Lišky obecné (Cantharellus cibarius) patří mezi houby, které snadno poznají i děti – mají nažloutlou dužninu a typickou příjemnou houbovou vůni. Vyskytují se v jehličnatých i listnatých lesích od nížin až do hor a rostou od června do plného podzimu. Jim podobné, světlejší lišky bledé (Cantharellus pallens), jsou zpravidla o něco větší a rostou v teplejších dubových hájích nižších poloh.

Lišky, houby oblíbené po celém světě

Podobně jako u některých dalších druhů hub je i růst lišek závislý na čistotě ovzduší – s radostí proto v posledních letech zaznamenáváme jejich opětný hojnější výskyt.

Tyto nápadné a snadno určitelné houby jsou, podobně jako bílé hřiby, kulinářsky velmi považované. A to i v zemích, kde pro kuchyňské účely jsou využívány téměř výhradně pouze pěstované druhy hub. Cena lišek je pro jejich oblibu celosvětově vysoká. Jejich využití začerstva v kuchyni je všestranné a rovněž konzervovat je lze rozmanitými způsoby. Snad jen k sušení je lišek škoda. Velkou výhodou lišek je, že téměř nebývají napadeny hmyzem.

Léčivé účinky houby lišky

Liška obecná působí např. proti různým bakteriím, mezi jinými také proti přemnožené střevní bakterii Escherichia coli a zlatému stafylokoku (Staphylococcus aureus). Byla v ní zjištěna přítomnost různých fenolických látek a flavonoidů, a–tokoferolu, ß–karotenu, lykopenu a také větší množství vitaminu C. Fenoly a tokoferol jsou patrně hlavními látkami odpovědnými za antioxidační účinky této houby, které chrání naše tělo před nebezpečnými oxidačními radikály.

V lišce je přítomno také poměrně vysoké množství ergokalciferol, vitaminu D2, který je pro lidský organismus velmi potřebný, protože je nezbytný pro vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě a pro správnou tvorbu kostí. Jeho nedostatek se projevuje v dětství křivicí (rachitidou) a v dospělosti měknutím kostí (osteomalacií). Kromě toho je vitamin D potřebný pro správnou funkci imunitního systému a pomáhá v prevenci před některými typy rakovin a jinými nemocemi. Obsah různých sterolů, přítomných v této houbě, je významný také např. v regulaci imunitního systému a zánětlivých procesů.

Liška pomáhá proti depresím

Naprosto zcela novým poznatkem je, že liška obecná obsahuje poměrně značné množství serotoninu – indolového neurotransmiteru, jehož nedostatek způsobuje snížení přenosu nervových vzruchů a souvisí se změnami nálady a dokonce i s receptory chuti. Nedostatek této látky v těle se může projevit zejména v zimě, kdy je málo slunečního záření, což se pak projevuje depresemi nebo poruchami spánku. Lišky obecné by tak mohly posloužit jako nový přírodní lék na zimní depresi místo užívání syntetických antidepresiv. Za zkoušku to určitě stojí – v žádném případě nám to neuškodí.