Extra speciál Receptáře je napěchován nápady! Nabízíme jen malé nahlédnutí, a to především do části věnované čtenářským příspěvkům.

Jedním z nejvyhledávanějších tipů pro šikovné ruce se v Receptáři v jeho dvacetileté historii stal návod na přívěsek − kamínek opletený drátem. Díky němu si zájemci mohou vyzkoušet techniku někdejších dráteníků a současných výtvarníků.

Smyčky pro radost

  • Odvineme asi metr drátu a protáhneme ho mezi prsty.
  • Drátek obtočíme kolem ukazováčku – vznikne tak základní oko, v němž je kratší konec pod delším.
  • Oko uchopíme a ve spoji je otočíme o 180 stupňů.
  • Obrátíme na druhou stranu.
  • Delší drát prostrčíme okem shora.
  • Vznikne další oko, ze kterého drátek vytáhneme a pomalu utahujeme, až vznikne malé očko.
  • Počet oček záleží jen na nás. Čím více jich uděláme, tím bude oplet hustší.
  • Máme-li první řadu hotovou, navážeme na první očko a pleteme další řadu.
  • Po upletení tří až čtyř řad přiložíme práci na kamínek a dál oplétáme.
  • Pokud drátek dojde, přiložíme další kus, přidržíme palcem a kopírujeme poslední očko.
  • Zbytky drátů neodstraňujeme, pouze je ohneme, aby se při práci nepletly.
  • Tímto způsobem odrátujeme celý kamínek a na konci drát dvakrát „zapošijeme“ kolem jednoho očka. Drátky zásadně neuštipujeme kleštičkami, ale ukroutíme je, a to vždy pouze jedním směrem.
  • Kamínek obrátíme na začátek a drátek, který zůstal, utahujeme, dokud není základní očko co nejmenší.
  • Drát opět dvakrát „zapošijeme“ a ukroutíme jej.

Rady čtenářů

Čtenáři Receptáře radili čtenářům Receptáře v tomto i minulém století. Mnohé rady se dají využít i dnes. Posuďte sami!

Jak udržet vodu čistou

Na povrchu vodních ploch se v období sucha tvoří obrovské množství zelených řas. Dala jsem do nádrže, ve které mám vodu na zalévání, klubko měděného drátu. Od té doby je voda čistá. Doufám, že rada poslouží mnohým zahrádkářům, napsala Dobromila Rýcová z Hodslavic v roce 1993.

Praskliny v panelech

Malíři pokojů zatmelí prasklinu mezi stropními panely sádrou a pak tam nalepí gázu. „Za nějaký čas se gáza odloupne a celé to spadne,“ napsala paní Vlasta Suchá z Prahy do receptáře roku 1994.

Sama přišla na lepší nápad, který také vyzkoušela. „Výsledek je báječný, drží to už několik let. A jak na praskliny? Uděláte si směs pšeničných otrub a sádry s vodou. Dobře promícháte a vetřete do praskliny.“

Levný domácí odrezovač

V každé domácnosti se občas stane, že něco kovového zreziví. Jsou tu pak dvě možnosti – buď tu věc vyhodit, nebo rez odstranit. Na to druhé si můžeme koupit odrezovač, ale zase to má háček. Přípravek se prodává ve velkých baleních, která neupotřebíme, a navíc obsahuje chemické složky, kterým se chceme vyhnout, a je poměrně drahý.

Nicméně si doma bez velkých nákladů a času můžeme vyrobit odrezovač vlastní:

  • Sáček kyseliny citronové rozmícháme v půllitru vody.
  • Přidáme trochu octa a soli a dobře promícháme.

Do roztoku vložíme zrezavělý předmět – a už jen počkáme, až roztok udělá své a rez se ztratí. Potom stačí jen předmět opláchnout vodou, dobře osušit a případně nakonzervo­vat.

Přípravek je každému dostupný a naprosto není nebezpečný zdraví, poradil Dušan Hrdina z obce Bolešiny v roce 1997.

Sudy na vodu

Tuto kaskádu sudů na dešťovou vodu určenou k zalévání vyrobil manžel zejména z úsporných důvodů, protože jsme důchodci. Lidé, kteří ko­lem naší chalupy chodí, si ji fotografují, zvláště němečtí turisté jsou z ní úplně u vytržení, vypozorovala Jana Vodenková z Prahy-Hostivaře.

Jak pěstovat křen?

„Když jsem začal pěstovat křen, vysadil jsem ho u plotu, ale zakrátko se mi rozrostl do zahrady jako plevel. Kdosi mi poradil, abych sazeničky křenu nastrkal do novodurových trubek. Křen se sice po pozemku nerozrůstal, ale kořeny byly tenké a zarůstaly hluboko do země, takže bylo obtížné je vykopat.

Vymyslel jsem tedy sázení do klece. Ze starého silonového pletiva, které se vkládalo do oken proti mouchám, jsem nastříhal obdélníky, drátem je „sešil“ do válců a stejným způsobem připevnil i dno z pletiva. Klece jsem zasadil do vykopaných děr, naplnil je zeminou a do každé zasadil křen.

Rostlina byla v kontaktu s okolní půdou, ale kořen nemohl prorůst pletivem ani dolů ani do stran. Kořeny narostly poměrně krátké, ale mohutné a vykopat je bylo poměrně snadné, vyryl jsem je i s klecí. Tento způsob se mi osvědčuje už několik let,“ poradil roku 1997 Jiří Valenta z Benešova.

Pohodlné čištění holicího strojku

Běžné čištění elek­trického holicího strojku jsem prováděl kartáčkem. K doko­nalému vyčištění jsem ovšem stejně musel přidat vyfouknutí, což bylo dosti nepříjemné, protože jsem si zbytky vousů občas foukl přímo do obličeje.

Pořídil jsem si proto asi 30 cm dlouhou PVC hadičku (stažením izolace z telefonního kablíku), kterou nyní vyfukuji strojek bez toho, že bych musel dávat pozor na oči. Hadičku, která se k tomuto účelu velice osvědčila, mám trvale uloženou v pouzdře elektrického holicího strojku, popsal Karel Karpecki z Jablunkova v roce 1998 své řešení.

Krtek a tranzistorák

Jak se zbavit krtka? Vzpomněl jsem si, že mám starší malý tranzistorák. Místo tužkových baterií jsem k němu připojil plochou baterii, aby rádio dlouho hrálo. Naladil jsem stanici, která hraje 24 hodin denně a hrající tranzistorák jsem zabalil do igelitového sáčku tak, aby se k němu nedostala vlhkost.

Zjistil jsem, kde má krtek na záhonu novou chodbu, v ní jsem vyhrabal důlek a tranzistorák přiložil reproduktorem na chodbu. Vše jsem pak zaházel hlínou. Od té doby mám od krtka pokoj, vylíčil Josef Francínek z Pardubic v Receptáři roku 2000 svou zkušenost.

Banánový trik pro krásné růže

Nemusíme se honit za nejmódnějšími a nejvýraznějšími barvami růží, když stačí svým starým dobrým květinám trochu pomoci s optimálním vybarvením.

Jednou možností jsou hnojiva určená speciálně pro růže, druhou, levnější, jsou slupky od banánů. Stačí je zakopat ke kořenům, samozřejmě tak, abychom kořeny nepoškodili. Slupky působí rychleji, pokud je nakrájíme či podrtíme, ale účinkují i celé.

Do zásoby si banány můžeme i nasušit. Kouzlo spočívá ve vysokém obsahu draslíku a živin v banánových slupkách, doporučil Receptář milovníkům královny květin. Psal se rok 2001.

Ochrana proti hryzcům

„Vysadila jsem švestky, broskvoně, meruňky, višně, třešně, jabloně a hrušně. Zjistila jsem zajímavou věc. Ovocné stromy, u kterých rostl černý rybíz, zůstaly nepoškozené, ty, u nichž rybíz nerostl, padly, protože měly kořeny zcela ohlodané od hryzců.

Tyto poškozené stromy jsem namočila do sudů s vodou a pahýly po okousaných kořenech jsem zasypala stimulátorem. Pak jsem stromy znovu vysadila do hodně prolitých jam a vždy se ujaly.

Teď už pokaždé, když sázím ovocný strom, píchnu k němu dvě větvičky černého rybízu, který nechám u stromů růst, i když neplodí. Od té doby je od hryzců pokoj, černý rybíz jim asi páchne, proto se mu vyhýbají,“ vysvětlla si svůj úspěch Vlasta Skálová z Ústí nad Labem roku 2002.

Upínací zařízení – myší pastička

Jsou práce, kde ani dvě ruce nestačí. Pomocníkem může být upínací zařízení. Pro pájení jsem například použil pastičku na myši, poradil Jiří Holý z Českých Budějovic.

Hnojivo na podporu květů a plodů

  • Na 50 litrů vody použijeme
  • 2 kg dřevěného popela
  • nebo 1 kg sazí
  • nebo 5 kg kravského trusu
  • či 10 kg trusu drůbežího.

Přísady vložíme do jutového pytle, který zavěsíme do sudu s vodou a hnojivo necháme asi měsíc dobře vyzrát na slunci. Tekuté hnojivo používáme zředěné a to v poměru 1:5 (2 litry hnojiva na 10 l vody), doporučil Josef Rašek z Rychnova nad Kněžnou čtenářům Receptáře v roce 2002.

Maceškové „Perpetuum mobile“

„Maminka miluje macešky a v truhlících jí kvetou od jara do podzimu. Před časem (víceméně náhodně) přišla na jednoduchý a naprosto bezpracný způsob, jak je rozmnožovat: Truhlík s těmi nejkrásnějšími květy postaví na volný záhon a až na občasnou zálivku nechá věcem volný průběh.

Když macešky dokvétají, semena volně vypadávají do půdy. Ty nejsilnější sazeničky vyrýpne a přesadí je do truhlíků nebo květináčů. A tak je cyklus množení macešek nekonečný jako vysněné perpetuum mobile,“ prozradila maminčin fígl roku 2003 Dana Špánková z Brna v časopise.

Jak jednoduše brousit nože

Dobře nabroušený nůž je polovička kuchařského výsledku. Když babička potřebovala nabrousit nůž, obvykle jej obtáhla o hrnec zvaný kameňák, ve kterém svařovala mléko. Dnes máme různé brousky a jeden si dokonce můžeme vyrobit sami.

Vezmeme dvě porcelánové pojistkové patrony a vsadí­me je do krabičky vyrobené z plecho­vého pásku či do jiné vhodné krabičky, kterou doma najdeme. Důležité je, aby se obě pojistkové patrony navzájem těsně dotýkaly. Žlábkem mezi nimi pro­tahujeme broušený nůž, protože svírají přesně ten úhel, který pro broušení potřebujeme, navrhoval čtenářům Receptáře Jiří Mika z Karlových Varů.

Zastřešení bazénu

Než jsem zakoupil tento nadzemní plechový bazén o průměru 3,60 m, vlastnil jsem nafukovací bazén. Používali jsme ho většinou v sobotu a v neděli a přes týden jsme ho museli zakrývat plachtou. Když ale přišel vítr nebo déšť, byly s plachtou problémy, museli jsme ji znovu uvazovat, nebo z prohlubní vybírat dešťovou vodu a podobně.

Neměl jsem tedy dobré zkušenosti, proto jsem na internetu hledal výrobce nebo prodejce, který nabízí zastřešení nadzemních plechových bazénů. Žádného vhodného jsem nenašel, zhotovil jsem si tedy přístřešek sám, vysvětlil důvod svého řešení Pavel Tomis z Ostravy–Zábřehu.

Kartáče na boty

V drogerii jsem koupil rýžové kartáče se středními štětinami. Nosnou konstruk­ci jsem vytvořil z podkovy tvaru U ze silnější pásoviny (100x4 mm), ke které jsem zespodu pod

úhlem 40° přivařil jekl (30x30x2 mm). Na tento jekl jsem přivařil matku M8 pro šroub, který po nasunutí na další jekl (25x25x3 mm) pevně ukotvený v zemi kartáče zajišťuje a navíc umožňuje, aby se daly vyndávat.

Štětiny bočních kartáčů musí být ma­ximálně 6 cm od sebe a musí do nich zasahovat štětiny spodního kartáče. Tím­to zařízením protahujeme nohy s botami, napsal Martin Ticháček z Nové Paky.