Bílá sobota v hlineckém Betlémě.

Velikonoce v roubenkách hlineckého Betlému

Soubor lidových staveb Vysočina připravil na Betlémě v Hlinsku výstavu s názvem Velikonoce na Betlémě. Ve zdejších  roubenkách naleznete expozice připomínající tradiční obyčeje. A to jak ty, které se vztahují k předvelikonočnímu období, tak i ty, které se váží samotným Velikonocím.

Tradiční zdobení velikonočních vajíček i obřadní pečivo z Vysočiny

Na výstavě Velikonoce v Betlémě se dozvíte například, proč měly neděle před velikonocemi tak zvláštní názvy: neděle Kýchavná, Družebná nebo Pražná. Ale také zjistíte, jaké obyčeje provázely Velký pátek a Bílou sobotu. Případně co všechno mohou prozradit tradiční ornamenty na kraslicích. „V roubenkách jsme nachystali ukázky vajíček zdobených tradičními způsoby, návštěvníci také uvidí různé tvary jarního obřadního pečiva, které se v minulosti v našem regionu pekly. A čekají zde i další předměty provázející velikonoční svátky v minulosti,“ dodává Ilona Vojancová, etnografka Souboru lidových staveb Vysočina. 

Tradiční zdobení kraslic v hlineckém Betlémě.Tradiční zdobení kraslic v hlineckém Betlémě.Autor: Soubor lidových staveb Vysočina / Foto

Ve dnech 8. a 9. dubna výstavu doplní ukázky zdobení kraslic tradičními způsoby, které předvede paní Ivana Jaklová z Chotěboře. Návštěvu velikonočně vyzdobených roubenek na Betlémě v Hlinsku můžete ještě doplnit o nahlédnutí do skutečné tkalcovské dílny. V Tkalcovně na Betlémě totiž vznikají jedinečné žinylkové plédy a další ručně tkané textilie. 

Obřadní pečivo a kraslice z Vysočiny.Obřadní pečivo a kraslice z Vysočiny.Autor: Soubor lidových staveb Vysočina / Foto

Program Velikonoce na Betlémě můžete navštívit od 4. do 30. dubna vždy od úterý do neděle od 8,30 do 12 a od 12,30 do 16 hodin. O Velikonočním pondělí 17. dubna. bude rovněž otevřeno od 8,30 do 12 a od 12,30 do 16 hodin. Více informací www.betlem-hlinsko.cz

Betlém v Hlinsku – památka, která málem zmizela

Betlém je částí města Hlinsko. Jedná se o památkovou rezervaci lidové architektury, kterou najdete v sousedství jádra města, na pravém břehu řeky Chrudimky. Tato památková rezervace byla vyhlášena v roce 1995. Počátky zástavby Betléma spadají do první poloviny 18. století, kdy v souvislosti s možností stěhování obyvatelstva po vydání tolerančního patentu roku 1781 a rozvojem řemesel, přicházel do Hlinska větší počet obyvatel z okolních vesnic.

Bílá sobota v hlineckém Betlémě.Bílá sobota v hlineckém Betlémě.Autor: Soubor lidových staveb Vysočina / Foto

Pro stavbu domků přicházejících obyvatel vyčlenila rychmburská vrchnost v polovině 18. století území bývalých obecních pastvin na pravém břehu řeky Chrudimky. Právě zde si začali stavět své příbytky drobní řemeslníci, především hrnčíři a tkalci. Vznikla tak část města, které se začalo říkat Betlém. V roce 1731 byly v tomto prostoru pouze dvě chalupy, o sto let později byl tento prostor již zcela zastavěn, mezi domky zůstávaly jen drobné uličky a malé předzahrádky.

Na Betlémě žily především rodiny drobných řemeslníků, zpočátku zejména hrnčířů. Po roce 1870, kdy došlo k vyčerpání zdejších ložisek hrnčířské hlíny, nastalo období velkého rozmachu tkalcovství. Téměř v každém domku se ozýval klapot stavu. Kromě tkalců bychom zde však nalezli i další řemeslníky - například truhláře, sedláře, pasíře, ševce, řezníky, pekaře, výrobce hudebních nástrojů.

Od 60. let nastávalo období postupné devastace jednotlivých domků, související se změnou životního stylu a stěhováním obyvatel do modernějších obydlí. Domky zůstávaly prázdné, chátraly a postupně i mizely. Teprve v roce 1989 se započalo s rekonstrukcí části objektů, první z nich byly návštěvníkům zpřístupněny v roce 1993. Návštěvníkům jsou přístupné domky s umístěnými dílnami lidových řemeslníků: obydlí tkalce, výrobce hraček a továrního dělníka se ševcovskou dílnou ve výměnku.

Akční letáky