Stroužky česneku oloupeme a vložíme do sklenice.
Zdroj: Martchan / Shutterstock.com

Baldova mast: Zázrak z česneku, kterým ve středověku nahrazovali antibiotika

Už naše babičky nás učily, že v jednoduchosti je krása. Při léčení používaly suroviny, které měly doma hned při ruce, a chemii se spíše vyhýbaly. Výzkum z roku 2015 a následně letošního roku toto rčení jen potvrzuje. Vědci našli v lékařských spisech z 10. století mast, která by mohla být silným kandidátem nynějších antibiotik.  

Středověká medicína byla vědeckou obcí vždy spíše odmítána jako příliš zpátečnická. Nedávní výzkumníci však připustili, že by mohly existovat metody a recepty s modernějším a věcnějším uplatněním. Zdá se, že staré moudrosti předků, jenž využívali celé rostliny ve směsích tradovaných od nejstarších dob, nacházejí v současné medicíně své místo.

Zjištění ohledně funkčnosti masti z roku 2015 potvrdila v červenci letošního roku studie týmu vědců z University ze Warwicku. Celý projekt vedla Dr. Jessica Fruner-Pardoe s cílem zaměřit se hlavně na nalezení účinné léčby bakteriálních infekcí rezistentních na antibiotika. Na lék se svým týmem narazila v britské knihovně ve starém anglickém rukopisu Bald's Leechbook. Rukopis popisoval metody různých ošetření.

Baldova oční mast, jak se krém nazýval, měla velice zvláštní složení. Na její výrobu je použit česnek, cibule či pórek, kravská žluč a víno. Tato kombinace má dohromady silný antibakteriální účinek. Dominuje přitom česnek, který má sám o sobě protiplísňové, antiparazitické a antimikrobiální vlastnosti. Studie zároveň prokázala, že mast má potřebné účinky pouze tehdy, spojí-li se všechny ingredience dohromady. Uvedené složení je však pouze orientační: Slovo „cropleek“ uvedené v receptu je totiž mnohoznačné – mohlo znamenat mnoho ingrediencí, např. cibuli, pórek nebo jeho konkrétní část, či šalotku.

Při skladování česneku je důležité zajistit proudění vzduchu

Dle dávného receptu bylo potřeba nejdříve rozdrtit česnek a „cropleek“ a následně je smíchat s vínem a žlučí. Směs se pak měla nechat stát v mosazné či bronzové nádobě po dobu 9 dní a nocí. Tento krok měl svůj důvod, zvláště měděné povrchy totiž zabraňují růstu bakterií. Následně se medicína pročistila přes hadřík a vložila do vyčištěného zvířecího rohu, a v noci se aplikovala pomocí pírka.

Mastička se používala k léčení bakteriálních infekcí, konkrétně infekcí očí a krku, vředů, malomocenství či akutního zánětu kůže zvaného Erysipel, lidově též růže nebo Oheň svatého Antonína.

V moderní době tkví potenciál tohoto léku ve využití u nemocí, na něž už antibiotika nezabírají. Ukázalo se, že nejvíce zabírá na zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus), který způsobuje nejrůznější infekce, ale také zánět průdušek, hnisavou rýmu či impetigo – vysoce nakažlivé kožní onemocnění. Při experimentu dokázala Baldova oční mast zabít až 99,9 % bakterií stafylokoka, a to jak pro kultury in vitro, tak in vivo u infikovaných myší. Dokonce se ukázalo, že by tento lék měl být účinnější než konvenční léčba antibiotiky.

Pro vědce byly účinky masti velkým objevem, jelikož je velice těžké a zdlouhavé najít účinné složky překonávají infekce, jež jsou odolné vůči moderním antibiotikům. Světová zdravotnická organizace předpovídala do roku 2050 10 milionů úmrtí ročně způsobených těmito infekcemi, účinnost Baldovy oční masti by teda měla ohromující následky.

Akční letáky