MUDr. Alena Kačinetzová, rehabilitační lékařka z Centra zdravého pohybu v Praze 4, se snaží pomoci těm, kdo své bolesti zad nechtějí řešit pouze tabletkami. Do její ordinace často přicházejí lidé, kteří již byli vyšetřeni svým praktickým lékařem, neurologem či ortopedem, ale jejich potíže se nedaří odstranit tak, jak by si představovali. Hledají další způsoby léčby. Nebo se jim již ulevilo od bolestí, ale hledají pomoc dlouhodobějšího charakteru. Specializované pracoviště si našli na internetu, nebo přišli na doporučení jiných pacientů.
Proč vůbec záda tak často bolí?
Lidí s bolestmi zad přibývá a co je alarmující, bolesti zad se objevují u mladších lidí a dokonce i u dětí. Většinu bolestí si obvykle způsobujeme sami, a to mechanickým přetížením zad — buď jednorázovým, nebo dlouhodobým. K chronickému přetížení zad přispívá životní styl, sezení u počítače, jízdy autem, ochabování svalstva. Svaly se zapínají i při psychickém přepětí a stresu. Tyto obtíže umí léčit fyzioterapeuté.
Bolesti zad vzniklé zánětlivými revmatickými chorobami nebo bolesti zad odrážející onemocnění vnitřních orgánů by měl ovšem samozřejmě léčit specialista.
Může bolest zad souviset s počasím, třeba se změnami na podzim a na jaře?
Ano, v souvislosti s virovými epidemiemi se objevují i epidemie problémů především s krční páteří, ovšem velká část pacientů trpí zároveň problémy s hrudní i s bederní páteří.
Můžete nám říci nějakou základní radu, jakousi první pomoc při bolestech tohoto typu?
Základem je prevence a při vzniku akutní bolesti odpočinek. Každý podvědomě ví, co mu uleví. Někdo si sedne nebo lehne, jiný se jde proběhnout, zaplavat si nebo zacvičit. Při velké bolesti samozřejmě platí: Nenamáhat se a poslouchat své tělo, odpočinout si v klidu a počkat, zda to přejde nebo ne. Pokud ne, rozhodně navštívit lékaře. Při letitých bolestech, pro které již byl člověk vyšetřen a s nimiž se už sžil, si každý uvědomí, co udělal špatně, a také ví, co mu pomůže. Při nově vzniklé bolesti, kterou člověk dosud nezná, doporučuji zajít co nejdříve k praktickému lékaři. Ten rozhodne, zda je nutné vyšetření odborníkem.
Má vůbec laik šanci poznat, jaká nemoc páteře ho dohnala?
Pokud jde o jakoukoliv novou bolest v těle, která jej obtěžuje a nemizí, měl by se vždy poradit se svým lékařem. Pokud již má diagnózu stanovenou a svou bolest zná, ví například, že si ji přivodil sezením u počítače nebo stresovou situací, měl by se zamyslet nad svým životním stylem.
Pokud se chce laik orientovat v lékařských diagnózách, tak uvedu jen malou rekapitulaci. Nejčastěji lékař konstatuje, že máme „vertebrogenní algický syndrom“. Vertebrogenní znamená „od zad“, algický znamená bolestivý. Akutní bolest zad může být označena jako lumbago. Dále se můžeme v lékařských zprávách dočíst o LS syndromu. Zkratka L znamená lumbální čili bederní, zkratka S sakrální — křížovou oblast. Když k lékařským termínům přidáme slovo kořenový, sdělujeme tím, že bolest jde z krční páteře do horních končetin nebo z bederní páteře do dolních končetin. Předpokládáme, že sval, vyklenutá meziobratlová ploténka nebo kostěný výrůstek na obratli tlačí na nervový kořen, a proto vnímáme bolesti do končetin v průběhu drážděného nervu. Zda je opravdu nervový kořen utištěný, to ukáže jenom vyšetření CT nebo magnetickou rezonancí, nikoliv rentgen. To však je již nervová komplikace a léčbu by měl řídit neurolog. Někdy je bolest do končetin způsobena svalovým stažením a kořenovou bolest napodobuje, pak hovoříme o pseudokořenovém syndromu.
Naše babičky ještě mluvily o houseru, o ústřelu nebo hexnšusu, ale pochopitelně nerozlišovaly mezi ,normální‘ bolestí v kříži a bolestí z nervové komplikace.
Pro postižené platí hlavní zásada: pokud bolesti vystřelují do rukou či nohou, může být poškození páteře daleko závažnější a je nutné poradit se s lékařem. Zároveň ale je třeba připomenout a zdůraznit, že lidské tělo má úžasnou schopnost regenerace. Pokud páteři ubereme námahu, začneme cvičit a upravíme svůj životní režim, tedy snížíme bazální stres, tělo bude vděčné a rychle se vyhojí. Budeme–li se mu věnovat, může se vyhojit i výhřez disku — meziobratlové ploténky.
Kdy přichází v úvahu operace?
Bývá to ze dvou důvodů — z indikace lékaře nebo z rozhodnutí pacienta: nechce nebo nemůže cvičit, hodně ho to bolí a obtěžuje, medikamenty mu nezabírají. Rozhoduje samozřejmě i míra vnímání bolesti.
Na tomto místě musím zdůraznit jednu věc a varovat: i při správně nastaveném životním stylu a umění dobře zabojovat s bolestí a obtížemi platí, že pokud pacient přestane ovládat svěrače při močení nebo přestane močit, je nutná rychlá akutní neurochirurgická operace, protože je tu velké nebezpečí ochrnutí. Prakticky totéž platí, pokud postižený jedinec začne špatně ovládat končetiny — opět hrozí ochrnutí!
Výhřez se může také nebezpečně posunout a tlačit do páteřního kanálu na míchu.
Co byste v rámci problémů se zády řekla na téma děti a počítače?
Děti si přetěžují oči a záda — málokde dětem řeknou, jak u počítače mají sedět, jak vysoko mají mít stůl, klávesnici a židli. Obávám se, že si vytváříme velice poškozenou generaci…
Jaká je prevence problémů se zády?
Základem je vyvarovat se přetížení, jednorázového i soustavného. Jednorázovému se lze dobře vyhnout, ovšem některé profese — řidiči, povolání s nutností sezení u počítače, prodavačky, kadeřnice a jiná zaměstnání — musí namáhání své páteře řešit odpočinkem, cvičením, soustavnou péčí. Pomůže i akupunktura, techniky čínské medicíny a především zdravotní cvičení.
Těm, kdo chtějí pracovat na svém životním stylu, umíme pomoci tak, že stačí jedna kontrolní návštěva za 4—6 týdnů, a pokud se objeví stres a potíže, dá se vše vyřešit snáze a rychleji. Je to jako s automobilem: Když je hodně používáme, častěji jezdíme do servisu kvůli technické údržbě. Bohužel ke svému tělu se chováme často hůře než k autu. Začneme se o ně starat, až když se mu, přeneseně řečeno, zadře motor.
Velkou roli určitě hraje i to, na čem spíme. Dá se říci, jaká je například nejlepší postel či matrace?
Přikláním se k lůžku ze dřeva s lamelovým roštem. Tvrdost matrace je velmi individuální, každému vyhovuje jiná. Toto je můj osobní názor, nejsem specialista na lůžka. Nemyslím si však, že lze napsat univerzální doporučení pro všechny. Mám příklad z vlastní zkušenosti: zakoupili jsme s manželem velice drahé matrace, na kterých jsme ale nemohli spát. Nakonec máme matraci každý jinou.
Co byste poradila při akutních potížích – když někoho „chytnou záda“ a na všech čtyřech s úpěním šplhá pod peřinu?
Suché teplo, zabalit do deky, nezapařovat, neofouknout, odpočinout. Často praktikovanou horkou vanu nedoporučuji, postižený by z ní nemusel vylézt. Problémy se zhoršují ve vířivkách, na plovárnách. Z populárních vodních světů s proudy vody jsem měla v ordinaci i mladé lidi s ústřelem. V zimě si své teplo a svou životní sílu máme chránit.
Cvičení proti bolestem zad
Správné držení těla
Při bolestech zad už lékaři nedoporučují klid na lůžku, protože svaly, vazy a klouby potřebují pohyb, jinak ztratí funkčnost. Zádové svaly musí být tak silné, aby ochránily páteř. Před cvičením je nezbytné se rozehřát a rozcvičit, abyste se vyhnuli riziku natržených vazů.
Při cvičení se vyhýbejte prudkým rotačním pohybům, při bolesti ihned přestaňte!
Na internetu nebo v nejrůznějších publikacích najdete přesné popisy cviků, které vám uleví. Obecná doporučení říkají:
Krční páteř nejlépe procvičí ohýbání a protahování šíje, otáčení, záklony a úklony hlavy.
Horní část zad a ramena procvičujte pohybem rameny vpřed a vzad a jejich kroužením.
Hrudní páteř protáhnete předklonem vestoje s nataženýma rukama zapřenýma o opěradlo židle.
Bederní páteř protáhnete nejlépe vleže překlápěním pokrčených kolen, zádové svaly v poloze na břiše zvedáním hlavy a ramen.
Protahovací cvičení pomáhají zlepšit pohyblivost a pružnost páteře. Mohou vám také pomoci k celkovému uvolnění. Každý cvik opakujte 5x za sebou a oba si zacvičte 2x denně.
Měňte polohu!
Musíte–li dlouhodobě pracovat na počítači, kupte si ve zdravotnických potřebách trojúhelníkové klíny pod „sedací část zad“ nebo opěrku bederní páteře, popřípadě obojí. Na mobilu si nastavte zvonění a každou hodinu si klíny vyměňte, chvíli seďte i bez nich. Pokud to váš zaměstnavatel přežije, přineste si do práce podložku na cvičení a na 5 minut si na ní vleže srovnejte záda, nebo si jenom lehněte. Gravitace za vás bude chvilku působit sama, namáhané svaly si odpočinou.
Radon na bolavá záda
Každého z nás často něco pobolívá a nejčastěji jsou to záda, klouby, nohy… zkrátka pohybový aparát. Specialistou na pohyb jsou Léčebné lázně Jáchymov, které využívají unikátní metody léčby radonovými koupelemi. Ty přispívají k prokrvení kostí a kloubů, léčí onemocnění páteře a kloubů, působí jako antirevmatický prostředek bez vedlejších účinků a dokáží zmírnit bolest až po 8—10 měsíců po léčbě. Radon pomáhá i po úrazech a operacích i lidem s cukrovkou nebo dnou.
Hlavně cvičte!
Cvičení pro zdravá záda bez bolesti je celá řada a vybere si mezi nimi i ten, komu slovo „cvik“ nahání husí kůži. Škála vhodných cvičení sahá od nenápadného strečinku u počítače a procházek přes jógu, taiči, Pět Tibeťanů až po speciální zdravotní cvičení. Pokud nosíte kilogramy navíc, zatočte s nadváhou. Každý kilogram navíc představuje neúměrnou zátěž pro klouby i páteř. A nejezděte výtahem — často oslabené hýžďové svaly pracují právě při chůzi do kopce a do schodů. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou; problematické partie dostanou i lepší tvar.
Jak (ne)zvedat břemena
Ve správné technice zvedání břemen se i kapacity trochu neshodují, ale určitě platí: Nezvedejte nic v předklonu v kombinaci s rotací. Trpíte–li na bolesti zad, požádejte o zvednutí břemene raději někoho jiného… Bohužel si řada lidí myslí, že lékař je „zadarmo“, zatímco stěhovací služby jsou drahé.