Goralský velikonoční betlém v  Szaflarách
Zdroj: archiv Jiřího Zemana

Znáte velikonoční betlémy?

Velikonoční neboli postní betlémy nejsou v Česku rozšířené. Přesto ještě v 19. století byly výzdobou skoro každé domácnosti. Jejich tradice ale opět ožívá…

Na první pohled betlémy s typickými postavičkami evokují adventní čas, i když doba koled a ozdobených stromků je dávno pryč. Že je něco jinak, je patrné i při detailnějším pohledu na některé z betlémů. Jesličky, oslíka nebo tři krále byste v nich hledali marně.

Jeruzalémy

V Německu, Rakousku a Švýcarsku jsou velikonoční betlémy k vidění v domácnostech a kostelích dodnes. Nicméně i u nás se jich pořád ještě pár najde. Postním betlémům by se říkat nejspíš betlém nemělo, protože biblický děj se odehrává v Jeruzalémě. Ale označení zůstalo, jelikož stavba navazovala na betlém vánoční, tříkrálový, hromniční a pašijový a je využitý stejný způsob zobrazení děje figurkami zapíchanými v mechu do stejné spodní konstrukce.

Velikonoce se slavily dřív než uměle vytvořené Vánoce a slavily se úplně stejně. Ozdobený stromeček, koledníci, dárky, mazanec, stejné těsto jako vánočka, před svátky půst. Ostatně leckde dodnes oslavují Velikonoce jako Vánoce i s rozdáváním dárků. A stejně jako k Vánocům i k Velikonocům betlémy neodmyslitelně patří. Krásné velikonoční betlémy mají například i v ústeckoorlickém muzeu.

velikonoční betlém Václava Jansy z druhé poloviny 19. stoletívelikonoční betlém Václava Jansy z druhé poloviny 19. stoletíAutor: archiv Jiřího Zemana

Různorodé a pestré

Velikonoční verze betlémů se v řadě věcí liší od těch vánočních s narozeným Ježíškem v jesličkách. Postní betlémy zachycují naopak největší drama v životě Kristově, a jejich tvůrci mají poměrně velkou benevolenci v tom, co chtějí zobrazit - poslední večeři, zradu Jidáše, zatčení Krista, křížovou cestu, samotné ukřižování nebo následné snímání z kříže a Velkou noc, tedy vzkříšení Krista. V katolicky orientovaných zemích, například v Rakousku nebo v Bavorsku, kde je podstatně větší počet věřících než v Česku, se vydávají vystřihovací postní betlémy. Převládají v nich zejména jednotlivá zastavení křížové cesty se znázorněním Ježíšova utrpení a samotné vzkříšení. Někdy se tam vyskytují i jiné související biblické výjevy. Je to obdoba u nás oblíbených vystřihovacích vánočních jesliček od známých českých malířů a ilustrátorů Josefa a Adolfa Weniga, Josefa Lady, Zdenka Buriana, královny dětské ilustrace a knih Boženy Němcové Marie Fischerové Kvěchové, Mikoláše Alše nebo Vojtěcha Kubišty, z nichž všichni také postní betlémy nakreslili stejně jako vánoční.

Krásný postní betlém napůl namaloval a napůl vyrobil z kašírky na požádáni Jana Wericha Jiří Trnka pro Jiřího Voskovce v Americe. Na Děčínsku a v německo-saském Švýcarsku proslul malováním postních betlémů bývalý herec, spisovatel a malíř Antonín Pilner. Poté co mu komunisté doživotně zakázali živit se jakoukoliv uměleckou činností, dělal hlídače v jedné děčínské továrně a tam po celou službu dennodenně maloval betlémy, křížové cesty a moře, byť u něj nikdy nebyl. Těch moří namaloval stovky a skoro každý umělec a doktor v padesátých letech nějaké moře od něj měl.

Betlémy velké jako pokoj

Nádherné postní betlémy už několik staletí vyrábějí řezbáři a malíři tradičně v německy mluvících zemích. Úplným monopolem na postní betlémy je Polsko. Tam malují a vyrábějí betlémy všeho druhu amatérští i profesionální výtvarníci po dvě staletí, protože si to považují za čest. Navíc každé Velikonoce se betlémáři navzájem, obyčejně s vodkou wyborowou a okurkami ve slaném nálevu, navštěvovali a ukazovali si svá nová díla. A mají být na co pyšní. Některé postní betlémy jsou několikapatrové, zaberou celý pokoj a jsou zakomponované i do nábytku, jako třeba úctyhodné dílo Paweła Rudzika v Bolesławieci.

Orlickoústecký velikonoční betlémOrlickoústecký velikonoční betlémAutor: archiv Jiřího Zemana

Ústecké betlémy

V postních betlémech, které jsou ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Orlicí, se místní malíři soustředili především na scénu zatýkání Krista. V centru betléma na Olivetské hoře v Getsemanské zahradě s olivovníky klečí modlící se Kristus, jemuž anděl podává kalich útěchy. Zrazující Jidáš s měšcem v ruce přivádí ozbrojené římské legionáře a biřice, kteří přicházejí zatknout Ježíše. Celou skupinu doprovázejí a podporují židovští velekněží a farizejové. Jednotlivé postavy mají v betlémském zpodobnění ustálená dobová oblečení a atributy. Děj se odehrává v noci — nechybí tedy světlonoši s pochodněmi.

V ústeckých postních betlémech je přírodní scenérie i stavby a ošacení figur vždy orientální, na rozdíl od ryze českého pojetí vánočních jesliček. Jeden z nejzajímavějších muzejních postních betlémů s velkým počtem figur je skříňkový namalovaný Jiřím Knapovským. Ten patří k nejvyhledávanějším tvůrcům betlémů.

Jako je Třešť proslavená krajinářskými betlémy s pařezy, mechem a malovanými lonšofty - horizonty, tak oblast Orlickoústecka se proslavila tvorbou papírových betlémů. Malují se zde dvě a čtvrt století. Místní malíři a tvůrci betlémů využívali zásadně lehce dostupný materiál. Díky textilní výrobě a průmyslu ve městě a okolí totiž měli k dispozici dostatek obalového papíru, ve kterém se transportovaly žoky bavlny. Později je začali vyrábět ze slepených novin a notového papíru. Ten byl totiž pro tvůrce papírových betlémů nejlepším materiálem, byl pevný, silný a držel tvar a krásně se vystřihoval. Figurky se malovaly klihovými barvami, později temperami. Prapůvodně se barvy roztíraly ve škeblích, které si malíři vytahovali z bahna rybníků a řek. Někde to dělají dodnes. Betlémy vyrobené z novin mají rádi kunsthistorici a restaurátoři, neboť z nich odvodí stáří figurek.

Klihové barvy, později tempera, pak na tomto papírovém podkladu vykouzlily podle zručnosti malíře i zavedených zvyklostí Svatou rodinu a všechno to, co k betlémům jakéhokoliv období zkrátka patří.

Malíři velikonoční

Mezi nejznámější autory velikonočních i vánočních betlémů Ústeckoorlicka 19. století patřili malíři z rodiny Täuberových, Jarolím Štantejský, Vojtěch Hernych, ve 20. století Jiří Knapovský. Betlém Jarolíma Štantejského, po generace stavěný v rodině Knapovských, byl prvním malovaným betlémem, který se do obnoveného městského muzea v roce 1990 dostal. Často je těžké určit, kdo betlém skutečně vytvořil. Malíři díla dříve většinou nesignovali, vlastně je to ani nenapadlo, neviděli pro to důvod. Šlo o lásku k Bohu a betlémům, ne o nesmrtelnost.

Možná se budete divit, ale jedním z velkých malířů velikonočních, ale i všech ostatních betlémů, byl německý válečný hrdina, SS standartenführer Waffen-SS Otto Skorzeny, jehož komando v roce 1943 osvobodilo svrženého diktátora Benita Mussoliniho ze zajetí. A pak s několika muži převlečenými za malíře turisty zvrátil protiněmecký převrat v Budapešti. Po válce plnil zvláštní úkoly pro izraelský Mossad, ale stal se také módním a na náboženská témata zaměřeným malířem. Jeho díla se dobře prodávala. A konkrétně jeho velikonoční betlémy najdete v mnoha domácnostech v Německu a Rakousku stejně jako v Argentině, kde po válce žil. Jeden z jeho betlémů dostal darem i generál Franco. Odborníci se celkem shodují, že Skorzeny, byť neměl výtvarné vzdělání, byl talent od Boha. Sám byl opravdu věřící a tvrdil, že víra mu pomáhá vyrovnávat se s tím, co za války dělal, jinak by se s tím nedokázal srovnat.

Pěkné betlémy maloval také Jindřich Šimon Baar, český katolický kněz, básník a spisovatel, sběratel pohádek z Chodska. Byl to strýc české herečky Lídy Baarové rozené Babkové, která si jeho jméno vzala pro svůj umělecký pseudonym a jeden z jeho velikonočních betlémů měla doma až do konce života.

Akční letáky