Osteoartróza je nejčastějším kloubním onemocněním – týká se asi 12 % populace a četnost výskytu se zvyšuje s věkem. Mezi osobami nad 50 let jí trpí každý druhý, mezi osobami staršími 70 let se jen stěží najde jedinec, jenž by artrózu neměl.

Chrupavka ztrácí svou hladkost

Chrupavka, velmi hladká tkáň, umožňuje svými vlastnostmi, aby klouby správně fungovaly. Onemocnění povrch chrupavky zdrsní, a tím ztíží vzájemný pohyb jednotlivých částí kloubu.

Přilehlé kosti se snaží kloub v poškozených místech „opravit“ – zbytní a vytváří se na ní kostěné výrůstky, zvané osteofyty.

Někdy se v kloubu hromadí tekutina a způsobuje jeho otoky. Jindy se v chrupavce kloubu postiženého artrózou vytvářejí krystalky solí vápníku (především v koleni). V takovýchto místech mívá artróza těžší průběh a rychleji se zhoršuje.

Není úplně jasné, co osteoartrózu zapříčiňuje. Při jejím vzniku však vždy hraje roli:

  • Věk. Se stoupajícím věkem jsou klouby opotřebovanější.
  • Nadváha. Hlavní rizikový faktor vzniku artrózy škodí hlavně kolenům.
  • Přetěžování. Artróza může postihnout i mladší lidi − především vrcholové sportovce a těžce fyzicky pracující.
  • Zranění. Vážné úrazy (zlomeniny) nebo poškození kloubu se mohou projevit i po mnoha letech.
  • Vrozené vady kloubu. Určité poruchy kloubů v dětství mohou časem vyústit v artrózu.

Jak se projevuje?

Příznaky obvykle přicházejí postupně, patří mezi ně:

  • bolest kloubu a jeho citlivost na dotek
  • ztuhlost
  • omezení rozsahu pohybu
  • vrzání kloubu při pohybu
  • otok kloubu
  • kostěné výrůstky (osteofyty)
  • změna tvaru a postavení kloubu

Charakteristické je, že klouby bývají ztuhlé po ránu nebo po odpočinku, ale je možné je rozhýbat. Bolest v kloubu se zvyšuje při pohybu, při odpočinku se zklidňuje.

S podobnými příznaky vás lékař nejspíš pošle na rentgen a na krevní vyšetření, aby vyloučil jiná onemocnění. Při stanovení diagnózy se používá také magnetická rezonance nebo artroskopie, při níž se změny chrupavky sledují kamerou, která se do kloubu vsune malým otvorem v kůži.

Test: Hrozí vám artróza?

Odpovězte na následující otázky a sečtěte kladné odpovědi. Jsou-li dvě a více, může vám hrozit zvýšené riziko vzniku artrózy.

  1. Máte nadváhu?
  2. Vyskytuje se artróza ve vaší rodině?
  3. Jste žena po menopauze?
  4. Utrpěl/a jste v minulosti poškození kloubů, například při zlomenině nebo operaci?
  5. Máte zaměstnání nebo koníčka (práce v zemědělství, fotbal), o nichž je známo, že zvyšují riziko vzniku artrózy?
  6. Trpíte některým ze zánětlivých onemocnění kloubů, jako je revmatoidní artritida nebo dna?
  7. Máte nějaké jiné problémy s klouby?

Léčba osteoartrózy

Odvíjí se od toho, jaký stupeň postižení ten který kloub vykazuje. Někdy postačí upravit denní režim, rehabilitovat či se podrobit fyzikální terapii.

Lékař vám doporučí, abyste snížili nadváhu, vyváženě se stravovali, sportovali. Provozovat byste ovšem měli pouze ty sporty, které jsou ke kloubům šetrné − například jízda na kole, pěší turistika, plavání.

Pokud to nestačí, předepíše lékař léky. Nejpoužívanější jsou:

  • Nesteroidní antirevmatika a analgetika, která mají za cíl tlumit bolest a sekundární zánět. Užívání těchto léčiv je však spojeno s riziky vedlejších účinků v zažívacím traktu. Nástup účinku je však poměrně rychlý.
  • Pomalu působící tzv. symptomatické léky podávané ve formě tablet (chondroitin sulfát, glukosamin sulfát) či injekcí (kyselina hyaluronová) obsahují látky chrupavce vlastní. Snižují bolest a zlepšují funkci kloubu. Nástup účinku je opožděný, ale přetrvává až 3 měsíce po vysazení.
  • Injekční aplikace kortikoidů přímo do kloubů velmi účinně utlumí sekundární zánět, dočasně zbaví pacienta obtíží, ale účinek je dočasný.

U zcela poškozených kloubů je třeba chirurgická léčba, nejčastěji totální náhrada části či celého kloubu (především u kyčelního kloubu).

Co můžete udělat sami

Nestačí jen užívat léky a chodit na rehabilitaci. Pro zpomalení postupu artrózy a proti bolesti nemocných kloubů můžete udělat mnohé sami. Která opatření jsou nejdůležitější?

Zhubněte

Každý kilogram váhy nad ideální hmotnost zvyšuje roziko vzniku artrózy asi o 10 %. Snažte se zhubnout nejen vyváženou stravou, ale i cvičením – posílíte tak kosti a klouby a obnovíte svou pohyblivost.

Neopakujte dlouhodobě stejné pohyby

Opakované pohyby znamenají pro klouby nepřiměřenou zátěž. Pokud máte artrózu v kyčlích nebo kolenou, vyhýbejte se dlouhému stání. Bolí-li vás klouby na rukou, zařazujte při práci na počítači často přestávky.

Noste vhodnou obuv

Vybírejte si pohodlné, dostatečně široké boty, které navíc budou tlumit nárazy. Najdete je nejspíš v prodejnách s kvalitní sportovní a turistickou obuví. Máte-li problémy s koleny či kyčlemi, pořiďte si teleskopické hůlky pro nordic walking, s jejichž pomocí kloubům odlehčíte až o 30 %.

Hýbejte se

Normální pohyb kloubům nijak neškodí, naopak – udržuje je silné a pohyblivé. Provádějte posilovací cvičení zaměřená na svaly, které hýbou klouby, a protahovací cvičení, které zvětší pohyblivost kloubů a zmírní bolest.

Připraveno s využitím knihy Zdravé kosti, svaly a klouby, vydal Reader´s Digest Výběr