Dnes dobře známe účinky antibiotik, víme, kteří původci mají na svědomí jaké nemoce, a můžeme tak docela snadno vyléčit i choroby, s nimiž bychom si ještě před sto lety neporadili. Není ale pravdou, že by před objevem antibiotik, z nichž jako první přišel v roce 1928 díky Alexandru Flemingovi na svět penicilin, nikdo netušil, jak si s některými zdavotními problémy poradit. Dobře se totiž vědělo o kouzelných účincích česneku a dalších přírodnin, zvláště v případě napadení těla infekcemi.
Česnek má na naše zdraví blahodárné účinky. Podívejte se, jak vyrobit česnekovou mast. Ukáže vám to youtubové video od přispěvatele Ecuador Homestead
Bald’s Leechbook přinesl velká překvapení
Právě česnek také hrál hlavní roli v nedávno objeveném receptu na takzvanou Baldovu mast. O co před dávnými lety vlastně šlo? O Baldově (oční) masti se zmiňuje rukopis nazvaný Bald’s Leechbook, známý také jako Medicinale Anglicum, z poloviny desátého století. Jeho jediný dochovaný rukopis je nyní uchován v londýnské Britské knihovně a najít jej můžeme také na webu. Kromě mnoha dalších receptů a mimo jiné také pravděpodobně první popsané plastické operace na světě – šlo o úpravu rtu a patra po rozštěpu – zde najdeme také recept právě na zmiňovanou antibiotickou mast.
Dříve to musel být zázrak
Baldova mast je unikátní v tom, kolik znalostí museli naši předci získat a propojit, aby dokázali namíchat skutečně účinný prostředek proti infekcím. Ve středověku přitom musela být taková onemocnění častá vzhledem ke způsobu života a těžké každodenní práci, kde o poranění jistě nebyla nouze. Ani hygiena a povědomí o její důležitosti rozhodně nebyly na nijak vysoké úrovni, a tak se Baldova mast musela hodit velmi často. Působí totiž, jak potvrdili dnešní vědci, zvláště proti takzvanému zlatému stafylokoku, jenž má na svědomí mnoho typů infekcí.
Dokonale vyvážená směs
Kouzelné středověké mazání obsahuje hlavně rozetřený česnek, a pak také kravskou žluč, víno a pórek nebo cibuli. Vzhledem ke starodávnému jazyku, ve kterém je kniha sepsána, nelze přesně určit, co měli dávní léčitelné v případě dvou posledně jmenovaných ingrediencí na mysli. Dnešní vědci ale sepsaný recept vyzkoušeli a nestačili se divit. I když je česnek sám o sobě velmi dobrým antibiotikem, sám o sobě toho v žádném případě nezvládne tolik, jako když se stane součástí této masti. Stejně tak je to i s ostatními přídavky.
Antibiotika možná brzy přestanou působit. Pak se vrátíme k přírodě a třeba i k Baldově masti
Potřebovali i speciální nádobu
Můžeme si jen představovat, jakým způsobem tehdejší lékaři k receptu na Baldovu oční mast došli, navíc pokud si přečteme i popis její přípravy. Česnek s vínem, žlučí a pravděpodobně cibulí, se musel devět dní louhovat. Jenomže i to mělo svoje pravidla. Nádoba, v níž vše víc než týden odpočívalo, měla být podle návodu měděná. Může se nám zdát, že je jedno, z jakého materiálu byla vyrobena, ale není to pravda. Naši předci totiž museli dobře vědět, že právě v mědi se jim budoucí kouzelná mast “nezkazí”. Jak je to možné? Měď nedovoluje množení bakterií, které by mohly přípravek předem znehodnotit.
Vrátíme se k přírodě?
My, jako současní lidé, kteří se tak rádi honosíme svojí vzdělaností a vědomostmi, se musíme sklonit před moudrostí a znalostmi našich předků, kteří se zlomky našich možností dokázali téměř nemožné. A kdo ví – možná přijde brzy doba, kdy si budeme zanícené rány znovu mazat Baldovou mastí jako vynikajícím přírodním léčivým prostředkem. Zvláť ve chvílích, kdy mikroorganismy začínají antibiotikům přivykat a mnohé jsou k jejich působení stále odolnější.
Související články
Zdroje: edition.cnn.com, www.sciencealert.com, www.ncbi.nlm.nih.gov
