnohem později.

Zpočátku se stromek věšel ke stropu špičkou dolů a byla to jedlička, nikoliv smrček, ten přišel až mnohem později.

V 17. století si stromky pořizovali němečtí řemeslníci, zejména protestanti, od nich zvyk převzali úředníci, aristokraté a šlechta. Evangelické kostely se přidaly v 18. století. Mezi měšťany se ozdobené stromečky rozšířily až ve čtyřicátých letech 19. století. Bylo to převážně v Bavorsku a v Čechách, zatímco například na Valašsku nebo na Slovácku se před rokem 1900 o zdobených stromcích moc nevědělo a dále se zde stavěly tradiční jesličky.

Zdá se tedy, že zvyk zdobit stromek se k nám dostal z Německa, ale jiní badatelé zase tvrdí, že pronikl do slovanských zemí přes Polsko, další tipují země severské s tím, že původně stromek s Vánoci neměl nic společného.

Stromek pro děti

Za první pražský vánočně ozdobený stromek je považována jedlička ředitele Stavovského divadla Jana Karla Leibicha. Viselo na něm ovoce a na větvích byly přilepeny svíčky. Jeho herečtí kolegové, které k němu pozval, pak prý nemluvili o ničem jiném. Byl rok 1812.

Jak se stromky v minulosti zdobily?

  • Zpočátku na stromku vedle svíček většinou visely jen jablka a ořechy, případně cukroví.
  • Později se ozdoby vyráběly z brambor a pozlacovaly, anebo se v mouce obalovaly ořechy a šišky. Ozdoby se k větvím připevňovaly červenými mašlemi.
  • V polovině osmnáctého byla móda papírových, látkových a vatových ozdob. Vyráběla se zejména zvířátka, ryby, ptáčkové, motýlci, hvězdy a další předměty napodobující přírodu nebo symbolizující Vánoční svátek.
  • V 1870 letech se objevilo sklo. Foukanými skleněnými ozdobami se koncem 19. století proslavili čeští skláři.
  • Později se přidal umělý sníh a čokoládové bonbóny zabalené ve staniolu, vánoční kolekce. Na venkově si však ozdoby vyráběli lidé i nadále sami, podle krajových zvyklostí, nejčastěji z papíru, slámy a dřeva. Prodávaly se i předtištěné papírové hvězdičky či hlavičky andělíčků, které pak děti i rodiče doma vystříhali a dozdobili.

Kouzlo ohýnku a svíček

Svíčky symbolizovaly světlo jako spasení, narození Krista, příchod Mesiáše. Výklad však může být dvojí. Podle starších pohanských zvyků byly zapálené ohně oslavou příchodu slunce, oslavou slunovratu.

Jisté je, že se ohýnky objevovaly už od samotných počátků zdobení stromků. Nejdříve na speciálních loučích, které později nahradily voskové svíce. Ty však nebyly dostupné každému, takže všeobecnému rozšířené svíček napomohl až vynález parafinu v roce 1830. S počátkem následujícího století se na stromečcích začaly objevovat elektrické žárovky a prskavky.