Meduňka si rozhodně zaslouží mít své místo na každé zahradě a také v domácím arzenálu přírodních bylinných léků. Známé jsou její léčivé účinky, mnohostranné využití má také v pokrmech, nápojích anebo v kosmetických bylinných přípravcích. V 17. století ve Francii začali z meduňky připravovat karmelitánští mniši tzv. karmelitánský líh – Spiritus melissae compositus, dodnes známý jako karmelitánské kapky. Kromě tříslovin, flavonoidů, hořčinů, slizů, triterpenů meduňky obsahují velké procento minerálních látek a organických kyselin. Mají rovněž vysoký podíl silic: citronelalu, linalolu, citronelolu, geraniolu a citralu.

10 důvodů pro žádný proti

  • Podporuje relaxaci a spánek. Čaj z meduňky je nejúčinnější při pravidelném užívání.
  • Meduňka má antivirové vlastnosti. Pomáhá zvyšovat imunitu organismu a léčit dýchací obtíže.
  • Pomáhá při bolestech hlavy i při podráždění žaludku.
  • Díky obsaženým esenciálním olejům je meduňka vhodným prostředkem pro zmírnění příznaků demence.
  • Meduňka a její vůně pomáhá odpuzovat hmyz. Pokud si kůži přetřete rozemnutými listy, nebudou na vás útočit komáři, ani jiný hmyz. Jestliže stolujete pod širým nebem, přidejte do vázy na stůl několik větviček meduňky, které budou fungovat rovněž jako repelent.
  • I v případě, že vás hmyz již poštípal nebo pokousal, vyzkoušejte opět meduňku. Potřete si zasažené místo rozdrceným listem z meduňky. Nepříjemné svědění po chvíli ustane.
  • Kytice z čerstvé meduňky citronové dokáže provonět váš domov svěží vůní. Jakmile meduňka uschne, využijte ji i dále buďto v sušené kytici anebo třeba jako potpourri v košíčku na stole.
  • Meduňkové lístky skvěle poslouží k ochucení i ozdobení některých nápojů, zvláště těch letních. Dodají také specifickou chuť a vůni některým druhům pokrmů.
  • Meduňku vyluhujete v octu, a ten pak použijte jako domácí čistič kuchyňských povrchů a kuchyňského náčiní.

  • Nezapomeňte na meduňku ani v případě, že si vyrábíte vlastní domácí kosmetiku, například mýdla, prací a čisticí prostředky.

I bylinky je vhodné střídat

Pokud jste si meduňku citronovou oblíbili a pijete ji často, střídejte ji s některými dalšími bylinami vhodnými pro uklidnění před spaním. Meduňku střídejte například s heřmánkem, třezalkou nebo s kozlíkem. Střídáním bylin zabráníte v budoucnu případným abstinenčním příznakům, které je možné podle posledních průzkumů při dlouhodobém užívání meduňky získat.

Upozornění: Užívání meduňky se nedoporučuje v průběhu těhotenství a při kojení.

Pěstování meduňky zvládne i začátečník

Melissa officinalis čili meduňka lékařská je vytrvalá bylina vysoká přibližně 50 – 80 cm. Její listy, či spíše jejich tvar by se dal zaměnit s mátou, nebo šantou, ale její vůně nikoli. Vysoký obsah silic v ní obsažených nám již při pouhém mírném pohybu rostliny připomene její charakteristickou vůni podobnou vůni citronu (varieta Citronella), limetce (varieta Lime) nebo dokonce mandarinky. Existuje totiž i meduňka mandarinková – krétská (Melissa officinalis ssp. Altissima).

Pěstování vlastní meduňky je snadný a nejekonomičtější způsob, jak získat dostatečnou zásobu této bylinky i na zimní období. Meduňka můžeme množit dělením trsů anebo výsevem semen. Často se šíří samovýsevem. Meduňka patří k hmyzem velmi oblíbeným medonosným rostlinám, díky ní tak přilákáme do své zahrady spoustu opylovačů. Za běžných podmínek meduňka přezimuje bez obtíží. Komplikace mohou nastat po příliš vlhké zimě: rostliny jsou napadeny hnilobou, a posléze odumírají. Proto je vhodnější meduňku pěstovat na slunných stanovištích v dobře propustné hlinitopísčité půdě.

První pomoc pro meduňku

Za nepříznivých podmínek mohou být rostliny napadeny různými chorobami anebo škůdci. Za těchto okolností rostliny nejen, že ztrácejí své specifické aroma, ale navíc mají nepěkný vzhled. I na tyto obtíže platí pravidelná zpětný řez provedený těsně nad zemí. V průběhu vegetace se provádí 2x až 3x. Již po krátké době rostlina obnoví růst tentokrát již zdravých listů, které lze bez obav použít k přípravě léčivého lahodného čaje či k dochucení pokrmů.

Ideální čas na sběr listů

Drogu určenou ke sběru představují listy, případně nať. Sbírat bychom měli listy v období těsně před rozkvětem rostliny, nejlépe kolem poledne. Mladší byliny poskytují kvalitnější surovinu, proto se sbírají hlavně mladé vršky rostlin a listy. Ze stejného důvodu se vyplatí po několika letech obnovit kulturu ze semen. Meduňku velmi snadno nasušíte, a tím získáte zásobu nádherně vonící a nesmírně užitečné bylinky, kterou nejvíc oceníte, máte-li potíže se spánkem nebo s dýcháním.

Meduňky jako plevele v zahradě se už jistě neobáváte, a pokud by se u vás přece jen přemnožila, rozdejte ji přátelům, sousedům anebo si ji nasušte do zásoby pro vlastní potřebu.