Po válce se obec na dlouhá léta změnila na posádkové hnízdo ochrany státních hranic prostému lidu nepřístupné a chátrající. Po roce 1989 opět navázala na předválečnou tradici vyhledávaného cíle českých turistů oblibou srovnatelného se Špindlerovým Mlýnem.
Například v roce 1928 Klub českých turistů v této obci s většinou německých obyvatel přebudoval místní zrušený pivovar na turistickou chatu a o pár let později na Prášilském potoce zřídil koupaliště. Dnes jsou Prášily snadno přístupné autobusem či osobním automobilem z Železné Rudy či Srní po silnici, po níž — jak praví známá píseň — se v kočáře proháněla krásná paní, laškujíc s udatným cestářem drtícím na vozovce kamení pro lepší komfort pocestných.
mapa z Prášil na Poledník
Prášily jsou obdařeny četnými penziony pro náročnější i skromnější klientelu a lze odtud vyrazit na pěší výpravy do svérázné šumavské krajiny, která okouzlila řadu umělců. V Prášilech například před válkou často pobýval osobitý všestranný umělec Josef Váchal, kterému tu postavili pomníček.
Kam se odtud vydat a jak i jinak zde příjemně strávit dovolenou, vám velmi ochotně poradí v místním informačním středisku. V Prášilech můžete například navštívit archeopark zaměřený na život Keltů, malou botanickou zahradu, kde také chovají bizony, můžete se „po prášilsku“ projet v kočáře, v koňském sedle nebo dokonce se psím spřežením. Ale to spíš jako doplněk a zpestření turistických výprav. Z mnoha možností doporučujeme výlet na šumavský vrch Poledník (1315 m n. m.).
pomníček Josefa Váchala
Túra začíná od rozcestí ‚U Prášil‘, vede po červené značce kolem Prášilského jezera, kam dorazíte po vcelku mírně stoupající lesní cestě dlouhé asi 4,5 km.
Prášilské jezero (1080 m n. m.) je jedním z pěti českých šumavských ledovcových jezer. Tyčí se nad ním 150 m vysoká skalní stěna a vodní plocha zabírá téměř 4 ha. Odtud cesta již stoupá prudčeji stále po červené na hřeben Poledníku a pak na jeho samotný vrchol, kam je to od jezera asi 5 km.
Při dobré viditelnosti lze spatřit Alpy
Odměnou vám na Poledníku bude možnost využít rozhlednu, která původně sloužila jako monitorovací a radarová stanice chránící republiku proti „ošklivému“ Západu. Zajímavě architektonicky přestavěný vojenský objekt byl otevřen pro veřejnost v roce 1998 a na jeho nejvyšší vyhlídkovou plošinu se dostanete po zakoupení víceúčelové vstupenky (lze ji poslat známým i jako pohlednici) a po zdolání 227 schodů.
Z otevřené horní panoramatické plošiny lze popatřit na Bavorský les, výrazné vrcholy Šumavy a je–li mimořádně příznivá viditelnost, i více než 180 km vzdálené Alpy se objeví. V nižších podlažích rozhledny se můžete seznámit s tím, jak na Poledníku fungoval systém ochrany hranic, a najdete tu i malou galerii a infocentrum Národního parku Šumava. Vedle rozhledny funguje stánek s občerstvením a pod pergolou u stánku je i kamenný krb a plocha pro romantiky, kteří na Poledníku hodlají bivakovat, třeba aby se za hezkého počasí pokochali východem slunce.
Rozhledna na Poledníku je 37 m vysoká
Zpátky do Prášil se lze vrátit buď stejnou cestou, ale zajímavější asi bude vydat se z rozcestí ‚Poledník odbočka‘ po zelené značce k rozcestí ‚Frantův most‘ a odtud po červené podél Prášilského potoka zpátky do východiska výletu, kde můžete s uspokojením konstatovat, že jste na trase 17 km nastoupali celkem 520 metrů.
Foto Jan Malý a archiv
