Zdroje: https://www.blesk.cz, https://cs.wikipedia.org

Co se tvrdilo u vás doma? Čím jste klíště dusili, natírali a vytáčeli?

Babské rady se týkají i klíšťat

Říkávalo se, že klíště je třeba přidusit krémem nebo olejem a následně vytočit krouživými pohyby. Jenže klíště není vrták a dušením vyzvrátí infikovaný obsah do ranky a onemocnění je na světě. I když klíště je v tom vlastně nevině. Samo se nakazilo během svého předchozího života u jiného hostitele.

Klíště nehledí na módu

Obleč se do světlého, klíště nemá bílou rádo a nezapomeň na čepici! Taky to znáte? Jenže světlé oblečení ani pokrývka hlavy vás nějak zvlášť neochrání.

Klíště nevnímá barvy a ani nedokáže rozeznat konkrétní obrysy člověka. Naopak vnímá vydechovaný oxid uhličitý a na své budoucí oběti číhá ve vysoké trávě zhruba ve výšce 20 cm až 1 m. Rozhodně na své budoucí hostitele neskáče ze stromů, ale otěrem o rostliny se dostane na oblečení nebo rovnou na pokožku a při první příležitosti se přisaje. Světlé oblečení proto nemá žádný protiklíšťový účinek. Jen je lezoucí klíště dobře vidět, a proto jsme schopní odchytit ho ještě před tím, než se nám dostane na kůži. Není třeba jen pálit nebo rozmačkávat.

Jak jsou na tom babské recepty na repelenty

Po domácku vyrobené repelenty jsou lepší než kupované! Na toto se dá jen říci, že DEET, tedy insekticid používaný v průmyslově vyráběných repelentech již od války ve Vietnamu, je účinný, ale ne stoprocentně. Nelze říci, že by po jeho použití již nehrozilo přisátí a případné infikování. Prevenci a pravidelné prohlídky těla nezanedbávejte ani pří používání repelentů.

Nakolik jsou úspěšné a funkční přírodní odpuzovače s bylinným základem, nebylo nikdy vědecky doloženo a nezdá se, že by se laboratorní analýzy ubíraly tímto směrem. Samozřejmě, pokud máte dobrou zkušenost s přírodními repelenty, není potřeba házet vše do koše. To, že věda zatím nic nepotvrdila neznamená, že jde o hloupost.

Babky radí sáhnout po antibiotikách

A co ještě se povídá? Například, že když je nejhůř, pak s onemocněním zatočí antibiotika. Pokud by šlo o bakteriální onemocnění jako je borelióza nebo v Americe známá ehrlichióza, pak jistě ano, lékař by patrně nasadil antibiotika. Ale u virem zapříčiněné klíšťové encefalitidy je to úplná hloupost.

Veškerá onemocnění přenášená klíšťaty jsou závažná a trvale poškozující zdraví. Tady není prostor na improvizaci. Pokud máte v místě sání zarudlou skvrnu, nebo vás trápí horečka, bolesti hlavy a únava až deprese, moc nepřemýšlejte a pospíchejte k lékaři. U encefalitidy, kromě zmíněných, může dojít k dezorientaci, tuhnutí šíje či problémům s koordinací a motorikou. Rozhodně si s poklíšťatovými symptomy nezahrávejte a navštivte vašeho lékaře. Pokud se pletete, pomyslí si, že jste hypochondři, ale alespoň budete mít jistotu.

Dala by se babka očkovat?

No anebo zvažte vakcinaci proti encefalitidě. V Evropě jsme státem s nejnižší proočkovaností a tím pádem i nejvyšším počtem nemocných. Babské rady se očkování sice netýkají, i když by se dalo říct, že představa většiny z nás o tom, že v létě už je na očkování pozdě, je také zavádějící. Stejně tak jako bývají babské rady. Očkování proti klíšťové encefalitidě lze absolvovat během celého roku a očkují se i děti starší jednoho roku. Po prvních dvou dávkách následuje přeočkování po 3 až 5 letech. I cena je mírná. Takže co nám vlastně brání? Nic. Jen představa, že nám se to nemůže stát.