Jednoduchý solární vařič

Vyzkoušejte si vaření na slunci a Setonův hrnec

To sluníčko ale dneska peče, říkáme v letních vedrech. Ono však může péci i vařit doopravdy. Nabízíme tipy, jak na zahradě či u chalupy vařit na solární energii, a také návod na trampské pečení masa pod zemí!

Sluneční paprsky, palivo, které je zcela zadarmo, běžně využívají v jednoduchých slunečních vařičích k přípravě pokrmů například v Indii, Číně či Africe.

Sluneční parabolické vařiče, které fungují i v mírnějších pásmech s méně intenzivním slunečním svitem, se vyrábějí i v USA, Kanadě a Evropě. Jde ovšem o výrobu v malých sériích a přístroje jsou tedy drahé.

Podle konstrukce lze sluneční vařiče rozdělit do tří základních skupin:

  • krabicové (tepelné pasti),
  • parabolické koncentrátory,
  • panelové vařiče.

Krabicové čili tepelné pasti

Jejich základem je prostor natřený černou barvou, která nejúčinněji absorbuje sluneční tepelnou energii. Prostor je zakrytý průhlednou deskou a sluneční paprsky uvnitř vařiče vytvářejí skleníkový efekt, kdy teploty při silném oslunění uvnitř dosahují kolem 100 °C.

parabolický koncentrátorparabolický koncentrátorAutor: Archiv ireceptar.cz

Parabolické koncentrátory

Zakřivená odrazná plocha (zrcadlo) koncentruje sluneční paprsky do ohniska, ve kterém jsou na stojanu volně či v černé nádobě umístěny upravované potraviny.

Teplota v ohnisku může dosáhnout hodnoty kolem 200 °C, v koncentrátorech lze tedy i péci. Jsou účinné i ve středoevropských podmínkách — vařič s parabolickým zrcadlem o průměru 140 cm uvede do varu 20 l vody za půl hodiny. Parabolické koncentrátory je nutné natáčet během vaření ke slunci.

Panelové vařiče

Kombinují princip tepelné pasti a soustředění slunečního záření do místa, kde je umístěn upravovaný pokrm. Černá varná nádoba je obklopena odraznými deskami a je obalena průhledným, vyšším teplotám odolným vakem.

Kuchař sluníčko

Krabicové a panelové vařiče jsou vhodné především k přípravě pokrmů varem.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Tyto vařiče jsou vhodné nejen k vaření, ale například včelaři v nich mohou tavit včelí vosk, lze v nich sterilizovat potraviny, půdu či jiné materiály.

Teploty v nich nedosahují tak vysokých hodnot, výhodou je, že se pokrm během přípravy nepřipálí a není třeba jej míchat. Stačí dopoledne postavit vařič na sluníčko, vložit do nich nádobu se surovinami a po několika hodinách z nich vyjmout hotový pokrm (například rizoto).

S krabicovými tepelnými pastmi nemusíme během vaření manipulovat, panelové je třeba v zhruba půlhodinových intervalech natáčet ke slunci.

sluneční vařičsluneční vařičAutor: Archiv ireceptar.cz

Pro představu o cenách: Přístroje s parabolickým zrcadlem, tedy vařiče s výkonem 450 W, 700 W či 1200 W stojí zhruba (v přepočtu) 7400 Kč, 9200 Kč nebo 16 000 Kč. K mání jsou hlavně na internetu. Jeden watt výkonu si tedy koupíme přibližně za 16 Kč, respektive 13 Kč.

Parabola z deštníku

Parabolický sluneční gril si však můžeme zhotovit sami. Stačí sehnat co největší deštník (nejlépe neskládací staré paraple, které může být i lehce děravé).

Dále si opatříme dostatečně velkou plochu plastové stříbrné fólie (vyrábějí se z ní například sáčky na kytice). Je pevnější a pružnější než alobal, který však můžeme také použít. Lesklá fólie se dá koupit též jako stavební materiál, který se používá např. při izolování saunové kabiny, i jako zdravotnická termoizolační pomůcka, sloužící jako podložka pod zraněné na místě nehody apod.

Z papíru pak vystříhneme šablonu, která bude tvarem a velikostí odpovídat jednomu z pruhů látky, z nichž je deštník sešitý. Podle šablony nastříháme díly z lesklé fólie.

Pod dráty kostry deštníku podvlékneme širší lepicí pásku přilnavou plochou dovnitř deštníku a na tuto pásku pak postupně nalepíme vystřižené díly fólie.

Tak získáme velké skládací (přibližně) parabolické zrcadlo. Držadlo deštníku namíříme na slunce a zjistíme, kde se na držadle koncentruje sluneční svit. Pro jistotu si při této operaci chráníme oči slunečními brýlemi, při samotném vaření pak už nebude tato ochrana nutná.

V místě, kde se na tyči koncentrují sluneční paprsky (nebo lépe kousek pod ním), držadlo odřízneme a umístíme na ně plošinku či rošt pro varnou nebo pečicí nádobu.

Jednoduchý solární vařičJednoduchý solární vařičAutor: Archiv ireceptar.cz

Deštník pak upevníme na konstrukci, která umožní náš sluneční vařič stabilně postavit a případně i měnit svislý úhel nastavení „paraboly“ ke slunci. Inspiraci lze hledat v konstrukci již prodávaných parabolických koncentrátorů, vlastní kutilské fantazii se samozřejmě meze nekladou.

Tepelná past z krabice od bot i staré duše 

Například z kartonu (krabice od bot) můžeme slepit skříňku s dvojitými stěnami, kterou uvnitř natřeme černou barvou a shora ji zakryjeme sklem nebo jinou průhlednou deskou.

Jednoduší však bude, když seženeme starou duši do automobilové pneumatiky, nafoukneme ji (pokud z ní uniká vzduch, zalepíme ji), položíme ji na sluníčko na tmavou dřevěnou desku, na desku postavíme černou uzavřenou nádobu s pokrmem a duši překryjeme skleněnou tabulí, která prostor ohraničený duší neprodyšně zakryje.

Panelový vařič z PETky

V tomto slunečním vařiči stejně jako v předchozím typu lze například sterilovat potraviny, dezinfikovat (propařovat) půdu do květináčů apod.

Pomůcky

  • velká, aspoň dvoulitrová, průhledná plastová láhev
  • větší kartonová krabice
  • alobal
  • lepidlo
  • vhodná černá nádoba (např. prázdná hliníková půllitrová plechovka od piva nebo limonády, kterou očadíme nad plamenem svíčky)

Postup

U láhve odřízneme vrchní část asi 3 cm pod místem, kde se boky láhve napřimují.

Okraj odříznuté horní části na čtyřech místech ve stejnoměrných odstupech nařízneme, abychom získali jakési chlopně (šířka 1,5 cm, výška 2 cm).

panelový vařič z PETkypanelový vařič z PETkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Do láhve pak vložíme začerněnou plechovku či jinou nádobu, naplněnou vodou nebo potravinou či materiálem, který hodláme tepelně upravovat.

Vrch láhve zakryjeme upravenou částí tak, aby chlopně zapadaly do horního okraje spodní části.

Láhev pak postavíme do kartonového „kouta“ zevnitř polepeného alobalem (vyrobíme ho například z větší krabice od bot, kterou postavíme na výšku).

Během doby, kdy tento vařič používáme, krabici natáčíme tak, aby stín láhve směřoval do rohu krabice, viz obrázek.

Doba přípravy neznámá

U všech zde popsaných „samodomo“ slunečních vařičů lze jen velmi zhruba odhadnout, jak dlouho v nich bude příprava pokrmu či jiná operace trvat. Závisí to nejen na konkrétních parametrech přístrojů, z nichž je každý originálem, ale pochopitelně i na slunečních podmínkách. Vše je třeba vyzkoušet.

Do začátku alespoň základní rady:

  • Do krabicových i panelových vařičů ukládáme upravované potraviny a materiály v černých a uzavřených nádobách.
  • Během úpravy (může trvat i několik hodin) zásadně vařič neotvíráme, abychom kontrolovali, jak tepelná úprava postupuje. Úpravu si tím podstatně prodloužíme.
  • Pro lepší orientaci můžeme dovnitř vařiče vedle černé nádoby vložit teploměr.

Zálesácká inspirace

Nad ohništěm můžeme připravovat grilované pochoutky a také v něm rozpálit kameny pro starou zálesáckou a trampskou přípravu jídel v tzv. Setonově hrnci.

Stačí poblíž ohniště rýčem, vojenskou lopatkou či jiným vhodným nářadím vyhloubit jámu o průměru asi půl metru a hlubokou asi 60 cm.

Dále si opatříme asi 75 cm dlouhý kůl o silnějším průměru (asi 8 až 10 cm) a nějaké náčiní na manipulaci s horkými kameny (vidlici z větví, krbové kleště apod.).

trampská inspiracetrampská inspiraceAutor: Archiv ireceptar.cz

Postupujeme takto: 

Pozor — kameny nesmí být z řeky nebo potoka; v ohni by pukaly.

 

  1. V ohništi připravíme dostatek žhnoucích uhlíků, do kterých vložíme několik kamenů (nejlépe plochých), přehrneme je popelem a topíme dál, aby se dostatečně rozpálily.
  2. Do jámy k okraji zapíchneme kůl a dno vysypeme žhavým popelem. Předtím ho můžeme ještě vystlat vrstvou čerstvé trávy.
  3. Na popel naklademe dostatečně rozžhavené kameny, pokryjeme je vrstvou žhnoucího popela, na něj dáme připravené potraviny a překryjeme je další vrstvou žhavého popela.
  4. Jámu pak zasypeme vykopanou zeminou, kterou důkladně udusáme.
  5. Počkáme asi 15 minut, poté vytáhneme kolík do otvoru po něm vlijeme asi 2 litry vody a otvor rychle zasypeme zeminou a utěsníme.
  6. Máme asi tak na hodinu a půl až dvě hodiny vystaráno, není třeba nic podlévat, obracet, dochucovat — Seton pracuje za nás. Pak zálesáckou lahůdku ze země opatrně vyhrabeme a sníme.

A co vše lze v tomto přírodním papiňáku upravovat?

Z mas je asi nejvhodnější kuřecí, ale použít lze i jinou drůbež či vepřové.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Maso před vložením do hrnce zabalíme do pořádné vrstvy čerstvých kopřiv, případně ještě do alobalu.

Maso předtím připravíme. Osolíme je a naložíme například do některé z kořenicích směsí podle chuti, do česneku, lze je také pokrýt plátky slaniny. 

K masu můžeme přidat i další ingredience (zeleninu, houby, lesní plody), fantazii se meze nekladou.

Spolu s masem můžeme také jako přílohu připravit omyté a osolené brambory, které zabalené v alobalu poklademe na popelem pokryté maso a přikryjeme dalšími žhavými kameny a vrstvou žhavého popela.

Ti, kdo Setonův hrnec vyzkoušeli, tvrdí, že lepší pochoutku snad nejedli.

Foto archiv

Akční letáky