Proč vznikají?

Musíme to vzít trochu zeširoka: Správný odtok krve z nohou zabezpečuje složitý systém včetně chlopní v žilách, které propouštějí krev pouze jedním směrem a zabraňují tím jejímu zpětnému toku. Při pohybu svalů stlačují žíly a vytlačují krev z končetin.

Dochází-li k městnání krve v dolních končetinách, žíly se rozšiřují.

Při přetlaku v žilním řečišti dochází k tzv. žilní nedostatečnosti. Chlopně propouštějí část krve zpět a průtok krve se zpomaluje. Vzniká otok, kůže je špatně vyživovaná. Pak stačí nepatrný úraz nebo dokonce jen bodnutí hmyzem a problém je na světě.

Bércové vředy se často objevují ve spojitosti s varixy (křečovými žilami), mohou souviset s předešlou tvorbou dekubitů (proleženin), s některými nemocemi periferních nervů a často je mívají nemocní cukrovkou.

Zmíněné dekubitální vředy jsou častým problémem u nepohyblivých, nejčastěji starých pacientů v zařízeních poskytujících péči o dlouhodobě nemocné.

Projevy choroby

První známkou potíží je zarudnutí – nejčastěji v oblasti kotníků a nad nimi, kůže je suchá, tenká, svědí, vznikají malé pupínky.

V odumřelé tkáni se mohou množit bakterie, a tak je třeba infekci léčit antibiotiky. Proto je nutné zajít za lékařem co nejdříve a předejít tak komplikacím.

Místo začíná bolet a později – pokud se problém hodně rozvine – také zapáchat.

Hojení namokro

Ještě poměrně nedávno se k léčení používaly pouze masti a stahující obinadla. Dnes už je léčebný postup jiný – tzv. vlhké ošetřování vytváří na ráně příznivé vlhké mikroklima a podporuje správné hojení. V současné době je to optimální způsob ošetřování chronických problémů s bércovými vředy.

Moderní typ tzv. mokrého hojení je založen na poznatku, že rána se nejlépe hojí ve vlhkém prostředí. Je velmi účinný a přitom jednoduchý, takže jej lze aplikovat i v domácích podmínkách.

Používané přípravky jsou maximálně šetrné, nepoškozují ránu, odstranění krycích materiálů je bezbolestné.

Většina přípravků vlhké terapie chrání rány i před znečištěním z okolí a lépe zamezuje případnému zápachu, který pacienty často společensky degraduje.

Moderními ošetřovacími materiály vlhké terapie jsou

  • polyakrylátové polštářky,
  • algináty vápníku,
  • hydrokoloidy,
  • hydrogely,
  • masťová krytí nebo polyuretanové pěny.

Většina přípravků vlhké terapie dokonce nevyžaduje denní výměnu. Podrobnosti a postupy vám objasní lékař a zdravotní sestra, kteří také určí jednotlivé fáze léčby. Před vlastním ošetřováním si pečlivě prostudujte příbalové letáky.

Jak léčba probíhá

V první fázi se používá obvaz, který odstraní odumřelou tkáň, z povrchu rány odsaje sekret s choroboplodnými zárodky, ochrání před další infekcí a povzbudí hojení.

I ve druhé fázi se používá speciální krytí, které podporuje tvorbu nové tkáně, dodává potřebnou vlhkost, chrání před vysycháním, před infekcí a mechanickým drážděním.

Třetí fázi se říká epitelizační. Obvaz, který se v této době používá, urychluje buněčné dělení, udržuje vlhkost a tím zabraňuje předčasné tvorbě strupu.

I po přikládání moderních typů pokrytí se končetina musí pravidelně bandážovat elastickým obinadlem. Tento obvaz by se měl přikládat ráno vleže – ještě před svěšením nohou z postele dolů, tedy ještě před tím, než se žilní systém opět naplní. Pozor na správnou techniku: Při samostatném přikládání obvazu by měl být kotník v pravém úhlu k noze!

Změna krytí může na přechodnou dobu zhoršit stav rány a zvýšit bolestivost, ale po několika dnech by tyto příznaky měly ustoupit.

Cílem léčby je vznik tzv. granulací – nově vytvořeného vaziva a cév. Rána postupně zarůstá kůží z okolí.

Nutnou částí léčebného režimu musí být i přiměřená fyzická aktivita – pravidelné procházky a lehčí cvičení. Například si během dne alespoň 30x stoupněte na špičky, přehoupněte se ze špičky na patu, dělejte kroužky v kotnících, vleže „jezděte na kole“. Výborná je i skutečná jízda na kole.

Při onemocnění žil v dolních končetinách pomáhá:

  • V době klidu (při čtení, sledování televize, ale i na lůžku) umístění nohou nad úroveň srdce.
  • I během dne byste měli krátce (3–5x na 10 minut) dát odpočinout nohám ve zvýšené poloze.
  • Prospěšné je i podložení postele v dolní části, a to asi o 10 cm.
  • Sprchování dolních končetin střídavě teplou a studenou vodou a masírování.
  • Nošení speciálních stahovacích punčoch (poraďte se o nich s lékařem).
  • Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení.
  • Při sezení si nedávejte nohu přes nohu.

Foto: Jindřich Makovička a Shutterstock