Jedno velikonoční moudro praví, že ten, kdo se škaredí na Škaredou středu, škaredí se celý rok. Naštěstí je tu jaro a to přináší radost. Nová elektronická knížka iReceptáře nabízí tipy, jak si Velikonoce užít co nejlépe.
Kdo se ve středu před Zeleným čtvrtkem špatně vyspí, a bude se pak na svět mračit i dny následující, opravdu riskuje, že přijde o řadu příjemných zážitků.
Jakkoliv se Velikonoce vztahují k dramatickému konci a novému začátku biblického příběhu a jakkoliv se pojí s obyčeji, které mají kořeny v pohanských dobách, dnes si jarní svátky mnozí lidé hýčkají jako výbornou příležitost k rodinné či přátelské oslavě.
Přitom těch živých jarních obyčejů, kterých se rádi účastníme, zůstala jen část. Kdysi měli lidé důvod připomínat si a prožívat i všech šest předchozích postních týdnů — šest nedělí od Popeleční středy až do Božího hodu velikonočního.
close
info
Archiv ireceptar.cz
zoom_in
obrázek z archivu ireceptar.cz
close
info
Archiv ireceptar.cz
zoom_in
obrázek z archivu ireceptar.cz
Pučálka se tehdy vařila nejen doma a prodávala se na tržištích, ale také ji nabízeli v hospodách.
Neděle nesly místní názvy podle dobového aktuálního jídelníčku nebo užívaných čerstvých bylin: Pučálka, Pražná, Kýchavná či Kopřivná.
Jak se blížily Velikonoce, měnily se i tradiční názvy nedělí: Družebná, Smrtná a Květná.
close
info
Archiv ireceptar.cz
zoom_in
obrázek z archivu ireceptar.cz
(V ještě vzdálenější minulosti dokonce trvaly Velikonoce až do neděle následující, která se jmenovala Provodní. Právě ta se již ve středověku ocitla v kolednickém popěvku Hody, hody do provody. Dnes jméno s předložkou píšeme dohromady a chápeme ho jako citoslovce.)
Recepty od Zeleného čtvrtka
Nová elektronická knížka internetového Receptáře zve k velikonočním zážitkům především od Zeleného čtvrtka. Vynechává nutnost posilovat ten den celoroční zdraví časnou ranní koupelí ve studené vodě, jak to snad lidé dělávali. Zato doporučuje jiný zdraví prospěšný obyčej: posnídat jidáše s medem.
V eknize Velikonoční zvyky, recepty a návody najdete recept na rychlé jidáše, ale také na mazance, beránky, boží milosti či sladká kuřátka z piškotů.
Podobně popisuje ekniha i další zvyky a pověry, zachované i méně známé, jak je přinášely jednotlivé velikonoční dny. Lidé údajně věřili, že na Velký pátek děvčata zkrásní a zbaví se pih, když se za kuropění umyjí v řece nebo v potoce. Voda však léčivou sílu ztratí v okamžiku, kdy se jí dotknou první paprsky slunce.
close
info
Archiv ireceptar.cz
zoom_in
obrázek z archivu ireceptar.cz
Bylinky, nádivky, vejce, pečínky
Kdo si jídelníček Velkého pátku chce sestavit v duchu tradic, zvolí střídmější jídla, která se ve své době připravovala během postního období. To skončilo až v neděli, na Boží hod velikonoční se ke svátečnímu obědu již mohlo péci kůzlečí, skopové, králičí nebo vepřové maso.
V elektronické knize internetového Receptáře zájemci najdou recepty na celé Velikonoční svátky. Sada receptů je věnována využití jarních bylin k přípravě polévek, omelet a nádivek.
Je libo kupříkladu špenátový nákyp s uzeným masem? Nebo hlavička ze tří druhů masa? Kopřivová nádivka na slanině či babiččina velikonoční nádivka?
Ekniha Velikonoční zvyky, recepty a návody zmiňuje rovněž řadu zajímavosti týkajících se vajec a jejich symboliky. Kvůli plodnosti, prosperitě, zdraví a štěstí lidé dávali vejce do základů domů, ale třeba i novorozenci do první koupele.
close
info
Archiv ireceptar.cz
zoom_in
obrázek z archivu ireceptar.cz
O Velikonocích se vejce kladla na poli do brázd, hospodáři je kouleli po hřbetě dobytka nebo rozbíjeli ve stáji, aby zvířata byla plodná a zdravá. Rostlinné, zvířecí a další motivy používané při malování kraslic, barvy a různé techniky barvení a zdobení měly v minulosti své symbolické významy.
close
info
Archiv ireceptar.cz
zoom_in
obrázek z archivu ireceptar.cz
Kulinářská část eknihy vrcholí masovou velikonoční inspirací: nadívanými pečínkami z drůbežího, jehněčího, telecího a kůzlečího.
Malovanými vejci se zdobily a stále zdobí velikonoční věnce i celá sváteční tabule. Znalci dokážou vyčíst z kraslic oblast, ve které je malérečky vytvořily, a díky osobité technice nebo výtvarnému motivu někdy i autorku. Ale také jednoduše obarvená vajíčka plní koše koledníků a symbolizují jarní čas.
Vejce jsou základem nádivek, do mazanců jich lze přidat víc, než je třeba. Vykoledovaná vajíčka se dají využít pro přípravu vaječných pochoutek. Eknížka Velikonoční zvyky, recepty a návody nabízí řadu receptů a tipů na jejich zpracování.
Nápady pro koledníky a malérečky
K přednostem Velikonoc patří jejich rukodělné bohatství. Zdobení kraslic, pletení pomlázky i výroba píšťalky z vrbové či bezové větvičky zaměstná profesionály, ale současně láká i laiky — holky a kluky bez rozdílu věku.
close
info
Archiv ireceptar.cz
zoom_in
obrázek z archivu ireceptar.cz
Ekniha obsahuje tipy a návody nejméně na dvoje Velikonoce.
close
info
Archiv ireceptar.cz
zoom_in
obrázek z archivu ireceptar.cz
Vyzkoušet si můžete barvení vajíček přírodními látkami, techniku zdobení skořápek quillingem či jemným drátkem, děrování kraslic modelářskou vrtačkou a další techniky.
Pletení pomlázky vyžaduje správnou přípravu proutků. Eknížka ji popisuje stejně jako pletení ze šesti osmi či devíti prutů.
Při otloukání píšťalky si můžete zanotovat:
Otloukej se, kozí pysku, dám ti hráchu plnou mísku: nebudeš-li se otloukati, budu na tě žalovati našemu pánu, děravému žbánu...
Ale klidně si zanotujte hned, jakmile si elektronickou knížku Velikonoční zvyky, recepty a návody zdarma stáhnete z eknihovny internetového Receptáře!