Antioxidanty a volné radikály. Dvě kouzelná slova, kterými se zaštiťují výrobci kosmetiky stejně jako propagátoři zdravého životního stylu. Jedno chrání před druhým a zajišťuje nám lepší zdraví i zářivější pleť. Zaznívají ale také hlasy odborníků, především z řad lékařů, kteří existenci, nebo alespoň schopnosti antioxidantů zpochybňují. O co tedy jde a jak to celé funguje?
Antioxidanty chrání buňky před působením volných radikálů
Tělo v příliš velkém stresu
Reaktivní části, takzvané volné radikály, naše tělo vytváří přirozeně a jejich tvorba je v omezené míře pro správné fungování organismu potřebná. „Volné radikály se účastní například imunitních procesů, tvorby žlučových kyselin nebo zpracování některých cizorodých látek z potravy,“ vysvětluje nutriční specialistka společnosti Aktin Kristýna Dvořáková. „Jelikož lidské tělo tyto volné radikály záměrně vytváří, musí mít logicky vlastní propracovaný systém, který je udrží v rovnováze – a ten také má. Fungují tak především specializované enzymové systémy glutathionperoxidáza, superoxiddismutáza a kataláza a dále například koenzym Q10 nebo kyselina močová. Ty všechny pomáhají volné radikály ničit a udržovat jejich správnou hladinu. Problém nastává až ve chvíli, kdy je v těle narušena potřebná rovnováha a jejich množství vzroste nad požadovanou hranici.“ V tu chvíli se v těle spouští takzvaný oxidační stres, který, pokud se v něm tělo ocitá dlouhodobě, může vést až k vážným onemocněním, jako je Parkinsonova i Alzheimerova choroba, chronický únavový syndrom, ateroskleróza či infarkt a srdeční selhání.
Přesně v tu chvíli přicházejí na scénu antioxidanty. Je to skupina různých látek, patří mezi ně například karotenoidy, polyfenoly nebo vitaminy C, A a E, pokud máme jmenovat ty nejznámější. Společné mají to, že dokážou volné radikály neutralizovat, a tím předcházet poškození souvisejícímu s oxidačním stresem. „Odborně řečeno se jedná o látky s redukčním účinkem, díky čemuž tyto oxidanty, tedy volné radikály, v podstatě inaktivují a brání jim v poškození tělesných struktur,“ přibližuje odbornice. „Antioxidanty sice v celém procesu hrají spíš doplňkovou roli, proto se o jejich účinku někdy pochybuje, ale studie přesvědčivě ukazují, že jejich příjem skutečně pomáhá.“
Borůvky obsahují třísloviny, které se doporučují při průjmech a jejich antiseptické účinky pomáhají při léčbě zánětů močových cest.
Plnou hrst borůvek
Příjem antioxidantů z potravy podle odborníků podporuje funkci organismu tím, že nastoluje rovnováhu mezi oxidačními a antioxidačními částicemi. Díky tomu se celkově zvyšuje antioxidační kapacita našeho těla, tedy schopnost volné radikály odbourávat, a pravidelná a dostatečná konzumace antioxidantů se dává do souvislosti například s nižším výskytem nádorových onemocnění.
Jedním ze silných antioxidantů je kyselina askorbová neboli vitamin C. Najdeme ho v citrusech a šípcích, i kvůli němu ostatně vaříme šípkový čaj, když udeří virózy. Překvapivě velké množství ho ale obsahuje také brokolice, z exotických plodin pak bobule acai, které se dají koupit většinou sušené a přidávají se do jídel podobně jako jiné sušené ovoce. Všechny bobule pak obsahují také nezanedbatelné množství dalšího antioxidantu, resveratrolu. A platí to i o červeném víně. Karotenoidy pak najdeme v mrkvi, kde je čeká asi každý, ale obsahuje je také dýně, špenát, pomeranče nebo vodní meloun. Ovoce a zelenina jsou ostatně hojným zdrojem všech antioxidantů, a protože navíc obsahují různé druhy a jejich kombinace, mohou nám v boji s oxidačním stresem pomáhat nejlépe. „Rajčata, košťálová zelenina nebo červená řepa, to jsou všechno skvělé zdroje. A antioxidanty obsahují také produkty, které se vyrábějí z bobulí, tedy čokoláda s vysokým obsahem kakaa, káva nebo červené víno,“ vypočítává Kristýna Dvořáková. „Obsahují jich ale jen malé množství a i jejich vstřebatelnost je nízká. Znamená to tedy nechat si čokoládu i jednu, ne víc, občasnou skleničku vína jako pochutinu, a kvůli antioxidantům raději navýšit příjem ovoce a zeleniny alespoň na doporučených 600 g denně, tedy 400 g zeleniny a 200 g ovoce,“ dodává.
Běžné dávky cvičení a sportu oxidační stres nevyvolají
Ochrana nejen pro sportovce
Odborníci obecně doporučují zvýšený příjem antioxidantů vrcholovým sportovcům, chronicky nemocným nebo těm, kdo nevedou zrovna ukázkový životní styl. „Pokud kouříte, prodělali jste zranění, trpíte spánkovou deprivací nebo se vás týká některá z předešlých charakteristik, je pravděpodobné, že se vaše tělo musí potýkat s větším množstvím volných radikálů,“ uzavírá nutriční specialistka. „V tom případě byste se měli zaměřit na příjem antioxidantů ze stravy. Pomohou totiž organismu znovu nastolit potřebnou rovnováhu.“ Když si ale znovu sečteme, že oxidační stres ve velké míře způsobuje znečištěné prostředí a náš životní styl, včetně nezdravé stravy a sedavého zaměstnání, a že vyrovnávat se s ním nám pomáhá vyšší konzumace ovoce a zeleniny, je celkem jasné, že trocha antioxidantů navíc nejspíš prospěje téměř každému z nás. A ideálně každý den.
Kvůli oxidačnímu stresu je velmi důležité chránit se před slunečním zářením
JEŠTĚ VĚTŠÍ ROVNOVÁHA
Oxidační stres způsobuje z největší části UV záření, k němu se ale přidávají také další faktory, jako je kouření, alkohol, nezdravá strava, znečištěné ovzduší a také chemické oxidanty, jako jsou pesticidy nebo rozpouštědla. Pro jeho potlačení je proto důležité snažit se obecně zdravěji jíst, přestat kouřit a omezit alkohol a zařazovat do jídelníčku potraviny, které nejsou znečištěné chemikáliemi. Naučit se odpočívat, a přestože v těle se volné radikály uvolňují i během cvičení, jde o množství, které tělo dokáže samo bez problémů odbourat a pravidelný pohyb mu naopak pomáhá proti oxidačnímu stresu bojovat. Měli bychom se naučit číst složení kosmetiky i drogerie, s níž běžně přicházíme do kontaktu (těm, kdo mají chytrý mobilní telefon, může se čtením pomocí například anglická aplikace SkinDeep, na české aplikaci se zatím pracuje). A právě kvůli oxidačnímu stresu je velmi důležité chránit se před slunečním zářením, používat opalovací krémy s dostatečným faktorem a dostatečně často a během hodin, kdy slunce září nejsilněji, vyhledávat raději stín.
Titulka Receptář červenec
Zdroj: Časopis Receptář
