Jak vznikl český název posledního měsíce roku?
obrázek z archivu ireceptar.cz
Ale také může pocházet od slova siný − prosinalý, (hodně sinalý, tedy bledý, světlý, šedivý), protože je měsícem, kdy slunce svítí nejméně.
A rovněž mohl být vytvořen ze slovního základu sijati (svítit), tedy jako měsíc, kdy přichází slunovrat.
Od patnáctého do poloviny devatenáctého století se užívalo prasinec, protože ten měsíc bývalo nejvíce zabíjaček.
Advent, období zdrženlivosti
Liturgické vánoční svátky mají svůj řád. Čtyři neděle před Vánoci začíná advent, do kterého ještě patří Štědrý den. Je to období zdrženlivosti, kdy se nekonají žádné hlučné zábavy, hostiny nebo svatby. Lidé se věnují rozjímání a očekávají narození Ježíše.
Půst končí na Štědrý den večer, když vyjde první hvězda. Tehdy se smějí stavět jesličky a zpívat koledy. Tím vlastně teprve začínají Vánoce, které trvají do Tří králů, případně až do Hromnic. Také v adventu se však dají vystopovat pradávné zvyky, které původně neměly s křesťanstvím nic společného.
Co říkají lidové pranostiky?
- Klouže-li Kateřina po ledě, chodí Štěpán po blátě.
- Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka.
- Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
- O svatém Mikuláši snížek často práší.
- Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
- Na Adama a Evu čekejte oblevu.
- Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
- Mráz na Boží narození − zima se udrží bez proměny.
- Lepší Vánoce třeskuté, než-li tekuté.
- Zelené Vánoce − bílé Velikonoce.
- Vánoce na ledě − Velikonoce na blátě.
- Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
- O Silvestru papeži snížek si už poleží.
- Na Silvestra-li vítr a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
- Jak na Nový rok, tak po celý rok.