Chodit ven přes poledne
Nebo ještě lépe od desáté do tří nebo čtyř. Pokud opravdu nutně musíte ven, protože máte schůzky, lékaře nebo potřebujete dokoupit zásoby, snažte se přesuny plánovat na dobu, kdy není takové horko – tedy mimo jedenáctou dopoledne a třetí odpoledne. A pokud opravdu nutně musíte ven, hodně pijte a vyhýbejte se přímému slunci, co to jde. I kdyby to znamenalo jít jen po jedné straně ulice a těsně u domů. Za menší nebezpečí úpalu i úžehu to stojí.
Snažit se o výkony
Čím aktivnější jste, tím víc tepla tělo vytváří, tím víc se potí a tím rychleji ztrácí tekutiny. Zkuste se věnovat raději klidným aktivitám, jako jsou procházky v parku ve stínu nebo hraní společenských her či čtení knížky na kryté terase. Teď je taky konečně čas dát si zmrzlinu nebo kávu uvnitř v klimatizovaném prostoru.
Pokud jste přece jen zvyklí pravidelně se hýbat a cvičit, zkuste své aktivity horku přizpůsobit. Jestli běháte, přesuňte běh do brzkých ranních hodin, nebo jděte raději plavat. Na túru vyrazte na hory, kde bude přece jen o pár stupňů chladněji, nebo naopak do lesa. Třeba objevíte zapomenutou kapli nebo malebnou zříceninu. A tam všude bude mezi kameny příjemný chládek.
ženy, běh, běhání
Nedopřát si tekutiny
Hydratace je základ a v horkých dnech to platí dvojnásob. Minimum pro dospělého člověka by měly být dva litry vody – případně nepřesolené polévky, bylinkového čaje, či vody ochucené ovocem či bylinkami. Černý a zelený čaj vždy zavodní, ale trochu i dehydrují, káva naopak jen dehydruje, stejně jako tvrdý alkohol. U piva záleží na množství. Jedno malé vás zavodní, cokoli nad limit ale vodu z těla odvádí.
Ukazatelů, jestli pijete dost, je hned několik. Krom pocitu žízně, který ovšem s časem ztrácíme, se vyplatí sledovat i barvu moči (tmavá značí málo vody) a elasticitu kůže. Když se štípněte do paže na předloktí, měla by se rychle vrátit zpátky. Pokud ne, hrozí vám nejspíš dehydratace.
žena, voda, pitný režim
Chladit se až příliš
Klimatizace na plné pecky, nejlépe v autě, doma a případně i v práci. Jedině ledově vychlazené nápoje, k tomu nějaká ta zmrzlina a pro jistotu ještě studená sprcha. Příliš velké chlazení ovšem může paradoxně vést k většímu pocení a dehydrataci. Mezi šokovým zchlazením se totiž pokaždé zase ohřejete – když vystoupíte z auta nebo jdete z domu na nákup, když pod slunečníkem vypijete studené pivo a pak vyjdete zase na sluníčko. Právě na tenhle šok tělo reaguje větším zpocením a tím pádem větší potřebou tekutin.
Klimatizace by měla být nastavená jen asi o pět stupňů níž, než je aktuální teplota venku (ve stínu). A s pitným režimem se můžete inspirovat u národů, které jsou na letní horka zvyklejší. Arabové třeba popíjejí vlažný bylinkový čaj, Indové zase nepříliš vychlazený jogurtový nápoj lassí. Obojí vás ochladí, ale jen trochu, a zároveň dodá tekutiny. A platí to i pro sprchu. Víc než studená vám prospěje vlažná.
klimatizace, ovladač, léto, ochlazení
Odříznout se
Je příjemné odjet třeba na chalupu, nebo se naopak zavřít doma v bytě a čekat, až to celé přejde. Zvlášť, když u vás doma horko není. Přesto na svět úplně nezapomínejte, poslouchejte zprávy i předpovědi počasí, třeba v rozhlase. Díky tomu budete alespoň tušit, kdy vedra přejdou. A taky proto, že po nich často dorazí velká bouřka nebo vydatné deště a mohou hrozit lokální záplavy či úrazy.
Myslete i na své okolí, zkuste třeba zavolat starší sousedce, až budete vyrážet na nákup, nebo si ho rovnou domluvte jako výlet s kamarádkou či vnoučaty. Dávejte o sobě vědět dětem anebo rodičům a zeptejte se i jich, jestli něco nepotřebují. Když na sebe budete dávat pozor navzájem, je méně pravděpodobné, že se někomu z vás něco nečekaného stane nebo že se kvůli vysokým teplotám zhorší některé dlouhodobé onemocnění. A kdyby nic jiného, alespoň si při pár telefonátech příjemně popovídáte s blízkými a naplánujete třeba společnou večeři za pár dní, až bude zase příjemněji.
Kdo je nejvíce ohrožený?
Vlny veder nedělají dobře nikomu, ale ve větším ohrožení jsou tyto skupiny:
- lidé nad 75 let, především ženy, a také ti, kdo žijí sami
- lidé, pro které je náročnější se ochladit – miminka, lidé upoutaní na lůžko nebo závislí na drogách či alkoholu
- všichni pacienti s chronickými chorobami, včetně onemocnění srdce, ledvin a plic, cukrovkou, Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou a také s duševním onemocněním
- lidé, kteří dlouhodobě užívají větší množství léků
- ti, kdo tráví hodně času venku nebo na teplejších místech
- bezdomovci, všichni, kdo pracují venku, i ti, kdo bydlí přímo pod střechou.
Nejnovější epizodu podcastu iReceptář do ucha si poslechněte přímo ZDE:
Související články
Zdroj: časopis Receptář, idnes.cz, irozhlas.cz
